Vědci odhalili, že stárnutí nemusí být jen tichý proces uvnitř jednotlivých buněk. Může se šířit krevním oběhem, a to díky specifickému proteinu.
Již název studie, publikované v časopise Metabolism, je zarážející: Šíření senescentních fenotypů extracelulárním HMGB1 závisí na jeho redoxním stavu. I když je také, pravda, poněkud matoucí. Zajímavé je, jak začíná: „Buněčná senescence se šíří systémově krevním oběhem“, což jinými slovy znamená, že buněčné stárnutí se dostává do naší krve.
Postupem času se stárnutí týká nás všech, ale nové poznatky naznačují, že v klíčových ohledech může jít o nakažlivou nemoc. Studie vědců z Jižní Koreje a univerzity v Berkeley v USA analýzou lidských a myších buněk zjistila, že injekce poselského proteinu HMGB1 DNA staršího člověka může spustit procesy velmi podobné stárnutí.
Za co všechno může protein HMGB1
Ačkoli se normálně nachází v buněčných jádrech a „organizuje“ DNA, HMGB1 se uvolňuje, když buňka, která ho ukrývá, začne stárnout nebo procházet stresem, což způsobí, že se buňka přestane dělit a začne chátrat v procesu známém jako senescence. Jakmile se tento protein dostane mimo své přirozené prostředí, chová se velmi odlišně a může měnit svůj tvar v závislosti na množství kyslíku, kterému je vystaven; když mu chybí kyslík, je HMGB1 považován za „redukovaný“.

Zdroj: Youtube.com
Autoři pod vedením Christophera D. Wileyho zjistili, že když je protein redukován, působí zřejmě jako jakýsi posel stárnutí, který způsobuje, že buňky, na které se váže, stárnou a stávají se senescentními. Naproti tomu se zdá, že oxidovaná forma HMGB1 nemá stejný účinek: když byly jiné buňky vystaveny oxidovanému proteinu, zůstaly zdravé a dělily se tak, jak měly, vysvětluje studie.
Při testování tohoto účinku nejprve na lidských ledvinových, plicních, svalových a kožních buňkách vědci zjistili, že při vystavení redukované formě HMGB1 začaly zdravé buňky vykazovat známky stárnutí, jako je senescence a uvolňování zánětlivých molekul. Když však byly zdravé buňky vystaveny oxidovanému proteinu, pokračovaly v normálním dělení a zachovaly si zdraví; tento účinek byl pozorován u všech typů buněk.
Výsledky u myší a lidí se shodují
Studie uvádí, že podobné účinky byly pozorovány také při pokusech na myších. Po vstříknutí malých dávek redukovaného HMGB1 mladým zdravým myším se u nich již za týden začaly projevovat známky předčasného stárnutí, včetně senescence a zánětů spojených se stárnutím.
A při zkoumání vzorků krve dospělých lidí ve věku 70 a 80 let vědci zjistili mnohem vyšší hladiny redukovaného HMGB1 ve srovnání s lidmi ve věku 40 let a stejný účinek byl pozorován i u starších laboratorních myší.
„Tato studie ukazuje, že příznaky stárnutí nejsou omezeny pouze na jednotlivé buňky, ale mohou se přenášet systémově krví,“ vysvětlil spoluautor studie Ok Hee Jeon ve svém prohlášení.
Jinými slovy, tento výzkum má nejen důsledky pro budoucí léčbu proti stárnutí, ale nabízí také nový pohled na to, jak se stárnutí zřejmě „pohybuje“ tělem, přechází od buňky k buňce a pohlcuje její životní energii jako mikroskopičtí upíři. Jedná se o ranou práci, která však nabízí fascinující vhled do mechanismů, které nás všechny vedou k tomu, že podléháme běhu času.
Budoucnost výzkumu
Objev, že stárnutí může být vyvoláno specifickými proteiny, otevírá dveře novému výzkumu, jak můžeme do tohoto procesu zasáhnout. Například by bylo možné vyvinout terapie, které by blokovaly působení sníženého HMGB1, což by mohlo oddálit stárnutí a jeho účinky na organismus.
@dermguru Is aging contagious? #avenepartner Surprisingly – yes, yes it is. It’s caused by damage to cells that lead to Cellular Senescence. These cells send signals to neighboring cells to trigger aging. What can you do to stop it? You can try products with ultra-concentrated Niacinamide and Hyaluronic Acid, like @@AveneUSA Hyaluron Activ B3 Renewal Firming Cream. #antiaging #sensitiveskin #dermrecommended
♬ original sound – Dermguru
Kromě toho studie vyvolává zajímavé otázky o úloze buněčného prostředí a o tom, jak mohou vnější faktory, jako je oxidační stres, ovlivňovat redoxní stav proteinů, a tím i stárnutí. Pochopení těchto procesů by mohlo vést k významnému pokroku v regenerativní medicíně a léčbě nemocí souvisejících s věkem.
Ačkoli jsou výsledky slibné, je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom plně pochopili důsledky těchto zjištění u lidí. Budoucí studie by se mohly zaměřit na identifikaci dalších faktorů, které přispívají k šíření stárnutí, a na vývoj strategií proti těmto účinkům.