Naposledy aktualizováno 23. 6. 2025
O inflaci slyšíme kolem nás téměř každý den. V televizi, na internetu, v podcastech, dokonce i v některých filmech a seriálech. A nejen nad ní, ale i pod úrokovými sazbami a dalšími pojmy spojenými s penězi stojí nenápadný, ale zásadní pojem – monetární politika. Co to je, kdo ji řídí a jak ovlivňuje hodnotu peněz? To si povíme v dnešním článku.
Obsah
- Co je to monetární politika?
- Shrnutí cílů monetární politiky
- Typy monetární politiky
- Jaký je rozdíl mezi monetární a fiskální politikou?
- Jaká je cílová výše inflace?
- Kdo o plánu rozhoduje?
- Závěr
Co je to monetární politika?
Monetární politika, známá také jako peněžní a úvěrová politika, je jedním ze základních nástrojů hospodářské politiky státu. V České republice ji řídí Česká národní banka (ČNB), která je jejím tvůrcem a garantem.
Cílem monetární politiky je ovlivňovat ekonomiku prostřednictvím množství peněz v oběhu a výše úrokových sazeb – tomu se říká bezprostřední cíle. Ty pak nepřímo vedou k dosažení konečných cílů, jako je cenová stabilita a udržení přirozené míry nezaměstnanosti.
Změny v nabídce peněz mají vliv na agregátní poptávku, a tím i na inflaci, reálný produkt a zaměstnanost.
Shrnutí cílů monetární politiky
Hlavním cílem monetární politiky je především udržení stabilní cenové hladiny, tedy nízké a předvídatelné inflace. Kromě toho se centrální banka snaží také o vysokou zaměstnanost, vyrovnanou platební bilanci, hospodářský růst a stabilní měnový kurz.
Tyto cíle však mohou být vzájemně v rozporu, a proto se centrální banka soustředí primárně na jeden z nich – cenovou stabilitu. Hlavní strategií je tzv. protiinflační politika, tedy snaha udržet inflaci na přijatelné úrovni. Teprve když se daří tento cíl naplňovat, rozšiřuje centrální banka svou pozornost i na další oblasti, zejména na podporu hospodářského růstu. Dlouhodobou snahou je také proticyklická politika, která tlumí výkyvy v ekonomice a přispívá ke stabilnějšímu vývoji.
Typy monetární politiky
Existují dva hlavní typy monetární politiky – expanzivní a restriktivní – které se liší svým cílem i dopadem na ekonomiku.
Expanzivní monetární politika spočívá ve zvyšování nabídky peněz v ekonomice. Tím se podporuje agregátní poptávka, což vede ke krátkodobému zvýšení zaměstnanosti a reálného produktu. V této fázi se lépe využívají dostupné výrobní zdroje. Z dlouhodobého hlediska však může taková politika vést k růstu cenové hladiny, tedy k inflaci.
Naopak restriktivní monetární politika znamená omezování množství peněz v oběhu. V krátkém období může vést ke snížení zaměstnanosti a poklesu reálného výkonu ekonomiky. Z dlouhodobého hlediska má však za cíl snížit cenovou hladinu, čímž přispívá ke stabilitě hodnoty peněz a kontrole inflace.
Jaký je rozdíl mezi monetární a fiskální politikou?
Měnová a fiskální politika jsou dva základní nástroje, které pomáhají udržovat ekonomiku v dobré kondici. Obě ji ovlivňují, ale každá jiným způsobem.
Měnová politika se zaměřuje hlavně na stabilitu cen – tedy aby věci, které si kupujeme, zbytečně rychle nezdražovaly. O to se stará centrální banka, která dohlíží na to, aby byla inflace (růst cen) nízká, stabilní a předvídatelná.
Naopak fiskální politika je v rukou vlády, která rozhoduje, kolik peněz se utratí a kam půjdou – třeba na zdravotnictví, školy nebo podporu podnikání. Tyto peníze získává hlavně z daní, případně si je půjčuje na finančních trzích.
Obě politiky mají stejný cíl – udržet ekonomiku stabilní a funkční, ale používají k tomu jiné nástroje.
Jaká je cílová výše inflace?
Při snaze o dosažení cenové stability využívá Česká národní banka režim tzv. cílování inflace, který je založen na veřejně stanoveném inflačním cíli ve výši 2 % a na otevřené komunikaci s veřejností. Hlavním nástrojem, kterým ČNB svou měnovou politiku provádí, jsou úrokové sazby. Jejich úroveň se promítá do tržních úrokových sazeb a tím ovlivňuje vývoj ekonomiky a inflace.
Kdo o plánu rozhoduje?
O nastavení těchto sazeb rozhoduje bankovní rada ČNB, která se k měnové politice schází přibližně osmkrát ročně. Na každém zasedání rozhoduje, zda sazby ponechá beze změny, nebo je upraví. Důležité je, že účinky těchto rozhodnutí se plně projeví až s časovým odstupem – přibližně za 12 až 18 měsíců. Proto hrají při rozhodování klíčovou roli makroekonomické prognózy, které připravují odborníci ze sekce měnové. Tyto prognózy popisují očekávaný vývoj ekonomiky, inflace a dalších klíčových ukazatelů. Bankovní rada následně vyhodnocuje nejen samotnou prognózu, ale i s ní spojená rizika a nejistoty, které mohou ovlivnit budoucí vývoj.
Závěr
Jak vidíte, monetární politika je sice poměrně složité a komplexní téma, ale je důležité o něm něco vědět. Monetární politika je totiž klíčovým prvkem řízení ekonomiky. Přestože její nástroje působí často nenápadně a s časovým odstupem, ovlivňují vše od cen v obchodech až po výši hypoték. Stabilní inflace, dostupné úvěry nebo zdravý ekonomický růst nejsou samozřejmostí – stojí za nimi promyšlená rozhodnutí centrální banky. Díky správnému nastavení monetární politiky může ekonomika růst vyváženě a předvídatelně, což je důležité nejen pro firmy a investory, ale i pro běžné domácnosti.
Tip: Přečtěte si také náš článek o výrobě a regulaci léčiv!
Zdroje: VOVCR, Gymnázium Milevsko, ČNB, Evropská národní banka, Altaxo
Státní správa - Inform
Zprávy - Aktuálně.cz|
NESPECHEJ.cz|
GolfDigest.cz|
MotoGuru|
SportWin|