Před několika dny jsme viděli několik triků, které generace Z sdílí na TikToku, jak se chovat ke svým šéfům a kolegům v toxickém pracovním prostředí. A mnozí říkali, že prostě všechno ignorují, nekomunikují se svým týmem ani nadřízenými a raději si nic neberou osobně.
Tuto radu je však třeba brát s rezervou. Psychologie dokázala potvrdit, že mlčení a neříkání toho, co cítíme k určitým událostem, poznámkám nebo jednáním, může být velmi škodlivé pro naše zdraví. To platí pro život v rodině, ve společnosti, s přáteli, ve vzdělávacím prostředí… a také v zaměstnání, protože prací koneckonců trávíme mnoho hodin denně.
Psycholog Luis Miguel Real Kotbani před několika dny publikoval v časopise Ethic sloupek, v němž uvedl:“ Mlčení nás nedělá zralými, ale submisivními“ (volný překlad ze španělštiny). Podle jeho slov mlčení v nepříjemných situacích zdaleka nezaručuje harmonii, ale může se nakonec stát tichým odsouzením: strategií, která začíná s úmyslem zachovat klid, ale končí potlačením osobních potřeb.
Jaké mohou být důsledky mlčení v konfrontaci s vedoucím
Na jedné straně vědci a psychologové poukazují na to, že pokaždé, „když se rozhodnete mlčet, abyste ostatním nezpůsobili nepříjemnosti, dáváte jim najevo, že vaše potřeby mají menší cenu“.

Zdroj: Youtube.com
Na druhou stranu pokud strávíme příliš mnoho času mlčením o něčem, co nás skutečně trápí, nastane okamžik, kdy se můžeme odpojit sami od sebe a přestaneme vědět, co skutečně chceme. Dalším rizikem je vysoká pravděpodobnost výbuchu a v takovém případě může být způsob sdělování toho, co se děje, horší.
Ačkoli je hledání klidu přirozené, toto neustálé vyhýbání se může mít negativní důsledky, ovlivnit naši schopnost obhájit své názory a stanovit si hranice a zhoršit sebeúctu a emoční zdraví, varují odborníci na psychologii. Autor článku také uvádí:
„Když se vám podaří vyjádřit, jak se v dané situaci cítíte, uklidníte se, vzduch se rozproudí, pocítíte úlevu a získáte naprostou kontrolu nad svými myšlenkami, takže můžete rozhodovat o tom, jak se cítíte. Pomáhá také budovat respekt k vlastnímu já a způsobuje pozitivní reakce ve vašem zdraví a náladě“.
Co stojí za strachem z konfrontace
Zároveň je zajímavé vědět, co stojí za strachem mnoha lidí říkat své názory, protože to může vést ke konfrontaci a pro určité profily lidí je to velmi negativní věc. A psychologie může také vysvětlit, proč tento pocit existuje.
Strach z konfliktu je jedním z nejčastějších důvodů, proč se mnoho lidí za každou cenu vyhýbá konfrontaci. Důvody tohoto strachu jsou složité a často mají původ v minulých zkušenostech nebo v našem dětství. Někteří lidé mají přirozené dispozice ke klidu a pohodě, ale v mnoha případech tento strach souvisí s předchozími negativními zkušenostmi nebo vzorci, které se naučili v dětství.
Například ti, kteří vyrůstali v autoritářském prostředí, kde je učili mlčet, aby se vyhnuli trestu nebo ponížení, nebo v příliš ochranitelském prostředí, kde jim nebylo dovoleno čelit vlastním konfliktům nebo rozvíjet dovednosti zvládání konfliktů, se v dospělosti pochopitelně vyhýbají konfliktům a hledají souhlas jako ochranný mechanismus.

Zdroj: Youtube.com
Moderní psychologie navíc naznačuje, že strach z konfrontace může souviset s nízkým sebevědomím a nedostatkem asertivních komunikačních dovedností. Podle studie publikované v časopise Journal of Personality and Social Psychology mají lidé, kteří se vyhýbají konfliktům, tendenci pociťovat vyšší míru úzkosti a stresu, což může negativně ovlivnit jejich celkovou pohodu.
V tomto smyslu je nezbytné naučit se asertivně sdělovat své potřeby. Asertivní komunikace zahrnuje jasné a přímé vyjádření našich myšlenek a pocitů, aniž bychom druhé napadali nebo se jim podřizovali. Tato dovednost nejen zlepšuje naše mezilidské vztahy, ale také posiluje naše sebevědomí a pomáhá nám lépe zvládat stres.