Evropa míří do éry, kdy se léto stane zkouškou odolnosti vůči extrémním teplotám.
Výzkum vedený španělskou vědkyní Laurou Suárez Gutiérrezovou z ETH v Curychu představil významnou analýzu klimatické budoucnosti Evropy. Její závěry varují před možnými léty s vlnami veder, které se budou střídat za sebou a teploměry budou po několik týdnů zvyšovat teplotu na přes 40 stupňů Celsia.
Tyto scénáře založené na pokročilých simulacích nastiňují budoucnost, v níž se extrémní vedra budou kombinovat s velkými suchy, výrazným nárůstem rizika požárů a výrazným zvýšením nákladů na energii. Důvodem je především změna klimatu, která zesiluje extrémní výkyvy počasí po celém světě. Evropská agentura pro životní prostředí upozornila, že změna klimatu zvyšuje četnost, intenzitu a délku trvání vln veder v Evropě, což představuje vážné problémy pro veřejné zdraví, zemědělství a infrastrukturu.

Zdroj: Youtube.com
Studie předkládá věrohodnou vizi pro plánování budoucnosti, která nás čeká, neboť nám otevírá cestu k uvědomění si přicházející změny. Je nezbytné, aby vlády a obce začaly realizovat adaptační a mitigační strategie, které budou tyto výzvy řešit. To zahrnuje zlepšení městské infrastruktury, aby odolávala extrémním vedrům, podporu udržitelných zemědělských postupů a investice do obnovitelných zdrojů energie, aby se snížila závislost na fosilních palivech.
Klíče ke studii o přetrvávajících vedrech
Vědecký tým použil inovativní techniku, tzv. ensemble boosting, k vytvoření tisíců scénářů ze sedmi letních období (2015-2028). Tato metoda odhalila pozoruhodný nárůst přetrvávajícího tepla. Tato technika je obzvláště účinná, protože umožňuje modelovat širokou škálu možných klimatických budoucností, což poskytuje ucelenější obraz o tom, jak by se extrémní podmínky mohly vyvíjet.
Analýza se zaměřila na střední Evropu a porovnávala výsledky s ERA5 a CESM2. Tato metodika generuje extrémní události z malých počátečních výkyvů, což naznačuje, že takové podmínky jsou pravděpodobné již dnes. Nejintenzivnější vlny veder vznikají různými cestami. Jednou z nich je silné vysychání půdy v květnu až červnu. K dalším patří zvýšení teploty povrchu moře v severním Atlantiku a teplé anomálie ve Středozemním moři a východním Atlantiku. Kombinace těchto faktorů vytváří prostředí příznivé pro vznik dlouhotrvajících a silných vln veder.
V nepříznivých případech, i když maxima přesáhnou 40 stupňů Celsia, je dopadem mimořádná délka trvání epizod. Kumulativní intenzita by mohla dosáhnout až 80 stupňů Celsia za měsíc, čímž by se udržely průměry o 3 stupně vyšší než předindustriální klima. Sled vln veder by ponechal minimální prostor pro zotavení lidí a ekosystémů. Přetrvávající sucho v půdě by vytvářelo dlouhotrvající povětrnostní systémy, které by prohlubovaly stres. Takový dlouhodobý tepelný stres může mít ničivé účinky na lidské zdraví, zejména na starší osoby a osoby s již existujícími zdravotními potížemi.
Co Evropu čeká v nadcházejících letech
Deficit půdní vlhkosti by se v těchto extrémních scénářích oproti letům 2003 a 2018 téměř zdvojnásobil. Špičková potřeba atmosférického výparu by je rovněž překročila, což by vytvořilo vysoce rizikový koktejl zvýšeného nebezpečí požárů, selhání infrastruktury a zdravotního stresu. Důsledky by byly dalekosáhlé pro veřejné zdraví. Přetrvávající vysoké teploty a extrémní sucha by zintenzivnily tepelný stres, což by zvýšilo riziko tepelného stresu a nemocí. Očekává se značný úhyn ryb a rozkvět řas. Tyto účinky na vodní ekosystémy by mohly mít negativní dopad na biologickou rozmanitost a místní ekonomiky závislé na rybolovu.
V neposlední řadě autoři varují před dalším tlakem na energetické systémy. Intenzivní využívání klimatizace by mohlo vyvolat zdražování elektřiny a zatížit rozvodné sítě, jako tomu bylo v roce 2018, který byl pro Evropu jedním z nejteplejších. Studie je pro politiky preventivním nástrojem pro přípravu krizových plánů. Je nezbytné, aby byly vypracovány energetické politiky, které podporují účinnost a udržitelnost, aby se zabránilo zhroucení elektrických sítí během těchto extrémních událostí.
Studie nabízí nejen alarmující vizi klimatické budoucnosti Evropy, ale také zdůrazňuje naléhavost okamžitých opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu. K řešení těchto globálních problémů a ochraně lidí i planety je nezbytná mezinárodní spolupráce a koordinovaná činnost.