Český a slovenský jazyk mají společné kořeny, což usnadňovalo vzájemné porozumění po generace. Po rozdělení Československa v roce 1993 si starší generace stále uchovaly schopnost rozumět oběma jazykům díky sdílené kultuře, společnému televiznímu vysílání a literatuře. Dnes však tento vzájemný jazykový kontakt výrazně slábne, což má dopad především na mladší generace. A je to škoda, někdy je totiž až zarážející, jak málo mladí lidé rozumějí příbuzným jazykům.
Každodenní styk s jazykem chybí
Jedním z důvodů, proč si dnešní české a slovenské děti už často nerozumí, je ztráta každodenního styku s druhým jazykem. Po rozdělení států se české a slovenské televizní pořady přestaly vysílat souběžně, slovenské knihy nejsou tak běžné v českých knihkupectvích a opačně. Výuka druhého jazyka se ve školách vytratila úplně a mladí lidé si hledají zábavu na internetu, kde dominují angličtina a globální obsah. I když v televizi tu a tam máme slovenský film a nebo opakují některý seriál, denodenní kontakt chybí. Slovenská slova tak české děti nechápu, a naopak.
Kvíz: Ako rozumiete po slovensky? Víte, co jsou čučoriedky?
Tato jazyková bariéra má vliv na vnímání společné historie i kulturního dědictví. Co dříve bylo považováno za přirozené, jako rozumět pohádkám, písním nebo vtipům z druhého jazyka, dnes často vyžaduje dokonce překlad. Ačkoliv se české a slovenské jazyky stále liší jen málo, vzájemné neporozumění odráží větší kulturní vzdálenost, která mezi oběma národy postupně vzniká. Jak ale rozumíte slovenštině právě vy? To si vyzkoušíme v našem kvízu.
Rozdíly mezi češtinou a slovenštinou
Čeština a slovenština jsou sice slovanské jazyky, proto mají mnoho společných rysů, ale existují mezi nimi i některé jazykové rozdíly. Jednou z hlavních odlišností je fonologie. Slovenština si zachovala délky samohlásek jako významově rozlišující prvek, takže délka samohlásek ovlivňuje význam slova. V češtině tomu tak není a délka samohlásek se obvykle nepoužívá k významovému rozlišení, s výjimkou některých dialektů. Odlišné jsou i gramatické struktury obou jazyků, takže i když jsou si oba jazyky gramaticky velmi podobné, existují určité odchylky v používání gramatických tvarů a konstrukcí. A také slovní zásoba sice sdílí mnoho podobností, ale i zde najdeme i rozdíly ve slovech a tvarech, stejně jako se jazyky liší v přízvuku. V češtině jej klademe obvykle na prvním slabikovém “úderu“, ve slovenštině je běžný třetí slabikový přízvuk.
Měli bychom si rozumět
Také regionální dialekty jsou faktorem, který přispívá k jazykovým odlišnostem, ale přesto jsou si oba jazyky velmi podobné. Jsou vzájemně srozumitelné, takže bychom si relativně lehce mohli vzájemně rozumět. Asi si mnozí pamatujete, že v době existence Československa zde dokonce byl tzv. pasivní bilingvismus, takže jsme byli lehce schopni dekódovat jazykové informace v druhém jazyce, tedy porozumět mluvenému i psanému textu druhého jazyka.
Slovenština v České republice je slyšet na každém kroku
Pravdou ale je, že někdy to v prostředcích MHD zejména v hlavním městě vypadá, jako byste byli na Slovensku. Slováků je zde skutečně hodně, takže jazyku bychom alespoň my, starší, měli rozumět bez problémů. Vzhledem ke společné minulosti obou států a jazyků umožňuje také český právní řád používat slovenštinu v řadě právních a úředních úkonů bez nutnosti překladatele a tlumočníka, což platí pouze pro slovenštinu, nikoliv pro jiné menšinové jazyky. Mohlo by se zdát, že porozumět slovenštině by měl být schopen snad každý Čech. Opak je ale v mnohých případech pravdou, a to především u mladších generací.
Jak jste na tom vy? Vyzkoušejte se.