Jen kousek od naší planety se objevil záhadný objekt. Vědci přiznávají, že jeho původ zůstává nejasný a vyvolává obavy

Sdílet

Astronomové vůbec poprvé zachytili neobvyklý objekt, který navíc vysílá radiové vlny. Může se jednat o velký převrat v „komunikaci s vesmírem“.

Zdroj: Zdroj fotografie: Depositphotos

Jde o objekt zcela odlišný od čehokoli, s čím se astronomové dosud setkali. Podle badatelů může jít o neutronovou hvězdu nebo bílého trpaslíka, tedy zhroucené jádro hvězdy s ultrasilným magnetickým polem. Rotuje ve vesmíru a vysílá paprsek radiace, který prochází naším zorným polem. Každých 20 minut se tak na 1 minutu stává tím nejjasnějším radiovým objektem, jaký lze zachytit na celé naší obloze.

Na našem vesmírném dvorečku

Tým vede astrofyzička Dr. Natasha Hurley-Walker z Mezinárodního centra pro radiovou astronomii. „Tento objekt se během našich pozorování střídavě objevoval a mizel, a to po několik hodin,“ uvedla. „To bylo naprosto nečekané a pro astronomy dokonce děsivé. Žádný jiný objekt na obloze se totiž takto neprojevuje. Navíc je ta věc docela blízko, jen asi 4 000 světelných let. To je náš galaktický dvorek,“ upřesnila poměry vzdálenosti.

Objekt objevil student Curtin University Tyrone O’Doherty pomocí teleskopu Murchison Widefield Array (MWA) v Západní Austrálii. Použil k tomu ještě novou techniku, kterou sám vyvinul. „Je vzrušující, že objekt, který jsem loni identifikoval, se projevuje takhle zajímavě,“ prohlásil O’Doherty, který je aktuálně v doktorandském programu. „Pole MWA je extrémně citlivé a perfektní pro sledování celé oblohy včetně detekce nečekaných jevů.“

Blikání přítomnosti není nové

Objekty, které se ztrácí a zase objevují, nejsou pro astronomy novinkou, říkají jim „přechodné“. „Když studujeme přechodné jevy, sledujeme smrt obrovských hvězd a aktivitu trosek, které za sebou nechaly. Pomalé přechodné jevy jako supernovy se objeví během několika dní a zmizí za několik měsíců. Rychlé, jako neutronová hvězda zvaná pulsar, blikají rychlostí několika milisekund, případně vteřin.“

Spoluautorka objevu Dr. Gemma Anderson ovšem prohlásila, že něco s „blikáním“ v minutové frekvenci je opravdu podivné. Záhadný objekt byl neuvěřitelně jasný a menší než Slunce. Vysílal vysoce polarizované záření, tudíž má nejspíš extrémně silné magnetické pole. Podle Hurley-Walker toto pozorování potvrzuje predikovaný objekt zvaný „magnetar s ultradlouhou periodou“. Jde o teorii pomalu rotující neutronové hvězdy.

Nečekaná forma potvrzení predikce

Nikdo však neočekával, že ji odhalí napřímo tímhle způsobem, protože nečekali takovou jasnost objektu. „Nějak to mění magnetismus na radiové vlny, a to mnohem efektivněji než cokoli, s čím jsme se doposud setkali.“ Hurley-Walker aktuálně objekt pozoruje s očekáváním, zda se záření opět ukáže. „Jestli ano, pak jsou na jižní polokouli i na orbitě teleskopy, které se na něj mohou podívat zcela přímo.“

Dalším plánem je najít na obloze pomocí metody MWA ještě další podobně podivné objekty. „Více nálezů nám řekne, zda jde o jednorázovou anomálii, nebo tu máme velkou populaci, které jsme si dosud nevšimli,“ vysvětluje. Klíčem pro nález a jeho další studium je sběr a rozbor dat z teleskopu MWA po celou uplynulou dekádu. Právě zpětné procházení obrovské masy dat je pro astronomii docela unikátní postup. Určitě nás tedy čekají další odhalení.