České regiony dostaly další vysvědčení, stejně jako ve škole jim ho vystavil čerstvý červnový Country Report EU, který srovnává situaci nižších správních celků po celé Evropě. Překvapení se nekoná a potvrzuje trend rozevírání nůžek mezi bohatšími českými regiony a těmi, které se dál propadají. Nejhůř je na tom Severozápad, který zahrnuje Ústecký a Karlovarský kraj.
Ve zkratce klíčové parametry. Region Severozápad je podle posledního Country Reportu 2025 i nadále regionem:
- Nejchudším (HDP/obyv. jen 63 % průměru EU);
- Nejméně produktivním (58 % průměru EU - a jediný region, kde produktivita meziročně dokonce klesla – 0,09 %);
- S nejnižšími výdaji na výzkum a vývoj (0,38 % HDP);
- S nejvyššími úbytky obyvatelstva;
- S nadprůměrným podílem obyvatel ohrožených chudobou a sociálním vyloučením;
- Největším podílem exekucí a osobních bankrotů (12 % osob);
- Největším producentem emisí skleníkových plynů.
Podrobněji čísla ve své analýze rozebral senátor za Děčínsko a předseda senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Zbyněk Linhart. Ten zprávu glosoval slovy, že není nijak překvapivá a je vlastně stále stejná. „Ale až budou sloni u Milady, zase bude líp,“ dodal.
Praha vede, ostatní ztrácejí
Regionální rozdíly v Česku jsou víceméně beze změny, ale jsou stále významné. Region hlavního města země je vysoce rozvinutý a HDP na obyvatele v roce 2023 dosahoval 193 % průměru EU.
Ve zbývající části země se nacházela skupina tří mírně rozvinutých regionů, kde se HDP na obyvatele pohybuje v rozmezí 77–85 % průměru EU, čtyři regiony, kde je nižší než 75 %, a jeden chudší region (Severozápad), kde HDP na obyvatele odpovídá 63 % průměru EU.
Vzorec rozdílů mezi regiony je obdobný i v případě produktivity práce, kde se projevuje stejný rozdíl mezi hlavním městem a zbytkem země. V roce 2022 byla produktivita práce v Česku na úrovni 77 % průměru EU, což znamenalo pokles ze 79 % o rok dříve.
V roce 2022 byla produktivita zdaleka nejvyšší v regionu hlavního města (121 % průměru EU), zatímco v druhém nejproduktivnějším regionu (Střední Čechy) činila 76 % a v nejméně produktivním regionu (Severozápad) pouze 58 %. Zde i průměrné roční tempo růstu produktivity na hodinu mezi lety 2013 a 2022 jako jedinému regionu pokleslo, a to o 0,09 %
Úprk obyvatel
Výdaje na výzkum a vývoj v roce 2022 byly nejvyšší v regionu hlavního města, kde odpovídaly 2,69 % HDP (v regionu Jihovýchod byly rovněž vyšší než v EU – 2,48 %); 12,7 % pracovníků v Praze bylo zaměstnáno v odvětvích pokročilých technologií, což znamenalo více než dvojnásobek oproti EU.
Na opačném konci spektra se nacházela zaměstnanost v odvětvích pokročilých technologií v ostatních regionech, která byla nižší než 6 %, a v nejméně rozvinutém regionu Severozápad činily výdaje na výzkum a vývoj pouze 0,38 % HDP.
Obyvatelstvo má zjevnou tendenci soustřeďovat se v nejbohatších regionech. Mezi lety 2014 a 2023 zaznamenaly všechny regiony s výjimkou regionů Střední Morava a Moravskoslezsko průměrný kladný přírůstek obyvatelstva.
[souvisejici]Moravskoslezsko a Severozápad jsou také považovány za regiony, které se nacházejí v pasti rozvoje talentů. Čisté vystěhovávání zejména mladých lidí prohlubuje rozdíly a vyžaduje pozornost: jako příklad mohou sloužit aktivity regionu Moravskoslezsko, jako je například strategie řízení talentů.
Trend stěhování z měst Ústeckého kraje ukazují dlouhodobě i data Českého statistického úřadu a potvrdil je i nedávný výzkum pro město Ústí nad Labem. Skutečný počet obyvatel Ústí nad Labem je významně nižší, než uvádějí oficiální statistiky. A situace se má dál zhoršovat. Z města odcházejí nebo už odešli převážně mladí a vzdělaní lidé, což je trend, který postihuje celé severozápadní Čechy.

Zdroj: Politika rozvoje Ústí nad Labem, AQE advisors
Ohrožení chudobou
Podíl obyvatel ohrožených chudobou a sociálním vyloučením na vnitrostátní úrovni patří k nejnižším v EU, ale v jednotlivých regionech se výrazně liší.
V méně rozvinutých regionech byl tento podíl mnohem vyšší než celostátní průměr 11,3 % (i když se stále pohyboval pod průměrem EU, který dle předpokladů činí 21 %), a to 16,3 % v regionu Moravskoslezsko a 12,5 % v regionu Severozápad.
Obyvatelé Severozápadu jsou také do značné míry postiženi exekucemi a osobními bankroty. Ve 3. čtvrtletí 2024 bylo v regionu Severozápad v exekuci více než 12 % osob, přičemž celostátní průměr činil 7 %. [souvisejici1]
Region trpí i horším životním prostředím. Největším producentem emisí skleníkových plynů byl právě uhelný region Severozápad, který vyprodukoval 28,6 tuny na osobu.
Nejnižší emise mělo naopak hlavní město Praha se 3,6 tunami na osobu v roce 2023. Ostatní regiony se pohybovaly v rozmezí 6,7 až 10,9 tun na osobu a více se přibližovaly celostátnímu průměru.