<p>Evropské debaty se v posledních měsících zintenzivnily a Česká republika se ocitá přímo v jejich středu. Politici, energetici i ekonomové se shodují na jednom: Brzy začne platit opatření, které změní ceny energií i pohonných hmot a promítne se do rozpočtu každého, kdo doma topí, používá auto nebo spoléhá na plyn. Přestože se vede ostrý boj o podmínky a hranice nového systému, jisté je jediné. <strong>Změna dorazí i k nám. </strong></p><h2>Ticho před bouří </h2><p>To, co se chystá, má jméno<strong> ETS 2, a jeho start je naplánovaný na rok 2027. </strong>Navazuje na původní systém obchodování s emisními povolenkami, který se dosud týkal velkých elektráren, tepláren a části průmyslu. Nově se ale přenese<strong> i do sektorů, které zasahují do běžného života každého z nás,</strong> tedy do silniční dopravy a vytápění budov. Záměr je zřejmý. <strong>Evropská unie chce do roku 2030 snížit emise </strong>v těchto oblastech o více než čtyři desítky procent oproti roku 2005. </p><p>Pro spotřebitele to bude znamenat jediné. Dodavatelé energií a paliv budou muset <strong>nakupovat povolenky </strong>a následně tyto náklady promítnou do cen, které uvidí každý na své faktuře. Odborníci upozorňují, že i když se konečný účet může v jednotlivých státech lišit, jisté je, že se<strong> promítne do každého litru benzínu, každé megawatthodiny plynu, i do ceny uhlí.</strong> </p> <figure class="space-y-2"> <img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/255d74ba-1947-44cd-c1e6-8e11bcec5d00/public" alt="undefined" width="864" height="486" class="h-full w-full rounded-xl object-cover" /> <figcaption>Ceny energií a paliv se mohou během pár let stát jednou z největších položek v rozpočtech domácností. Zdroj: Shutterstock</figcaption> </figure> <h2>Když čísla začnou mluvit </h2><p>Výpočty ukazují, jak citelně se může novinka propsat do rodinných rozpočtů. Pokud se podaří prosadit zastropování ceny povolenky na 45 eur, litr benzínu zdraží zhruba o 3 koruny, zemní plyn o 200 korun za megawatthodinu a uhlí o 300 korun za 100 kilogramů. To jsou<strong> částky, které se v součtu ročně projeví v tisících korunách u menších domácností, u firem ale v řádech milionů.</strong></p><p>Analýza americké společnosti KraneShares přitom předpokládá, že <strong>ceny povolenek mohou stoupnout mnohem výše. </strong>Podle jejích odhadů se cena během tří let může vyšplhat až na 250 eur, což by znamenalo <strong>nárůst životních nákladů o desítky tisíc korun ročně. </strong>Investoři už nyní spekulují na burzách s cenami vysoko nad oficiálním stropem a obchoduje se s kontrakty přesahujícími 80 eur. </p><h2>Politické přetahování </h2><p>Není proto divu, že <strong>téma se stalo jedním z nejžhavějších bodů evropských i českých debat. </strong>Vláda Petra Fialy prosazuje zastropování na úrovni 45 eur a věří, že se jí podaří získat podporu pro tento kompromis. Ministr životního prostředí Petr Hladík zdůrazňuje, že bez limitu by dopad na domácnosti i firmy byl neúnosný. </p><p><strong>Opozice je ale nekompromisní. </strong>Hnutí ANO i SPD požadují úplné odmítnutí povolenek pro domácnosti a varují před jejich likvidačním efektem na rozpočty rodin i konkurenceschopnost průmyslu. Někteří europoslanci dokonce mluví<strong> o hrozbě destabilizace celé Evropské unie, </strong>pokud lidé pocítí prudké zdražení přímo na svých účtech. </p> <figure class="space-y-2"> <img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/4459b4de-6f96-460a-6146-76cca8aa0d00/public" alt="undefined" width="864" height="486" class="h-full w-full rounded-xl object-cover" /> <figcaption>O podobě nového systému se vedou ostré debaty i na půdě Evropské unie. Zdroj: Shutterstock</figcaption> </figure> <h2>Budoucnost v nejistotě </h2><p>Zatímco politici se přou o podobu a výši stropů,<strong> domácnosti i podniky stojí před otázkou, jak se na novou realitu připravit. </strong>Podle propočtů Fakta o klimatu mají dopady zasáhnout především <strong>nízkopříjmové rodiny a menší podniky,</strong> pro něž energie a pohonné hmoty tvoří významnou část výdajů. Evropská unie proto slibuje vznik Sociálního klimatického fondu, z něhož by měly plynout miliardy korun na kompenzace, a<strong> podporu při přechodu k úspornějším a ekologičtějším řešením. </strong></p><p>Jak ale ukazují zkušenosti z jiných zemí, <strong>úspěch podobných programů závisí na tom, zda budou dobře nastaveny</strong> a zda pomoc skutečně dorazí k těm, kdo ji nejvíce potřebují. Přestože tedy systém slibuje podporu i investice do renovací budov nebo rozvoje veřejné dopravy, zůstává otázkou, <strong>zda dokáže zmírnit tlak na každodenní rozpočty lidí.</strong></p><p>Zdroje: echo24.cz, faktaoklimatu.cz, ct24.ceskatelevize.cz</p>
