V Evropě, kde se zbrojení zrychluje a kde průmysl soupeří o stejné vybavení, se logistické otřesy stále více přibližují.
Na začátku června začaly přicházet ozvěny situace, která by nyní mohla explodovat. Výrobci automobilů a jejich dodavatelé bili na poplach před chmurným horizontem, který čelil nedostatku dodávek v důsledku omezení čínského vývozu vzácných zemin, minerálů a magnetů. Problém některé z nich dokonce donutil pozastavit výrobu některých modelů. Nyní se situace poněkud komplikuje, protože tyto minerály nejsou nezbytné pouze pro automobily. Jsou také nezbytné pro vedení války.
Strategie pro zmírnění dopadů
Když se v červnu rozezněly první poplašné zvony, reakce velkých evropských výrobců byla smíšená. BMW potvrdilo, že část jeho dodavatelské sítě již byla zasažena, zatímco Volkswagen a Mercedes-Benz tvrdily, že prozatím udržují stabilní dodávky díky dlouhodobým strategiím snižování závislosti na kritických minerálech. Mercedes například uvedl, že pracuje na novém složení materiálů, které by mu umožnilo obejít se bez těžkých vzácných zemin, jako je dysprosium, ve svých elektrických pohonných jednotkách.
Většina však uznala, že se jedná o nestabilní situaci. Z Japonska Nissan potvrdil, že koordinuje se svou vládou a Asociací výrobců automobilů hledání řešení, zatímco Suzuki již pozastavilo výrobu svého modelu Swift.
Vše se poněkud zkomplikovalo, protože Evropa tento plán přezbrojení potvrdila zvýšením výdajů na obranu o 5 % HDP. Prudce rostoucí vojenské výdaje Evropy, které mají v letech 2024-2030 vzrůst až o 80 %, hrozí, že ještě více zatíží již tak oslabený průmyslový dodavatelský řetězec.
Plán, který byl vyvolán ruskou invazí na Ukrajinu a který konsolidovaly země jako Německo, Francie a Spojené království, zvýší vojenský rozpočet ze současných 417 miliard eur (v přepočtu asi 10,2 bilionů korun) na odhadovaných 650-750 miliard eur (tedy 16-18 bilionů korun).
Vedlejší dopady
Třetina těchto peněz sice půjde na vybavení, ale zrychlený růst leteckého a obranného sektoru bude mít významné vedlejší účinky na civilní průmysl, zejména na ten, který je závislý na stejných dodavatelích.
V letecké výrobě se již objevují známky nasycení, o čemž svědčí snížení dodávek komerčních letadel, které byly v roce 2024 o 30 % nižší než maximum dosažené v roce 2018. Tento nesoulad je jen předzvěstí trychtýře, který může vzniknout, když výrobci upřednostní vojenské zakázky (lukrativnější a dlouhodobější) na úkor odvětví, jako je železniční, automobilový nebo energetický průmysl, která jsou závislá na společných technických vstupech, jako jsou senzory, hydraulika, konektory nebo elektronické desky.
Analýza více než 600 sekundárních dodavatelů na evropském trhu odhalila nebezpečné překrývání potřeb obrany a hodnotových řetězců strategických civilních odvětví. Například u průmyslových strojů by se mohla drasticky snížit dostupnost kritických součástí, jako jsou ložiska, mechatronika nebo pneumatické systémy, protože dodavatelé přesměrují výrobní kapacity na obranné aplikace.
Vlaky a automobily
V železničním sektoru o stejný původ soutěží také klíčové díly, jako jsou desky s plošnými spoji, mikroelektronika nebo řídicí jednotky. Automobilový průmysl, který již byl nedávno zasažen nedostatkem polovodičů, je obzvláště ohrožen: rostoucí vojenská poptávka může zhoršit nedostatek kabelových svazků, kabelů, senzorů a hydrauliky a prohloubit výrobní krizi, která se teprve začíná stabilizovat.
I energetický sektor bude postižen rostoucím nedostatkem technických kabelů, konektorů a přenosových prvků, které tvoří páteř jeho kritických infrastruktur. Toto průřezové napětí by mohlo vyvolat novou vlnu zpoždění, rostoucích nákladů a klesající produktivity v celé evropské ekonomice.
Nejistá budoucnost
Zrychlení vojenských výdajů navíc přichází v situaci, kdy se globální dodavatelské řetězce ještě plně nevzpamatovaly z desetiletí poznamenaného vzájemně se prolínajícími krizemi: pandemií, válkou na Ukrajině, logistickým krachem během boomu elektronického obchodu a nejnověji hrozbou obchodních válek a křížových cel.
Přesto většina společností nadále řídí své hodnotové řetězce reaktivně, bez jasné proaktivní strategie, která by předvídala budoucí narušení. Tento nedostatek předvídavosti vystavuje celá odvětví riziku zhroucení výroby v době ostré mezinárodní konkurence, kdy je logistická agilita stejně důležitá jako technologické inovace. Máme totiž zrcadlovou stopu s nejbližším precedentem (celosvětový nedostatek polovodičů v letech 2020 až 2023), který ukázal, že bez předvídavosti mohou být ochromena i ta nejodolnější odvětví.
Nový průmyslový řád
V této souvislosti analytici poukazují na několik naléhavých strategií, které mají zabránit tomu, aby boom zbrojení stáhl dolů civilní ekonomiku. Jednou z nich je, aby podniky diverzifikovaly své dodavatelské základny, standardizovaly nové dodavatelské kanály, zlepšily transparentnost ve vztahu k logistickým partnerům a vytvořily interní monitorovací buňky, které by fungovaly v reálném čase a předvídaly narušení ve stylu mechanismů vytvořených během čipové krize.
A navíc: využít budoucnost, která je již zde, a začlenit prediktivní analytiku a nástroje umělé inteligence k odhalení vznikajících úzkých míst a rychlému přesměrování dodavatelských toků. Jak vysvětlil odborník na dopravu Sebastian Janssen, odolnost již nemůže být reaktivní vlastností, „ale strukturálním aktivem obchodního modelu“.
Pokud také něco, pak v Evropě, kde se zrychluje přezbrojování a průmysl soupeří o stejnou výbavu, bude schopnost odolat logistickému otřesu znamenat rozdíl mezi přežitím a zánikem a po cestě nám trochu zkomplikuje život.
Techzpravy.cz
Sport - Aktuálně.cz|
VímeVíc.cz|
SportWin » bavme se sportem|