Pokud chce Evropa Moskvu odradit, musí ukázat, že dokáže přesouvat svá vojska stejně rychle – nebo ještě lépe rychleji – než Rusko.
Řeč byla již v roce 2022: mít lepší armádu je málo platné, pokud ji nelze uvést do pohybu. V tom roce začalo v Evropě mnoho jednání, jejichž rozbuškou byla ruská invaze na Ukrajinu. Tehdy se mluvilo o přezbrojení, ale pozornost se soustředila také na něco, co Evropa právě posunula nahoru v seznamu priorit: na potřebu připravit silnice, železnice, přístavy a letiště pro rychlý přesun vojsk a tanků.
Vojenská zranitelnost Evropy
Debata o skutečné schopnosti Evropy odolat případnému ruskému útoku vynesla do popředí zásadní aspekt, který se často skrývá za oznámeními o přezbrojení: nestačí mít více tanků nebo vojáků, pokud není k dispozici potřebná infrastruktura pro jejich rychlý přesun.
Silnice, železnice, přístavy a letiště v Evropské unii vykazují vážná omezení, pokud jde o to, aby unesly váhu a objem moderní výzbroje nebo absorbovaly těžkou vojenskou dopravu v době krize.

Zdroj: Youtube.com
Jak svého času varoval americký generálporučík ve výslužbě Ben Hodges, bývalý velitel americké armády v Evropě, „problém se zhoršuje, čím více se pohybujeme na východ: mosty nejsou schopny udržet německé, britské nebo americké tanky a horské cesty ztěžují přístup do klíčových zemí, jako je Rumunsko“.
V případě nouze by mohla úzká hrdla zdržet nasazení spojeneckých sil právě tam, kde by byly nejnaléhavěji potřeba, například v Suvalském průsmyku mezi Polskem a Litvou nebo na cestách k Černému moři.
První mechanismus
K řešení těchto nedostatků EU spustila Nástroj pro propojení Evropy (CEF), infrastrukturní fond, který pokrývá i vojenskou mobilitu. Rozpočet na tuto misi byl však drasticky snížen: z původně navrhovaných 6,5 miliardy eur (asi 160 miliard Kč) na pouhých 1,7 miliardy (asi 42 miliard Kč) a z těchto peněz Komise nakonec přidělila 340 milionů (asi 8,4 miliardy Kč) na 22 projektů, většinou malého rozsahu a zaměřených na střední Evropu.
Patřila mezi ně modernizace železničního spojení mezi Antverpami a Německem, modernizace dvou letišť v Polsku a propojení vojenské základny Tapa v Estonsku. Zahrnovaly také skromnou podporu velkých strategických projektů, jako je Rail Baltica, železniční koridor spojující pobaltské země s Polskem v hodnotě 5,8 miliardy eur (asi 143 miliard Kč), a Via Baltica, silnice procházející regionem, která získala podporu EU ve výši pouhých 60 milionů eur (asi 1,5 miliardy Kč).
Nové varování
Deník Financial Times tento týden opět přinesl zprávu, že evropská komisařka pro dopravu Adina Vălean opět vydala varování, které otřáslo základy evropské obrany: kontinent není připraven na plnohodnotnou válku proti Rusku, protože jeho silnice, mosty a železniční sítě jsou nedostatečné pro rychlý přesun vojsk a obrněných vozidel.
Vysvětlila, že mnoho mostů je příliš úzkých, starých nebo neexistujících, což by znemožnilo průjezd například 70tunových tanků určených k operaci v řádu hodin. V praxi by přesun vojenských sil ze západní do východní Evropy trval týdny nebo dokonce měsíce, což by v případě náhlé ruské ofenzívy představovalo nepřijatelnou časovou prodlevu.
Jaké se nabízí řešení?
K nápravě této strukturální slabiny nyní Brusel připravuje plán v hodnotě 17 miliard eur (asi 418 miliard Kč) na modernizaci 500 kritických projektů podél čtyř hlavních vojenských koridorů napříč kontinentem. Jedná se o návrh vypracovaný v koordinaci s NATO a jeho vojenskými veliteli, jehož podrobnosti zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Záměrem je, aby vojáci a těžká technika mohli být přesunuti během několika hodin, což výrazně zkrátí dobu reakce na agresi. Kromě zpevnění mostů a úpravy silnic budou odstraněny byrokratické překážky, aby se vojenské konvoje nezdržovaly na evropských hranicích kvůli celním protokolům, které by v době války představovaly fatální zátěž.
Nový plán je součástí širšího úsilí o kontinentální přezbrojení, o němž jsme diskutovali. Evropská unie zvažuje balíček až 800 miliard eur (asi 19,7 bilionu Kč) na posílení své obranné autonomie, částečně v reakci na tlak Washingtonu a možnost podstatného omezení americké vojenské přítomnosti v Evropě.
K tomu přistupuje červnové varování generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, že Moskva by mohla do roku 2030 zaútočit na některého člena NATO. Tzitzikostasovo poselství zapadá do této logiky naléhavosti: bez schopnosti rychlého přesunu vojsk by byl jakýkoli evropský obranný plán tváří v tvář ruské vojenské mašinérii mrtvou literou.
Boj o rozpočet
Ačkoli Evropská komise zahrnula vojenskou mobilitu do svého návrhu rozpočtu na období 2028-2034, diplomaté varují, že původní částka 17 miliard by mohla být při jednáních rozmělněna. Tato rozpočtová křehkost je vnímána jako nebezpečný rozpor: zatímco existují plány na zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP (přičemž 1,5 % je vyčleněno speciálně na vojenskou infrastrukturu), některé členské státy se zdráhají převzít náklady na tak rozsáhlou modernizaci.