Dva podivné útvary pod povrchem Země mění dosavadní pohled na její vnitřní svět. Odpovědi jsou neúplné

| 3 min

Sdílet

Věda zkoumá dvě podivné vrstvy skryté hluboko v Zemi. Samotná fakta odhalují spoustu zajímavých zjištění a spoustu nevylučitelných teorií.

Dva podivné útvary pod povrchem Země mění dosavadní pohled na její vnitřní svět. Odpovědi jsou neúplné

Zdroj: Zdroj fotografie: S vědomím Arizona State University

Podloží není jednolitá masa horniny. Hluboko v jeho husté střední vrstvě jsou dva masivní termochemické body. Dodnes vědci nevědí, odkud každá z těchto masivních struktur pochází či jak jsou vůbec rozsáhlé. Avšak nová sada geodynamických modelů možná našla odpovědi na tuto současnou záhadu. Tato problematika byla popsána ve studii zveřejněné v časopise Nature.

Co je zatím známo?

Tyto již zmíněné skryté nádrže se nacházejí na opačných stranách světa. Dle hlubokého šíření seismických vln je bod pod africkým kontinentem co do velikosti dvojnásobný oproti tomu pod Tichým oceánem. Po provedení stovek simulací se autoři nové studie domnívají, že bod pod africkým kontinentem je méně hustý a méně stabilní než v Tichém oceánu. Proto je také o tolik hmotnější.

Domněnky a fakta

Geolog Qian Yuan z Arizona State University vysvětluje, že podle výpočtů počáteční velikost bodů neovlivňuje jejich výšku. Výška bodů má být totiž údajně řízena jejich hustotou a viskozitou okolního pláště. Jednou z hlavních vrstev uvnitř Země je horká, mírně lepkavá směs známá jako plášť a vrstva silikátové horniny, která leží mezi jádrem naší planety a kůrou.

Postupem času masy horké magmatické horniny stoupají skrz plášť a předpokládá se, že přispívají k vulkanické činnosti na povrchu planety. Pochopení toho, co se děje v plášti, je tedy důležitým aspektem v geologii. Zároveň je to tematika, se kterou si lámou hlavu současní vědci a dlouho ještě zřejmě budou.

Historie a současná zjištění

Oba tyto body byly poprvé objeveny v 80. letech 20. století. Z vědeckého hlediska jsou tyto „superpilíře“ známé jako velké provincie s nízkou smykovou rychlostí (LLSVP). Současná studie zjistila, že ve srovnání s pacifickou LLSVP sahá ta africká asi o 1000 kilometrů výše, což podporuje dřívější odhady. Tento obrovský rozdíl ve výšce ukazuje, že oba body mají různé složení. Jak to ovlivňuje okolní plášť, však není jasné.

Možná by například méně stabilní povaha afrického bodu mohla vysvětlit, proč je v některých oblastech kontinentu tak intenzivní sopečná činnost. Může také ovlivnit pohyb tektonických desek, které plují na plášti. Jiné seismické modely zjistily, že africká LLSVP sahá až 1500 km nad vnější jádro, zatímco u pacifické LLSVP je to pouhých 800 km.

Hlubší analýza a laboratorní experimenty

V laboratorních experimentech usilujících o vytvoření modelu nitra Země se zdá, že jak africká, tak tichomořská LLSVP oscilují nahoru a dolů v rámci zemského pláště. Autoři současné studie tvrdí, že to podporuje jejich interpretaci, že africká LLSVP je pravděpodobně nestabilní. Totéž by mohlo platit pro tichomořskou LLSVP, ačkoli jejich modely to neprokázaly.

Několik nevylučitelných teorií

Rozdílné složení tichomořské a africké LLSVP lze také vysvětlit jejich původem. Vědci stále nevědí, odkud se tyto body vzaly, ale existují dvě hlavní teorie. Jednou z nich je, že tyto oblasti jsou tvořeny splývajícími tektonickými deskami, které se zasouvají do pláště. V plášti se poté silně zahřívají a postupně klesají k samému dnu. Teorií existuje ještě spousta a rozhodně by se žádná z nich neměla brát na lehkou váhu.