<p>V určitém momentě si zaměstnanci pečovatelského domu všimli, že Oskar chodí každé ráno po chodbě a nahlíží do místností. Pak vyskočil k některým pacientům na postel. Následně u nich tento<strong> kocour ležel či seděl</strong>,<strong> dokud nevydechli naposled</strong>. Tento příběh nevyhnutelně vedl ke zrodu obrovského množství paranormálních teorií, podle vědců byl ale důvod kocourova chování čistě lékařský. Co se tedy v takových případech doopravdy děje?</p> <h2>Kočičí detektor přicházejícího konce</h2> <p>Jde „jen“ o nějaký šestý smysl, nebo jsou kočky nadány podivnými schopnostmi, o kterých dosud nevíme? A mohou tedy naši chlupatí společníci opravdu vycítit blížící se lidský konec? Oskarův <strong>příběh zveřejnila nejen mezinárodní média</strong>, ale i <a href="https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/nejmp078108" target="_blank" rel="noopener noreferrer">poměrně prestižní lékařské časopisy</a>. Badatelé nakonec zveřejnili pouze dvě teorie vysvětlující kocourovo chování. Podle jednoho z těchto výkladů mohou zvířata cítit určité látky, které umírající <span>tělo</span> uvolňuje.</p> <p>Další hypotéza naznačovala, že šlo o atmosféru místnosti. Pokoje těžce nemocných pacientů jsou tiché a oni se nemohou pohybovat. To se kočce zamlouvá. První možnost působí velmi přesvědčivě. Je totiž už dávno prokázáno, <strong>že například psi dovedou vyčenichat</strong> mnoho různých chorob a dalších zdravotních neduhů. Vědecké týmy z několika zemí nedávno prokázaly, jak kvalitní práci odvádí psi při <a href="https://www.nature.com/articles/d41586-020-03149-9" target="_blank" rel="noopener noreferrer">identifikaci pacientů s koronavirem</a>.</p> <h2>Detekce chorob všeho druhu</h2> <p>Tato jejich dovednost se během pandemie uplatnila na letištích, kde prakticky neomylně zachytávali rizikové osoby. Včetně těch, u kterých selhaly testy. Mnoho nemocí vede ke změnám tělesného odéru pacientů. <strong>Právě proto psi perfektně zachytí malárii</strong>, rakovinu tlustého střeva nebo močového měchýře, stejně tak plic či vaječníků. S kočkami se podobné experimenty nekonaly, dost možná proto, že je těžko přinutíte provést něco „na povel“.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/111f9163-0fa8-482e-44be-594020c4cc00/public" alt="" class="wp-image-86747" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Depositphotos</span></span></figure></div> <p>Vědci ale dobře vědí, že i tito savci mají mimořádně citlivý čich. Co přesně tedy Oskar z lidí cítil, odborníci nevědí, je ale jisté, že ho to přitahovalo. Pokud by lékaři dokázali tento „atraktant“ lépe pochopit a jasně identifikovat,<strong> dost možná by to vedlo k přesnějším predikcím</strong> blížící se smrti u více pacientů. Kočky jsou známé coby domácí lékaři a jejich předení svou frekvencí jasně pomáhá při hojení ran i například <span>regeneraci</span> kostí.</p> <p class="has-text-align-center"><strong>V kolika případech jste zažili kočičí léčení?</strong></p> <h4>Zdroj: <a href="https://www.sciencedirect.com/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ScienceDirect</a></h4>
