V sobotu 6. září se uskuteční první ze série dobrovolnických akcí zaměřených na obnovu tradičních bělokarpatských luk. Farma Blatnička ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody organizuje sběr semen z posledních zachovalých lučních porostů v oblasti. Martin Smetana z Farmy Blatnička vysvětluje, že současná akce má napravit škody způsobené kolektivizací zemědělství v 60. a 70. letech minulého století. Tehdy zemědělci rozorali většinu tradičních luk a nahradili je intenzivním hospodařením. Pestré luční kvítí tak zmizelo z krajiny a přežilo pouze na několika málo místech, kam se nedostala zemědělská technika. "Druhově bohaté louky se vyskytovaly v okolí Blatničky a Hluku několik tisíc let od konce poslední doby ledové. Na stepních porostech převládal kavyl tenkolistý," popisuje Smetana původní stav krajiny. Tento vzácný kavyl dnes přežívá už jen na několika metrech čtverečních v místní rezervaci. Dobrovolníci se sejdou v 10 hodin na louce nedaleko Nivnice, odkud se přesunou na loučku, která unikla kolektivizaci. Organizátoři však počítají s kombinací více postupů obnovy. Kromě přímého sběru semen využijí i pokosené seno z druhově bohatých luk, které brigádníci rozhodí na ornou půdu určenou k zalučnění. "Takto se na obnovovanou louku dostane mnohem více druhů rostlin, než by bylo možné nasbírat ručně," vysvětluje Smetana výhody této metody. Důležité je rovnoměrné roznesení sena, aby semena mohla dobře vyklíčit. Příští rok organizátoři plánují ještě dosev semen získaných speciálně upraveným kombajnem, který poskytne především travní osivo. Sběr semen bude nutné opakovat několikrát během podzimu, protože různé druhy rostlin dozrávají v odlišnou dobu. Cílem celého projektu je propojení současných fragmentů původních luk do souvislého celku táhnoucího se napříč katastry. Na obnovených loukách by měly opět kvést šalvěje, chrpy, krvavce, omany a další typické druhy. Tyto louky se stanou domovem pro širokou škálu hmyzu a dalších živočichů. Smetana na svých pozemcích realizuje i další projekty - vytváří takzvané motýlí dálnice, tedy pásy bylin uprostřed polí, a sází ovocné sady s různými odrůdami. Veřejnost zapojuje do své činnosti nejen prostřednictvím brigád, ale také umožňuje samosběr ovoce či květin. <em>Zdroj: ČTK</em>
