Přehrada plánovaná Čínou na řece Yarlung Zangbo vyvolává obavy z možného ovlivnění rotace Země. Tato skutečnost vyvolává zásadní otázky: Jak daleko jsme ochotni zajít ve jménu čisté energie? A kdo zaplatí cenu, když se pokrok vnucuje na hranicích, v ekosystémech a komunitách?
Jedná se o nedávno schválený projekt čínské vlády na řece Yarlung Zangbo v Tibetu, která se vlévá do Indie jako Brahmaputra a do Bangladéše. Vybrané místo je hornatou, geologicky nestabilní a politicky citlivou oblastí. Její velikost je ohromující, neboť slibuje výrobu 300 miliard kWh ročně, čímž překoná ikonickou přehradu Tři soutěsky a stane se největší vodní elektrárnou na planetě.
Oficiální zdůvodnění je poměrně ambiciózní, dokonce očekávané: chtějí splnit klimatické cíle a rozšířit využívání obnovitelných zdrojů. Podle čínské státní tiskové agentury Sin-chua by byl projekt „ekologicky bezpečný“ a zásadní pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060. Podle některých vědců by takové masivní přerozdělení vody mohlo teoreticky ovlivnit moment setrvačnosti Země. Tento posun je podobný tomu, jako když bruslař roztáhne ruce, aby zpomalil svou rotaci, a ilustruje, jak může přerozdělení hmoty na Zemi ovlivnit její rotaci.
Když čistá energie vyvolává konflikty
Přehrada, která se zdála být pouhým megaenergetickým projektem, se stala ekologickou a diplomatickou krizí. Indie oficiálně reagovala a požaduje transparentnost, studie dopadů a záruky týkající se průtoku vody. Bangladéš, který je díky své poloze na konci toku řeky ještě zranitelnější, se obává nedostatku vody, ztráty zemědělských sedimentů a dokonce i zrychlené eroze.
„Plánování přehrady takového rozsahu v tak složitém terénu představuje značné riziko pro níže položené oblasti Indie a Bangladéše, zejména v případě neštěstí nebo pokud dojde ke změně průtoku vody,“ uvedl Y. Nithiyanandam, vedoucí programu geoprostorového výzkumu v bengálském institutu Takshashila.
Nejvíce znepokojující je, že rizika nejsou jen pesimistickými předpověďmi. Tibet, kde má být přehrada postavena, je oblastí náchylnou k zemětřesením, což vyvolává obavy o bezpečnost projektu. Jinými slovy, tato oblast je kromě geologicky nestabilní také historií násilně potlačovaných protestů, k čemuž došlo v roce 2024, kdy byly stovky Tibeťanů zatčeny za odpor proti přehradě Gangtuo. Z technického hlediska jsou vodní elektrárny skutečně obnovitelným zdrojem, a proto tento impozantní hydroelektrárenský projekt, který se nachází ve výšce 3 000 metrů nad mořem a vyrábí 11 miliard kWh, přitahuje pozornost.
Čínská přehrada znovu rozpoutává celosvětový závod o vodu
Za celým tímto hnutím se samozřejmě skrývá něco většího než přehrada; mluvíme o boji o kontrolu nad přírodními zdroji ve světě, kde se klimatické změny staly skutečnou hrozbou. Řeky, které překračují hranice, vyžadují diplomacii, dohody a spolupráci, ale Čína nesdílí data, studie ani plány s Indií nebo Bangladéšem. Stejně tomu bylo i v případě zemí jihovýchodní Asie, které byly postiženy čínskými přehradami na řece Mekong.
Indie mezitím plánuje svou přehradu na Brahmaputře, nazvanou Siang Dam, jako geopolitickou protiváhu. To ukazuje, že více než fyzickou stavbu tato přehrada odhaluje nový typ zranitelnosti mezi národy: zranitelnost způsobenou závislostí na přírodních tocích, které může přehradit jediná země. A to vše se děje v době, kdy se planeta otepluje, dochází k vysídlování obyvatelstva a klimatické katastrofy se stávají rutinou; není divu, že se zemská osa již posunula.

Zdroj: Youtube.com
Důsledky takových projektů navíc přesahují bezprostřední geopolitické napětí. Změna říčních ekosystémů může vést ke ztrátě biologické rozmanitosti a ovlivnit druhy, které jsou závislé na specifických podmínkách toku. Kromě toho může vysídlení komunit a změny v zemědělských modelech vést k socioekonomickým problémům, což dále komplikuje mezinárodní vztahy.
Vzhledem k tomu, že i nadále posouváme hranice inženýrských a environmentálních manipulací, je nezbytné brát v úvahu dlouhodobé dopady na naši planetu i na společnosti, které ji obývají. Rovnováha mezi technologickým pokrokem a ochranou životního prostředí zůstává křehká a rozhodnutí přijatá dnes budou utvářet svět pro další generace.