Čipový a polovodičový průmysl se stal středobodem technologické scény. V posledních měsících se setkáváme s nejrůznějšími zprávami poznamenanými napětím, které panuje mezi Spojenými státy a Čínou, přičemž obě země zažívají napjatou konfrontaci, v jejímž centru stojí právě toto odvětví. Zatímco tedy Američané hledají způsoby, jak zabránit Asiatům v přístupu k jejich vysokokapacitním čipům, ti druzí chtějí podpořit místní vývoj a výrobu, aby zlepšili výkonnost svých podniků.
Polovodiče hýbou světem
Význam polovodičů spočívá v jejich využití v široké škále zařízení, od chytrých telefonů po superpočítače a systémy umělé inteligence. Schopnost vyrábět vyspělé čipy je pro každou zemi, která usiluje o vedoucí postavení v oblasti technologií, klíčová. Spojené státy v tomto odvětví historicky dominovaly, ale Čína do svého polovodičového průmyslu investuje velké prostředky, aby tuto mezeru překonala. Podle zprávy Asociace polovodičového průmyslu Čína zvyšuje investice do výzkumu a vývoje v této oblasti a snaží se snížit svou závislost na dovozu ze zahraničí.
V přímém důsledku toho čínská vláda nařídila, aby datová centra v zemi používala více než 50 % čipů domácí výroby. Toto opatření vzniklo v Šanghaji v roce 2023 jako místní pravidlo, ale nyní se stalo povinnou politikou v celé zemi. Cílem je tímto způsobem snížit závislost na amerických technologiích a zároveň posílit autonomii v oblasti umělé inteligence, což je odvětví, v němž se Čína navzdory svým snahám stále nemůže prosadit.
Technologická válka pokračuje
V celosvětovém závodě o dominanci v odvětví umělé inteligence je Čína považována za opozdilce v oblasti výpočetního výkonu, přestože v posledních letech vybudovala více než 500 datových center. Ačkoli jsou tedy čínské čipy považovány za „použitelné“ pro inferenční úlohy, Nvidia zůstává preferovanou volbou mnoha společností. Vzhledem k této situaci poskytla asijským společnostem licenci na své grafické procesory H20, ale požadavek na 50% podíl domácích čipů na trhu omezuje jejich prodejní potenciál.
Polovodičový ekosystém je složitý a dominují mu americké společnosti, jako je Nvidia, která je lídrem na trhu grafických procesorů (GPU) nezbytných pro umělou inteligenci. Čína však vyvíjí vlastní alternativy, například GPU od společnosti Huawei a dalších místních výrobců. Rozdíl mezi ekosystémy CUDA společnosti Nvidia a CANN společnosti Huawei je značný a integrace těchto systémů představuje značné technické problémy. Navzdory tomu je Čína odhodlána pokročit ve výrobě čipů a vláda zahájila několik iniciativ na podporu místních společností v jejich rozvoji.

Zdroj: Youtube.com
V důsledku této nové legislativy se očekává, že datová centra budou čelit technickým obtížím při integraci čipů Nvidia s čipy domácí výroby, protože mezi ekosystémy CUDA a Huawei CANN je značný rozdíl. Tato integrace je totiž pro oba provozovatele zásadní, protože hodlají maximálně využít nejvýkonnější čipy Nvidia v rámci povolených limitů. Někteří se však na krok, který v minulosti překvapivě vedl ke vzniku DeepSeek, velké čínské revoluci v oblasti umělé inteligence, dívají s nelibostí.
Potenciál Číny se osamostatnit
Jensen Huang, generální ředitel společnosti Nvidia a přední zastánce významu Číny v technologickém sektoru, prohlásil, že Čína má dostatečný výpočetní výkon, aby nepotřebovala americké čipy pro vojenský vývoj. Huang poznamenal, že Čína má mnoho superpočítačů postavených místními inženýry, a poukázal na důležitost mandátu pro čínský hardware, aby byl schopen konkurovat tomu, který postavili Američané.
Čínská strategie na podporu polovodičového průmyslu odráží širší snahu o dosažení technologické soběstačnosti. Přestože země čelí značným výzvám, je odhodlána snížit svou závislost na zahraničních technologiích a získat vedoucí postavení v tomto odvětví. Tento krok má nejen ekonomické, ale i geopolitické důsledky, neboť kontrola nad vyspělými technologiemi je klíčovým faktorem v globální soutěži mezi velmocemi.