Rychlost, jakou chodíte, může odhalit hluboké informace o rychlosti stárnutí vašeho mozku: pomalejší chodci mají menší mozek a zásadní rozdíly v klíčových strukturách.
Může se to zdát triviální, ale rychlost, jakou dokážete dojít z bodu A do bodu B, může prozradit mnoho o vnitřním fungování vašeho těla a mysli. Výzkum ukázal, že rychlost, jakou dojdete do obchodu, místního parku nebo na autobusovou zastávku, může předpovědět pravděpodobnost hospitalizace, infarktu a dokonce i smrti.
Podle rychlosti chůze lze dokonce určit rychlost stárnutí kognitivních funkcí člověka. Test rychlosti chůze je způsob, jak posoudit funkční schopnosti člověka – jeho schopnost vykonávat každodenní úkoly v domácnosti a zachovat si samostatnost. Může také odhalit, jak je člověk křehký, a předpovědět, jak dobře bude reagovat na rehabilitaci po mrtvici.
Je sice normální, že lidé s přibývajícím věkem chodí pomaleji, ale prudký pokles rychlosti chůze může naznačovat, že se jedná o něco vážnějšího. „Když se normální rychlost chůze člověka zpomalí, často to souvisí se základními zdravotními poruchami,“ říká Christina Dieli-Conwrightová, profesorka medicíny na Harvard Medical School, která se zabývá vlivem cvičení na prognózu rakoviny.
Zdroj: Youtube.com
„Je možné, že dotyčná osoba trpí chronickým onemocněním, které jí brání se tolik hýbat, nebo si osvojila sedavý způsob života. To znamená, že u nich s největší pravděpodobností došlo ke snížení svalové síly a pohyblivosti kloubů, což bohužel vede k dalšímu zhoršení zdravotního stavu,“ říká Dieli-Conwright.
K provedení testu rychlosti chůze potřebujete pouze stopky a prostředek k měření vzdálenosti, například svinovací metr. Existují dvě běžné verze: Pokud jste venku a máte dostatek prostoru, můžete provést test rychlosti chůze na 10 metrů.
Nejprve změřte 5 m a poté dalších 10 m. Pro začátek se doporučuje ujít 5 m, abyste dosáhli normální rychlosti, a poté jděte normálním tempem 10 m. Chcete-li vypočítat rychlost chůze, jednoduše vydělte 10 m počtem sekund, které vám trvalo ujít tuto vzdálenost.
Alternativně existuje mnoho aplikací, které můžete použít k měření rychlosti chůze, včetně fitness trackerů, jako jsou Walkmeter, MapMyWalk, Strava a Google Fit, které používají GPS ke sledování vzdálenosti a času, což jim umožňuje vypočítat vaši rychlost.
Pro představu, jak si vedete ve srovnání s ostatními lidmi, uvádíme, že průměrná rychlost chůze ženy ve věku 40-49 let je 1,39 m/s a muže ve věku 40-49 let 1,43 m/s. V případě věku 50-59 let je průměrná rychlost chůze 1,31 m/s pro ženu a 1,43 m/s pro muže. U osob ve věku 60-69 let klesá průměrná rychlost chůze na 1,24 m/s u žen a 1,43 m/s u mužů. U osob ve věku 70-79 let je průměrná rychlost chůze 1,13 m/s u žen a 1,26 m/s u mužů. A konečně u osob ve věku 80-89 let je rychlost chůze přibližně 0,94 m/s u ženy a 0,97 m/s u muže.
Studie prokázaly, že rychlost chůze je významným prediktorem délky života u starších osob. Například vědci z Pittsburské univerzity shromáždili výsledky devíti studií, které dohromady sledovaly více než 34 000 dospělých osob žijících v komunitě ve věku 65 let a více, a to ve věku od šesti do 21 let.
Studie ukázala, že rychlost chůze významně souvisí s očekávanou délkou života. Například muži s nejpomalejší rychlostí chůze ve věku 75 let měli 19% šanci dožít se 10 let ve srovnání s muži s nejrychlejší chůzí, kteří měli 87% šanci na dožití.
Studie provedená v roce 2009 ve Francii však zjistila, že i mezi zdravými dospělými lidmi staršími 65 let měli účastníci, kteří chodili pomaleji, přibližně třikrát vyšší pravděpodobnost, že během sledovaného období zemřou na kardiovaskulární onemocnění, než lidé, kteří chodili rychleji.
„Chůze se zdá být tak jednoduchou věcí: většina z nás o ní nepřemýšlí, prostě ji dělá,“ říká Line Rasmussenová, vedoucí výzkumná pracovnice na katedře psychologie a neurovědy na Dukeově univerzitě v Severní Karolíně. „Chůze ve skutečnosti závisí na spolupráci mnoha různých tělesných systémů: kosti a svaly vás nesou a pohybují se, oči vám pomáhají vidět, kam jdete, srdce a plíce zajišťují cirkulaci krve a kyslíku a mozek a nervy to všechno koordinují.„
Podle Rasmussena se s přibývajícím věkem začíná funkce těchto systémů zhoršovat a pomalejší rychlost chůze může odrážet tento celkový pokles a být známkou pokročilého věku.
To se netýká pouze starších dospělých. Ve studii z roku 2019 Rasmussen a jeho kolegové zjistili, že i ve věku 45 let může rychlost chůze předpovídat rychlost stárnutí mozku a těla.
Rasmussen a vědci z Dukeovy univerzity provedli průzkum u 904 45letých osob, které se účastnily Dunedinské multidisciplinární studie zdraví a vývoje, longitudinálního výzkumného projektu, který sledoval život více než 1 000 lidí narozených v letech 1972 až 1973 v Dunedinu na Novém Zélandu.
U osob zapojených do studie byl po celý život pravidelně hodnocen jejich zdravotní stav a kognitivní funkce. „Překvapilo mě, jak velké rozdíly byly v rychlosti chůze mezi lidmi stejného věku,“ říká Rasmussen. „Člověk by očekával, že každý ve věku 45 let bude někde uprostřed, ale někteří chodili tak rychle jako zdraví dvacetiletí, zatímco jiní chodili tak pomalu jako mnozí starší dospělí,“ říká.
Studie zjistila, že 45letí lidé s pomalejší chůzí vykazovali známky „zrychleného stárnutí„, jejich plíce, zuby a imunitní systém byly v horším stavu než u těch, kteří chodili rychleji. Měli také „biomarkery“ spojené s rychlejším stárnutím, jako je vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a nižší kardiorespirační zdatnost.
Zjistili, že ti, kteří chodili pomalu, vykazovali také další známky špatného fyzického zdraví, jako je snížená síla úchopu rukou a větší potíže při vstávání ze židle.
„Nejvíce mě překvapilo zjištění souvislosti mezi rychlostí, jakou lidé chodili ve věku 45 let, a jejich kognitivními schopnostmi z raného dětství,“ říká Rasmussen.
Rychlost chůze není jen známkou stárnutí, ale také oknem do zdraví mozku v průběhu celého života. Jako vždy by se čtenáři, kteří se řadí mezi pomalé chodce, neměli nechat příliš odradit, protože existuje mnoho věcí, které můžeme udělat pro zlepšení rychlosti chůze. V rámci svého výzkumu na pomoc pacientům s rakovinou Dieli-Conwrightová vytváří cvičební režimy, které pomáhají lidem zotavujícím se po chemoterapii znovu nabrat sílu. Účastníkům doporučuje, aby každé tři až čtyři týdny zvyšovali délku a intenzitu cvičení chůze a zlepšili tak svou kondici. Existují i jednoduché věci, které mohou lidé dělat.
„Využijte každé příležitosti k pravidelnější chůzi, protože zůstat fyzicky aktivní je velmi důležité,“ říká Dieli-Conwright. Mezi její tipy patří parkování dále od cíle, setkávání se s přáteli při společenských procházkách nebo návštěva místního parku s domácím mazlíčkem. „Důležité je dělat přestávky v chůzi, zejména pro lidi, kteří mají sedavější zaměstnání.“
I kdyby šlo o pětiminutovou přestávku na toaletu nebo rychlou pětiminutovou procházku kolem bloku, je nezbytné přerušit dobu, kdy se člověk usadí. Pravidelné posilovací a flexibilní cvičení navíc může zlepšit schopnost rychlejší a stabilnější chůze. Patří sem aktivity jako jóga, pilates nebo posilování, které posilují svaly a zlepšují rovnováhu.
Zdroj: Youtube.com
Rychlost chůze je zkrátka nejen ukazatelem aktuálního fyzického a kognitivního zdraví, ale také nástrojem pro předvídání budoucího stárnutí. Udržování dobré rychlosti chůze proto může být klíčem k delšímu a zdravějšímu životu.
Techzpravy.cz
Žena.cz|
HN.cz|
Zprávy - Aktuálně.cz|