Pravidlo, které zná skoro každý: jakmile začnou létat nízko vlaštovky, je čas roztáhnout deštníky. Ptáci totiž loví hmyz, který se před špatným počasím schovává nízko nad zemí. Věděli jste ale, že lze podle některých zvířat rozpoznat i teplotu vzduchu? Bezpečně ji určíte třeba podle zpěvu cvrčka.
Právě ten je podle biometeoroložky Dagmar Honsové mistrem v předpovídání počasí. Stačí, aby se venku oteplilo, a cvrček svoje cvrkání zrychlí. Pokud si tedy nejste jistí, jestli si obléknout svetr, nebo raději krátký rukáv, stačí sledovat jeho zpěv.
„Cvrčci a kobylky skutečně mění rychlost svého volání podle teploty vzduchu,“ říká Dagmar Honsová a pokračuje: „Zjistili to američtí farmáři. Když volání tohoto hmyzu pozorovali a porovnávali, dospěli k závěru, že přesnou teplotu získáte tak, že sečtete počet jejich cvrků za 15 sekund a přičtete k tomu 4,4 stupně Celsia.“
Cvrčci ale nejsou jedinými meteorology. Dobré je také sledovat hady a štíry. „Ti totiž zase vylézají až tehdy, když teplota půdy přesáhne 9 stupňů Celsia,“ přidává další pomůcku odbornice. Pro zahrádkáře je to podle ní jednoznačný signál k tomu, že mohou dosít nebo založit nový trávník. Mají k tomu totiž ideální podmínky.
Schopnými prognostiky jsou i včely nebo svišti. Včely proto, že létají jen v takové dny, kdy se denní teploty vyšplhají nad 10 stupňů Celsia. Během chladnějšího počasí se raději uchýlí do teploučka svého úlu.
Svišti z pensylvánského Punxsutawney zase předpovídají počasí podle svého stínu. „Pokud na jaře po probuzení, když opustí noru, spatří svůj stín a zalezou zpět, budou teploty pod bodem mrazu panovat ještě dalších šest týdnů,“ řekla Zvířecím zprávám Dagmar Honsová.
Hromadný úprk
Počasí nám ale pomáhají předpovídat i další neomylné instinkty zvířat. Známé jsou v tom především rosničky. A podle odborníků na tom opravdu něco bude. „Jakmile se ve vlhké trávě začne rozléhat koncert tisíců hrdel žabáků, do půl hodiny začnou bušit kapky do oken, “ potvrzuje herpetolog Roman Rozínek.
Doložené jsou i „věštecké“ schopnosti ptáků. Nejde přitom jen o starou známou pravdu, že vlaštovky a jiřičky létají před deštěm nízko. Různí opeřenci umějí vycítit i krupobití, ničivou bouřku nebo tornádo.
Ukázalo se to třeba před sedmi lety při tornádu nad americkým Tennessee. „Už dva dny předtím, než se tornádo rozpoutalo, místo opouštěla hejna lesňáčků zlatokřídlých. V hustých seskupeních se zvedali a prchali z oblasti na jih. Uchýlili se pak na Floridě a na Kubě,“ popsal magazínu The Atlantic ekolog Henry Streby z Kalifornské univerzity v Berkeley. Bouře se podle něj v tu chvíli nacházela asi 400 kilometrů daleko, ptáci už ale zachytili její nízké zvukové frekvence.
Pavouci zase podle odborníků opouštějí před deštěm sítě a koukají se ukrýt pod listím. A mravenci si zase budují ochranné bariéry. Ještě než na zem spadne první kapka, mají všechny vchody do mraveniště zakryté.
Svým zvířatům věří i farmáři. Všimli si třeba, že stračeny před deštěm častěji polehávají. Důvod? „Snaží zalehnout dřív, než země zmokne. Nerady se totiž válejí v mokré trávě. Když ji ale zalehnou včas, udrží ji pod sebou suchou a lépe díky tomu šetří tělesným teplem,“ vysvětlili časopisu National Geographic.
„Rybáři zase poznají, že se žene bouřka, když ryby vyskakují nad hladinu. Před deštěm se také houfují holubi na zemi a žížaly vylézají ven z půdy, aby se v ní neutopily,“ doplnila Dagmar Honsová.
Co víte o smyslech zvířat? Zkuste si náš kvíz:
Zdroje: biometroroložka Dagmar Honsová, magazínu The Atlantic a magazín National Geographic.
Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Petr Gebelt / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
Zvirecizpravy.cz
FAJNTIP.cz|
Techsvět|
Život cestovatele|
SportWin|
Žena.cz|
SportDeník|
Sport - Aktuálně.cz|