<p>Já seděla na posteli v malém apartmánu v Andalusii a přemýšlela, jestli mám vstát, nebo si ještě na chvíli lehnout. Děti spaly vedle v pokoji, partner šel brzy ráno na procházku k moři – na těch pár dní jsme si naplánovali klid, odpočinek a žádný stres. A najednou přišlo něco, co bych si nepřála zažít nikdy, natož právě na místě, které má být synonymem bezpečí.</p><p>Celý pokoj se najednou roztřásl. Nejdřív jsem si myslela, že se mi to zdá – že mi třeba jen podklouzla noha na posteli, nebo že venku přejelo těžké auto. Ale ten pocit byl jiný. Nešlo o krátké zavlnění, ale o dunivý, táhlý otřes, který pronikal stěnami. Když se zvedla podlaha pod nohama a sklenice na nočním stolku se rozklepala tak, že spadla na zem, už jsem věděla, že je zle. </p><p>Srdce mi vyskočilo až do krku. Okamžitě jsem běžela k dětem. Spaly dál, ale v momentě, kdy jsem je vzala do náruče a začala je budit, se i ony polekaly. Nevím přesně, kolik to trvalo, možná jen pár sekund, ale cítila jsem se jako uprostřed noční můry, z níž se nejde probudit. Tělo ztuhlé strachem, hlava plná jediného: co mám dělat?</p><p>Zabouchla jsem dveře od ložnice, sebrala klíče, telefon, a i s dětmi v náručí jsem se vydala ven. Několik sousedů už stálo na ulici. Někteří vyběhli v pyžamu, jiní měli v očích stejný výraz jako já – strach a nepochopení. Některé děti plakaly, jiní turisté kolem nás mluvili různými jazyky, ale všichni jsme měli jedno společné: zažili jsme něco, na co nejsme zvyklí. A nevíme, co bude dál.</p><p>Později se ukázalo, že epicentrum bylo jen něco málo přes třicet kilometrů od nás, u města Níjar, a síla otřesu dosáhla 5,5 stupně Richterovy škály. To sice není nejsilnější možné zemětřesení, ale když jste v oblasti, kde běžně cítíte maximálně vítr od moře, je to jako rána do obličeje. </p> <figure class="space-y-2"> <img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/e9360aad-3d90-4280-9a31-77a9e0891800/public" alt="Otřesy paralyzovaly Španělsko: Zemětřesení ničilo města, na letišti spadl strop" width="864" height="486" class="h-full w-full rounded-xl object-cover" /> <figcaption>Otřesy paralyzovaly Španělsko: Zemětřesení ničilo města, na letišti spadl strop. Foto: Depositphotos.com</figcaption> </figure> <p>Pocit, že se zem pod vámi může bez varování pohnout, že nemáte kontrolu vůbec nad ničím, a že během vteřiny může všechno skončit, ten s vámi zůstane. I když to trvalo jen pár okamžiků, ještě dlouho potom jsem měla pocit, že se všechno kolem mě stále pohybuje. Seděla jsem venku na zídce, děti u sebe, a ruce se mi klepaly tak, že jsem nedokázala ani napsat zprávu domů.</p><p>A pak přišel další otřes. O dvě hodiny později. Sice slabší, ale stejně děsivý. Už jsme nebyli doma, raději jsme zůstali venku, kde je prostor a kde nás nic nemůže zasypat. Tenhle otřes byl o síle 3,4, ale v té chvíli už nešlo ani tak o čísla, jako o to, že jsme znovu cítili tu bezmoc. A pak se to opakovalo ještě několikrát – slabší záchvěvy, jako by nám země pod nohama připomínala, že tu pořád je, že ji máme respektovat. Naštěstí nikomu v našem okolí se nic nestalo, ale to vědomí, že to mohlo být jinak, je mrazivé.</p><p>Když jsme se večer vrátili zpět do apartmánu, všechno vypadalo stejně – ale vevnitř bylo všechno jinak. Měli jsme v sobě nový typ strachu. Takový ten, který nezmizí s příchodem tmy, protože nejde jen tak zapomenout. Najednou jsem si začala představovat, co by se stalo, kdybychom byli v domě s více patry, co kdyby zrovna partner byl uvnitř, nebo kdyby děti spaly v jiné místnosti. Všechny tyhle scénáře, které jste do rána schopni rozebrat stokrát.</p><p>A pak si vzpomenete na tu pohodu, s jakou jste večer předtím seděli na terase s vínem v ruce a pozorovali západ slunce. Jak málo někdy stačí, aby se všechno obrátilo. Jsem vděčná, že jsme v pořádku. Ale ten pocit, že vás něco takového zastihne bez varování, že nad tím nemáte žádnou kontrolu, ten si s sebou ponesu ještě dlouho.</p><p>Nevím, jestli se do Andalusie někdy vrátím s úplně stejným pocitem jako předtím. Možná ano, možná ne. Ale vím jedno: od teď už nikdy nevezmu „klidné ráno“ jako samozřejmost.</p>
