Když se řekne satelitní internet, jako první nás napadne jméno Starlink. A není to náhoda: síť řízená Elonem Muskem dosáhla něčeho, co se ještě před několika lety zdálo pro většinu nedosažitelné. Přináší širokopásmové připojení do venkovských, odlehlých oblastí nebo oblastí, na které tradiční infrastruktura přímo zapomíná, a to s rozumnou latencí a za ceny, které si mohou dovolit miliony uživatelů. Starlink nevynalezl satelitní internet, ale přiblížil jej široké veřejnosti jako nikdy předtím.
Tímto procesem také aktivoval druhou, méně viditelnou vrstvu. Starlink totiž není jen civilní služba: je to také strategický prvek, který Spojené státy již začaly integrovat do své vojenské architektury. To, co začalo jako komerční služba, se stalo taktickou výhodou, kterou ostatní země nechtějí ignorovat. Jednou z nich je Čína.
Ta v posledních letech urychlila vývoj vlastní konstelace družic na nízké oběžné dráze. Někteří ji označují jako „čínský Starlink“, což je sice hezky znějící, ale příliš zjednodušené označení. Mluvíme o komerční alternativě zaměřené na poskytování internetu ve venkovských oblastech, nebo se díváme na něco ambicióznějšího, více zaměřeného na strategické schopnosti? Tato síť se jmenuje Guowang a zatím o ní víme toto.
Více než jen satelitní síť
Guowang je název pro konstelaci družic, kterou Čína umisťuje na nízkou oběžnou dráhu Země. Její název zní v překladu „Čínská satelitní síť“. Ačkoli se tento odkaz stal v mezinárodních médiích běžným, za projektem nestojí soukromá společnost ani otevřený ekosystém, ale státní společnost: China Satellite Network Group, známá jako China SatNet.
Sídlo bylo zřízeno v nové oblasti Xiong’an, městě, které centrální vláda od základu naplánovala jako nové centrum inovací, a přítomnost společnosti China SatNet zde není zanedbatelná. V roce 2024 společnost dokončila své stěhování, což znamenalo symbolický milník, neboť se stala prvním velkým státním podnikem plně funkčním v této oblasti. Pro Peking je tento projekt stejně tak technologický jako politický.
Jak jsme již uvedli, od chvíle, kdy se o Guowangu začalo mluvit, jej mnozí označují za „čínský Starlink“. A i když je snadné pochopit, proč toto srovnání vzniklo, skutečnost je složitější. V zásadě se obě konstelace snaží o totéž: síť tisíců satelitů na nízké oběžné dráze, které mají poskytovat služby globálního připojení. Vše kolem čínského projektu však ukazuje jiným směrem. Zatímco Starlink je orientován na spotřebitele, Guowang nemá, alespoň prozatím, žádné smluvní kanály ani komerční katalog.
Zatím není jasné, zda Guowang hodlá nabízet přímé připojení uživatelům, jako to dělá Starlink, nebo zda je jeho poslání spíše strukturální: poskytovat datové pokrytí kritickým infrastrukturám, vládním sítím nebo obranným systémům. Tato nejasnost kontrastuje se souběžným vývojem druhé konstelace Qianfan, která se zdá být určena k poskytování komerčních služeb, má ploché satelity a je zaměřena na mezinárodní oblast. Koexistence obou projektů naznačuje, že Čína zvolila dvoukolejný přístup: viditelnou a otevřenou konstelaci pro civilní svět a diskrétnější konstelaci s potenciálně strategickou úlohou.
V této fázi není jasné, zda má Guowang v úmyslu nabízet přímé připojení uživatelům, jako to dělá Starlink.
Dokumentace, kterou Čína předložila Mezinárodní telekomunikační unii, předpokládá megakonstelaci 12 992 satelitů rozdělených do dvou vrstev: jedna ve výšce 500 až 600 kilometrů a druhá ve výšce kolem 1 145 kilometrů. Právě na tuto druhou vrstvu se soustředily všechny dosavadní starty. Od prosince 2024 bylo tempo činnosti konstantní, ale v druhé polovině roku 2025 se zrychlilo. Jen mezi červencem a srpnem se uskutečnily nejméně čtyři starty družic, což je kadence, která začíná připomínat první kroky Starlinku.
I tak zůstává celkový počet družic na oběžné dráze skromný. Podle nejnovějších odhadů se počet funkčních družic pohybuje kolem 70, což je ve srovnání s deklarovanými cíli jen nepatrný zlomek. Toto první nasazení se však nezdá být improvizované.

Zdroj: Youtube.com
Jedna z velkých neznámých kolem Guowangu souvisí s tím, co jeho satelity skutečně umí. Na rozdíl od Starlinku poskytl čínský projekt jen málo technických podrobností. Družice Guowang by však mohly být vybaveny technologiemi, které přesahují rámec tradičního připojení.
Mezi zvažované funkce patří laserové komunikační terminály, optické senzory, radar se syntetickou aperturou (SAR) a vysokokapacitní systémy přenosu dat. Takové přístroje by umožnily síti plnit funkce dohledu, monitorování nebo logistické podpory ve složitých civilních nebo vojenských operačních prostředích.
Způsob, jakým je konstelace budována, tuto myšlenku posiluje: družice nejsou stavěny na jednom místě ani nejsou vypouštěny jedním typem rakety, ale podílí se na nich několik různých dodavatelů a platforem. Tato modulární architektura dává vzniknout myšlence sítě určené k integraci více funkcí, a nikoli výhradně k poskytování internetu. Satelity se nevyrábějí na jediném místě ani nejsou vypouštěny jediným typem rakety, ale podílí se na nich několik různých dodavatelů a platforem.
Z vojenského hlediska již američtí analytici začali hledat paralely mezi Guowangem a Starshieldem, satelitním systémem, který SpaceX vyvíjí pro americké ministerstvo obrany. Ačkoli neexistuje žádné oficiální potvrzení, toto srovnání posiluje hypotézu, že Guowang není pouhým komerčním projektem, ale sítí s mnohem širšími funkcemi, než se dosud uvádělo.
Může se zdát, že jde o vzdálený projekt, ale Guowang má mnoho společného s evropskými zájmy. V době, kdy Evropská unie podporuje iniciativy, jako je IRIS2, aby posílila svou autonomii v oblasti konektivity, zavádí pokrok konstelace, jako je Guowang, zcela kontrolované čínským státem, do globální technologické mapy relevantní proměnnou.