Ve věku umělé inteligence může budoucnost výpočetní techniky záviset na křemíku stejně jako na uranu.
Umělá inteligence nejenže mění způsob, jakým pracujeme (nebo zda vůbec pracujeme): v tuto chvíli také přetváří globální energetickou krajinu. Vznik datových center a intenzivní (a rostoucí) výpočty, které generativní AI vyžaduje, zvyšují poptávku po energii.
V této souvislosti našla společnost Nvidia – gigant v oblasti grafických čipů, který je základem většiny dnešních systémů AI – nečekanou odpověď: jadernou energii.
Atomová vize Billa Gatese
Společnost Nvidia se prostřednictvím své dceřiné společnosti NVentures, která se zabývá rizikovým kapitálem, právě připojila ke kole financování ve výši 650 milionů dolarů (v přepočtu asi 14 miliard korun) společnosti TerraPower, založené Billem Gatesem, která vyvíjí třídu pokročilých modulárních reaktorů, známých jako Natrium, jež slibují, že budou bezpečnější, účinnější a rychleji postavitelné než tradiční jaderné elektrárny.
Reaktory Natrium jsou kombinovány se systémy skladování energie na bázi roztavených solí, což jim umožňuje přizpůsobovat výrobu energie podle poptávky. První projekt se již staví ve Wyomingu, vedle bývalé uhelné elektrárny, a předpokládá se, že začne vyrábět elektřinu do roku 2030.
Energeticky náročná umělá inteligence
Umělá inteligence se stala jednou z nejvýznamnějších technologií současnosti, ale také jednou z energeticky nejnáročnějších. Trénování jazykových modelů, jako je GPT, provozování doporučovacích systémů, prediktivní analýzy nebo udržování virtuálních asistentů aktivních 24 hodin denně vyžaduje obrovské množství výpočetního výkonu – výkonu, který v konečném důsledku potřebuje ke svému provozu elektřinu.
Jeden nejmodernější model umělé inteligence může během svého tréninku spotřebovat desítky megawatthodin, což odpovídá měsíční spotřebě energie stovek domácností. K tomu se přidává nepřetržitý provoz milionů čipů v datových centrech po celém světě, z nichž mnohé využívají grafické procesory vyvinuté společností Nvidia.
Tento prudký nárůst poptávky přiměl technologický sektor k přehodnocení zdrojů energie: obnovitelné zdroje, jako je solární a větrná energie, neposkytují vždy stálý nebo dostatečný výkon pro napájení kritických infrastruktur, které si nemohou dovolit výpadky. Zde přichází ke slovu jaderná energie, a zejména modulární řešení, jaká navrhuje společnost TerraPower.
Společnost Nvidia tuto potřebu jasně identifikovala a svou investicí do společnosti TerraPower se snaží nejen diverzifikovat své energetické zájmy, ale také zajistit budoucí dodávky energie pro zařízení, která jsou závislá na jejích čipech.
Širší trend
Tento trend se však netýká pouze společnosti Nvidia. Společnosti jako Amazon, Microsoft a Google již vyvíjejí podobné strategie, protože si uvědomují, že pro další inovace v oblasti umělé inteligence potřebují zajistit pevnou, čistou a škálovatelnou energetickou základnu: v mnoha případech se rozhodují pro dlouhodobé dohody s poskytovateli jaderné energie nebo se přímo podílejí na financování nových elektráren.
Například Amazon postaví datové centrum vedle jaderného reaktoru v Pensylvánii, Microsoft pracuje na obnovení provozu elektrárny Three Mile Island a Google podpořil společnost Kairos Power.
Znovuzrození jaderné energie
Dopad umělé inteligence na životní prostředí je také pod drobnohledem veřejnosti. Používání dieselových generátorů jako dočasného řešení pro napájení superpočítačů – jako v případě xAI v Memphisu – vyvolalo kontroverze a dokonce žaloby za znečišťování životního prostředí. Tváří v tvář tomu se objevují malé jaderné reaktory jako alternativa, která může nabídnout stabilní napájení bez znečišťujících emisí.
Zdá se tedy, že po desetiletích stagnace a kontroverzí zažívá jaderná energie v USA a některých evropských zemích renesanci. Částečně je to způsobeno změnou politického kontextu. Vlády si uvědomují potřebu zdroje energie, který by doplňoval obnovitelné zdroje a zajišťoval stabilní výrobu bez emisí uhlíku.
Výzvy však přetrvávají. Společnost TerraPower již před časem odložila svůj plán kvůli problémům v dodavatelském řetězci po ruské invazi na Ukrajinu a odborníci varují, že SMR musí ještě překonat některé ekonomické a technické problémy, aby byly konkurenceschopné ve velkém měřítku. Kromě toho zůstává problémem, který musí společnosti řešit, vnímání bezpečnosti jaderné energie veřejností.