CENTRUM.CZ > ArmádníZpravodaj.cz > 19. 8. 2025, 06:02

Bartini A-57: zajímavý nápad na bombardér, který nepotřeboval letiště. SSSR s ním chtěl startovat i přistávat na vodě

Sdílet

Když Sověti řešili, jak strategickým bombardérům zásadně prodloužit dosah, zdál se jako dobrý nápad letoun, který mohl tankovat na vodě.

Hydroplán Beriev Be-200

Zdroj: Zdroj fotografie: Dmitriy Pichugin / Creative Commons / CC BY-SA

Na začátku studené války se Sovětský svaz potýkal s velikým problémem – měl sice jadernou pumu i bombardéry schopné ji nést, ale neměly dostatečný dolet. A neexistovaly ani balistické mezikontinentální rakety, takže většinu území Ameriky ohrozit nemohly. Jedním z nápadů bylo postavit bombardér tankující na moři – projekt byl označen jako Bartini A-57. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že ho rychlý rozvoj technologií odsunul do pozadí, ačkoliv se zřejmě mohlo jednat o docela povedený prostředek; jeho efektivita by však byla na zvážení.

Nadzvukový bombardér přistávající na vodě

Nápad na bombardér A-57 pocházel z hlavy sovětského konstruktéra Roberta Ludvigoviče Bartiniho. Wikipedia uvádí, že chtěl postavit jakýsi hydroplán, lépe řečeno létající člun s proudovým pohonem dosahující nadzvukové rychlosti, a to až 2 400 km/h. V podstatě počítal s tím, že díky schopnosti přistávat na vodě by do něj bylo možné doplnit palivo z lodě nebo ponorky, načež by mohl pokračoval v misi.

The Bartini A-57 strategic bomber was a Soviet concept for an enormous 320 ton water-launched aircraft with 12,000 km range and a thermonuclear payload, that also carried a supersonic RSR scout plane on its back. https://t.co/AfkXFmiAii https://t.co/aYVMD1Jm7f pic.twitter.com/QrGsYBdlyZ
— ToughSF (@ToughSf) November 7, 2024

Nebyla to ale jediná inovativní myšlenka, dostat měl i tzv. nosnou trysku. Military-History vysvětluje, že by mu to umožnilo kolmý vzlet a přistání, takže by na vodní hladinu nedosedal ani z ní nestartoval jako klasický hydroplán. Armádní Zpravodaj soudí, že to by umožnilo třeba doplňování paliva v nějakých skrytých zátokách, ale počítalo se i s operacemi z ledu. Takový letoun by navíc mohl startovat v podstatě odkudkoliv a nepotřeboval letiště.

A-57 by unesl třítunovou pumu

Letoun měl být štíhlý a vybavený speciálním Bartiniho křídlem a dalšími technickými vychytávkami – například radarem, pasivním rušícím systémem a jinými. SecretProjects uvádí, že se do jeho pumovnice měla vejít jaderná puma o hmotnosti 3 tun, ale není nijak specifikované její případná výtěžnost. Bombardér A-57 by s pomocí dotankování paliva mohl letět na vzdálenost okolo 15 tisíc kilometrů, což je zhruba jako z České republiky do Austrálie.

Nakonec ale zůstalo jenom u plánů a projekt letounu byl v roce 1957 pozastaven. Mělo to několik důvodů – jedním byl poměrně rychlý rozvoj raketových technologií, kdy dosah raket stoupal, a byly to ony, kdo se stal hlavním dálkovým nosičem. Technologie letadla byla také velmi složitá, a je otázkou, zda by ho vlastně bylo možné postavit a kolik by stálo. Rozvinula se také technologie tankování letadel za letu, čímž byl problém s dosahem letadel vyřešený.