Emilka nikdy nebyla zrovna vyžle, ale svou postavou se stále ještě držela v normě. Za poslední rok se ale zakulatila natolik, že pediatr na poslední preventivní kontrole zdvihl varovný prst. Pokud bude takhle pokračovat dál, dopracuje se k pořádné nadváze. Nařídil jí více pohybu a méně sladkostí, které má v oblibě.
„Dostali jsme kontakt na výživovou poradkyni, a ta mi pro dceru sestavila jídelníček. Žádné hrůzy v něm nejsou, udělala to tak, aby chutnal i dítěti. A doporučila, abychom zavedli jen jeden mlsací den v týdnu. Že si odpočine žaludek i zoubky. Emilka, ač s nechutí, souhlasila. Slíbila, že se přestane dožadovat cukrátek a nahradí je raději ovocem. Už to vypadalo, že se nám bude redukce hmotnosti dařit, jenže to by s námi nesměla bydlet manželova matka,“ kroutí hlavou Sabina, která svou tchyni přistihla přímo při činu. Právě své vnučce tajně podstrkovala lízátko, aby o tom rodiče nevěděli. Jak vyplulo krátce na to napovrch, rozhodně to nebylo poprvé. Ani naposled.
„Myslela jsem, že mě budou muset křísit. Tak mi tady platíme za drahé jídelníčky, nakupujeme všemožné suroviny a milá babička je za tu hodnou, která chce holčičce dopřát! Na, vezmi si, když tě rodiče týrají hlady! Hned jsem na bábi naběhla, že takhle tedy rozhodně ne, ať respektuje naše pravidla. My jsme rodiče, my máme zodpovědnost. A co ona na to? Jen se ušklíbla, že to přeháníme. Prý je jen dobře, že Emilka není žádná vyzáblina, ale pořádný kus holky. Nemusíme se strachovat, stejně z toho brzy vyroste,“ líčí Sabina, která viděla rudě. Tchyni rázně zakázala pokračovat v záškodnické činnosti a svěřila se s novinou manželovi. I ten měl s matkou následně rozpravu. Jenže zmohl to samé, co jeho žena. Vůbec nic. Láskyplná babička vnučku tajně vykrmuje dál.
„Holce nemá smysl nic říkat, vyčítat. Je ještě dítě, snadno vábení sladkostí podlehne. Ale že si nedá říct ani zkušená ženská, to mě zaráží. Nepomáhají výhrůžky, vysvětlování ani prosby. Má svou hlavu a je rozhodnutá jediné vnouče neošidit o sladká potěšení, jako to činíme my, rodiče. Prý aspoň někdo musí mít zdravý rozum,“ zlobí se Sabina. Dceru ale od babičky izolovat nechce ani nemůže. Žijí totiž v jednom domě.
„Stěhovat se kvůli sladkostem, to už mi přijde přitažené za vlasy. Stejně ani nemáme kam. Ale je to tady fakt začarovaný kruh. Přece nenecháme Emilce zničit život! Jak toho ale docílit, netuším,“ krčí rameny zoufalá matka.
K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka:
SABINA
Problémy v souvislosti se společným soužitím rodičů a prarodičů se objevují často právě v rozdílnosti výchovných metod a přístupů k dětem. Vzácným úkazem jsou prarodiče, kteří plně respektují hranice svého vlivu, které nastavují rodiče jejich vnoučat. Porušování těchto hranic, zvláště když jsou tyto nastaveny ze zdravotních důvodů, které mají dítě chránit, je přesně tak jak Sabina říká „záškodnická činnost“
Prosazování svých názorů na úkor dítěte a bezohlednost spolu s vyjadřovaným nerespektem k rodičovské kompetenci je situace, která bohužel volá po tvrdém a nekompromisním nastavení hranic.
V tuto chvíli řeší Sabina dvě dětské polarity. Pochopitelnou dětskou neschopnost „odmítání slastí“ v podobě sladkostí u Emilky, na druhé straně infantilní zarputilost babičky. Jsou prarodiče, kteří vytvářením koalic s dítětem proti rodičům získávají pocit moci a převahy a toto konání jim přináší pocit lásky v podobě spikleneckých tajemství. Často je pod tímto konáním hluboké vztahové téma, související s nepřijetím svých „vedlejších životních „rolí a neochota ustoupit z hlavní pozice vedení a rozhodování, který přísluší rodičům dítěte. Probíhá tichý souboj z nedořešené separace, zvláště když k ní nedošlo fyzicky, což se vyskytuje všude tam, kde bydlí dvě generace společně.
Na místě Sabiny bych uspořádala společné sezení - rodiče s Emilkou a babička. Před Emilkou bych babičce znovu vysvětlila rizika, která hrozí v souvislosti s nadměrnou konzumací sladkostí a před Emilkou bych babičce poděkovala za to, že se v zájmu Emilky bude držet nových pravidel odměn, protože jistě nechce své vnučce vědomě ubližovat, má ji ráda a chce, aby byla zdravá. Navrhla bych jiné odměny - typu nedoslazovaného sušeného ovoce, oříšky a jiné dobroty, které jsou v rámci stravování akceptovány. Babička může znovu odměňovat pochutinami, které jsou tolerovány a ponechala bych ji tímto pocit vyjmečnosti.
Pokud i tato nabídka selže je skutečně na místě zvažovat, zda tento přístup k nererspektování rodičovské kompetence, který se bude promítat do budoucna i v dalších rovinách, nepotřebuje mediační či terapeutické sezení pro možnost dalšího společného soužití bez striktního omezování styku.
Bc. Karin Emily je terapeutka s psychoterapeutickým výcvikem, arteterapeutka a speciální pedagožka.
Pracuje 10 let jako psychoterapeutka pro pacienty s roztroušenou sklerózou na neurologickém oddělení FNKV Praha a vede soukromou praxi.
Vzdělání a odbornost: Vystudovala VŠ – obor speciální pedagogika. Pražská psychoterapeutická fakulta. Výcvik BIG SUR s5 – skupinová forma – dynamická a hlubinně orientovaná psychoterapie (supervize Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc.). Výcvik neverbálních technik (sekce muzikoterapie, psychoterapeut. spol. ČLS) – lektor PhDr. Jitka Vodňanská (muzikoterapie, arteterapie, práce s tělem). Výcvik vedení skupin v rámci sociálně psychologického výcviku. Supervize PhDr. Iva Veltrubská. Spoluautor metodiky k tomuto pilotnímu projektu. |
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Související články