Kde jste se poznali a jak se přihodilo, že se rodilý Kaliforňan ocitl v maličké obci na jižním Plzeňsku?
Soňa: Seznámili jsme se v Kalifornii v San Jose na jednom pivním festivalu. Chris tam byl na stánku jednoho pivovaru ze Sacramenta a já dělala ve stánku sestřenice, která dovážela pivo do Ameriky. Pracovali jsme tedy vedle sebe. Čepovali jsme tam piva. A tam přeskočila ta jiskra.
Žila jsem potom rok u sestřenice. Mezitím jsme se s Chrisem zasnoubili. Potom jsem se vrátila zpět do Česka, ale měli jsme naplánovanou svatbu. To bylo v roce 2002, Chris přiletěl a vzali jsme se na zámku Kozel. A potom zase odletěl do USA. Já tam pak za ním letěla o tři měsíce později. Mezitím jsme hledali, co bychom mohli v Česku koupit. A našli jsme ve Zhůři krásný a velký pozemek se zahradou jako investici. Tehdy tady bylo jen pole a louka. Přemýšleli jsme, že se sem jako rodina vrátíme, protože Kalifornie je hodně drahá pro život. Nakonec to byl nápad manžela, že se přestěhujeme do Čech. Já se tomu samozřejmě nebránila, přiletět zpět za svojí rodinou.
V roce 2007 jsme zde začali stavět dům. A přestěhovali jsme se komplet v roce 2008. Chris tehdy dělal v oblasti IT pro Američany. Pivo vařil jen doma jako hobby, což dělal i v USA.
Jaké byly vaše pivovarnické začátky v Česku?
Chris: Začal jsem se tady trochu pohybovat mezi pivovarníky. Poprvé jsem se prezentoval svým pivem v Českomoravském svazu minipivovarů. A začínal tehdy ještě hodně malý pivní festival Slunce ve skle v Plzni. Tam jsem se také pohyboval mezi dalšími lidmi z branže. Ti mě hecovali a podporovali, abych si založil skutečný pivovar. Měl jsem známé, kteří také předtím rozjížděli své malé pivovary. A samozřejmě jsem se seznámil také se slavným Josefem Krýslem z pivovaru Purkmistr. Ten potom dodal technologii na můj pivovar. Pivovar Zhůřák oficiálně začal fungovat v srpnu 2013, ale jen jako můj vedlejší byznys. Stále ještě jsem hlavně programoval pro americké klienty.
Kdy se to zlomilo?
Chris: Dva měsíce předtím, než přišel covid, jsem rozvázal hlavní pracovní poměr s tím, že se budu na 100 procent věnovat pivovaru. A přišel tedy covid. Tak jsem zase začal programovat a pracovat v IT. Pivovar teď jedeme naplno na „full time job“ poslední dva roky. A zaměstnává mě a moji manželku. A také nám pomáhají kamarádi. Když jsme třeba někde na festivalech se stánkem, kde točíme naše pivo.
Jaký máte výstav a jaká piva vaříte?
Chris: Máme varnu o obsahu 250 l a pět fermentačních tanků. Výstav je 350 hl za rok. Letos bude ještě o něco větší, počítám. Vaříme jen svrchně kvašená piva – IPA, NEIPA, Pale Ale – je to alternativa k tradičním českým ležákům. Populární je u nás kyseláč. Občas uvařím i ležák, když je potřeba na nějakou speciální akci. A třeba vařím ležák před tím, než jedeme na dovolenou.
Představte nám některá vaše nejznámější piva?
Chris: Třeba House Ale 12°, tu dodáváme do plzeňského Pivstra. A také tam teď berou 13° Session IPA a v nabídce mají i různá naše další silnější piva. Hlavně máme pivo v sudech. Lahvujeme na podzim, když nejsou festivaly. Jinak to nestíháme plnit. Nabídku našich piv samozřejmě různě obměňujeme. Ale třeba Asfalt vaříme úplně od začátku, od vzniku našeho pivovaru. Vaříme ho každý rok. To je archivní stout. Ten se uvaří na konci roku, zraje rok. Další podzim to pivo lahvujeme. Potom vydrží další rok i déle. Máme schované archivní sudy s várkou z roku 2014. Na výčep pak dáváme některé tyto starší ročníky na festivalu Slunce ve skle. To má 7,6 procenta alkoholu. Naše IPA má obvykle 6,5 procenta. Nejsilnější je 25° pivo Hop Syrup, které má kolem 11,8 procenta alkoholu. V nabídce jsou například další piva s názvy Morový doktor, Šmrnc, Pivolaní, Papír, Podivín, Heavy Metal, Summer Kneipa, House Ale, Tropický Ale. Místní pijí nejraději Světlušku 12°. Ta je nejvíce podobná plzeňskému pivu. Je z českého chmele a z plzeňského sladu. Suroviny nakupujeme převážně z Německa – tedy slad –, používáme americký chmel kupovaný v Evropě. Ale používáme samozřejmě také český slad i chmel. Snažíme se vždy vařit něco nového a zajímavého. Máme rozsáhlý seznam značek piva. Ale protože jsme malý pivovar, nemáme vždy všechny druhy piva k dispozici k zakoupení. Názvy piv vznikají obvykle pozdě v noci po ochutnávkách. A pak to testují lidé na festivalech. Ale třeba název Světluška vznikl od kamaráda z pivovaru Raven. Teď padl nápad na název i od jednoho souseda. Tak uvidíme.
Kde si mohou lidé vychutnat vaše piva?
Soňa: Tak samozřejmě na pivo chodí lidé k nám do pivovaru na zahrádku v naší obci Zhůř, otevřeno máme ale jen v pátek a v sobotu od 16.00 hodin. Vedle plzeňských podniků Pivstro dodáváme v Plzni ještě například do Klubu malých pivovarů a do KEGzistence. Dále dodáváme do pražského pubu Beertime. Do Pivní jistoty, Pivní zastávky, ale také třeba do Klatov do nové pivnice Kotva – tam nás mají stále na čepu. Máme svého distributora, který rozváží pivo, kam je potřeba. A jezdíme hodně po festivalech.
Jak na vás v Česku koukají jako na Američana, který u nás vaří pivo?
Chris: Teď už se tomu nikdo nediví. Před deseti lety jsem byl takovou menší raritou. Ale už si zvykli. V plzeňském pivovaru Raven zase vaří pivo Pilip Miller, to je napůl Australan. To, co teď vaří malé pivovary, už není nic překvapivě nového. Už to není divné. Ale když jsem začínal, tak nebyla v této oblasti téměř žádná konkurence. Lidé hledali tento druh piva, který vaříme. Teď už by bylo těžké začínat a prosadit se na trhu. Jméno jsme si udělali už před lety a jsme zavedená značka. A nevaříme velké množství piva, tak není všude. To nám dodává na atraktivitě.
Pijete jiné pivo od konkurence?
Chris: Jsem línej. Piju hlavně svoje pivo. Ale když přijedou kamarádi, tak pokaždé přivezou ze svých cest nějaké neznámé pivo. Tam potom degustujeme. Teď například přivezli kluci piva z Portugalska a z Bulharska.
A co říkáte na plzeňské pivo?
Chris: Prazdroj? Je to dobré pivo. A je to jeden z důvodů, proč my nevaříme ležák. Protože oni to dělají opravdu dobře!
Zprávy - Aktuálně.cz|
SportWin|
Žena.cz|
KINOTIP2.cz|