Posedlost vzácnými zeminami, které jsou nezbytné pro baterie, elektronická zařízení a magnety v elektromobilech, vynesla Čínu na přední místo v těžbě na světě. Reportáž BBC však znovu připomněla jinou realitu: realitu lidí, kteří žijí v blízkosti jejích dolů.
Prestižní médium zdůrazňuje, jak se v zemi navzdory snahám čínské vlády nadále šíří nelegální licence na těžbu vzácných zemin, a upozorňuje na to, že v polovině vyšetřování byli zadrženi policisté a bezpečnostní pracovníci těchto těžebních společností ve snaze vymazat získaný materiál.
Zpráva, která se týká lokalit Bayan Obo a Ganzhou, upozorňuje na dopady na životní prostředí a zdraví, kterými trpí vesnice v blízkosti otevřených dolů na vzácné zeminy. Odhaluje radioaktivní a toxické kalové nádrže, které kontaminují půdu a ohrožují blízké řeky, a také prach z těžkých kovů, který je dáván do souvislosti se vznikem nemocí, malformací a duševních poruch.

Zdroj: Youtube.com
Dilema těchto lidí spočívá v tom, zda mít zajištěný příjem v jedné z nejméně rozvinutých oblastí země, nebo se vypořádat se zdravotními problémy a sesuvy půdy, které ovlivňují nejen jejich každodenní život, ale také zánik zemědělské půdy, z níž se dosud živili.
Ačkoli čínská vláda všechny tyto dopady zmírnila slučováním společností a omezováním produkčních kvót, zatímco zbytek světa se snaží najít další velký zdroj vzácných zemin, stala se tato země také nejlepším příkladem toho, do jaké míry se tato nová zlatá horečka může stát problémem pro ty, kteří k ní přistupují nevybíravě.
Dopad na životní prostředí se navíc neomezuje pouze na Čínu. Celosvětová poptávka po vzácných zeminách je hnací silou průzkumu a těžby v jiných oblastech světa, například v Africe a Jižní Americe, kde mohou být environmentální předpisy méně přísné. To vyvolává obavy o globální udržitelnost a environmentální spravedlnost.

Zdroj: Youtube.com
V reakci na tyto problémy některé země investují do recyklace vzácných zemin a zkoumají udržitelnější alternativy. Například Evropská unie zahájila iniciativy na snížení své závislosti na dovozu vzácných zemin prostřednictvím vývoje recyklačních technologií a hledání náhrad ve výrobě elektroniky.
V konečném důsledku musí přechod na ekologičtější digitalizovanou ekonomiku zohlednit nejen technologické přínosy, ale také lidské a environmentální náklady spojené s těžbou kritických přírodních zdrojů, jako jsou vzácné zeminy.