„Manželova maminka vždycky strašně soupeřila o pozornost vnoučat s mojí matkou. A doteď měla v letním období eso v rukávu v podobě bazénu. Zatímco manželovi rodiče totiž bydlí v domečku, ti mojí mají jen panelákový byt. Kluci jsou vodní živlové, a tak byli u babičky a dědečka s bazénem v minulých letech pečení vaření,“ popisuje Iva.
A protože chlapci mají vodu rádi a Iva s manželem se v létě taky rádi osvěží, považovali za logický krok, že si jednou udělají vlastní bazén na vlastní zahradě. A ta chvíle přišla právě letos, kdy v rodinném rozpočtu zbyly nějaké peníze navíc.
„Bazén jsme s nikým z rodiny dopředu nijak neprobírali. Vlastně to letos bylo docela spontánní rozhodnutí. Mirkova matka tedy na existenci bazénu přišla, až když k nám dorazila na návštěvu a on už stál na zahradě. Vždycky jsem věděla, že má sklony k hysterii, ale tentokrát teda nedokázala absolutně ovládnout svoje emoce,“ tvrdí Iva.
Místo toho, aby byla prý ráda, že mají její vnuci radost, začala křičet a rozhazovat rukama, že to snad Iva s Mirkem nemyslí vážně, a dokonce Ivu obvinila, že jí to udělala naschvál, protože nechce, aby k ní vnuci chodili.
„Nechápala jsem. Staršímu synovi je deset a mladšímu osm, takže si už víceméně sami rozhodují o tom, s kým chtějí trávit čas. Rozhodně jim nebráním v návštěvách babiček a ani jim nevnucuju mojí mámu. Tchynina hysterická scéna mi přišla absolutně mimo mísu a po tomhle ji považuju za opravdu zlého a závistivého člověka. A doufám, že nebude mít na moje děti negativní vliv,“ uzavírá Iva.
K článku se vyjádřila vztahová koučka Jarmila Doubková:
Příběh Ivy ukazuje, jak citlivé mohou být rodinné vztahy – zejména ty mezi snachou a tchyní. Zvlášť když jde o vnoučata, která jsou pro prarodiče často srdeční záležitostí. Tchyně mohla nový bazén vnímat nejen jako atrakci pro děti, ale i jako symbol ohrožení svého výjimečného postavení v rodině.
Její reakce sice může působit přehnaně, ale často za ní stojí hlubší emoční zranění – strach ze ztráty svého místa a významu v životě rodiny. Pomoci může obyčejné ujištění, že je pro děti stále důležitá a že s ní tráví čas rády – ať už při společném jídle, vyprávění příběhů, výletech na zmrzlinu nebo při hrách. Děti si totiž nevytvářejí vztahy podle toho, kdo má bazén, ale na základě sdílených zážitků a pocitu bezpečí. A právě ten může babička svým vnoučatům dál poskytovat, pokud se otevře novým způsobům, jak s nimi trávit čas.
Rodinná harmonie nevzniká tím, že se žádné konflikty neobjeví – ale tím, že jsme ochotni vidět pod povrch, mluvit o svých pocitech a zkusit se na situaci podívat i očima toho druhého. Možná právě teď nastává příležitost, aby si babička uvědomila, že její pouto s vnoučaty je mnohem hlubší než jakýkoli bazén na zahradě.
Jarmila Doubková je vztahová koučka, frekventantka teraputického výcviku v systematické terapii a autorka knihy Jak najít toho pravého. Ve své praxi se zaměžuje na partnerské vztahy, komunikaci a témata spojená například se závislostmi. Pomáhá lidem lépe porozumět svým emocím a budovat zdravější, hlubší vztahy – k sobě i k ostatním. Více inform ací najdete na amorkoucka.cz/o-mne/ |
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Související články