Růst cen obědů výrazně zpomalil. Narazili Češi na svůj cenový strop?

| 4 min

Sdílet

Růst cen obědů v Česku po delší době zpomalil. Podle Edenred Restaurant Indexu se průměrná útrata již několik měsíců pohybuje kolem 197 korun a tempo růstu je nejpomalejší za posledních pět let. Strávníci tak narazili na limit, nad který si nechtějí za jídlo v restauraci dále připlácet, a provozovatelé se tomuto trendu přizpůsobují. Návštěvníci tak pečlivěji plánují, kde a za kolik se najedí, zatímco podniky balancují mezi cenou a kvalitou. V uplynulých 12 měsících zvýšilo své ceny 67 % stravovacích zařízení. V porovnání s rokem 2020 dnes Češi v restauracích učiní zhruba o třetinu méně transakcí. Jde o nejnižší rozdíl za posledních pět let.

Zdroj: Pixabay

V říjnu dosáhla průměrná útrata v době oběda 197,6 korun. Na této částce se drží už od července, s výjimkou srpna, kdy dočasně překročila hranici 198 korun. Ačkoliv ceny rostou napříč republikou, stále více vynikají rozdíly mezi jednotlivými regiony. Praha je nejdražší (222,1 Kč), následuje Brno (209,9 Kč), zatímco Zlín (175,6 Kč) a Olomouc (176,5 Kč) zůstávají tradičně na opačném konci žebříčku. Ačkoliv dynamika růstu výrazně zpomalila, rozdíly mezi městy se nadále drží. V říjnu 2020 dělilo Prahu a Zlín zhruba 24 Kč, letos v říjnu je to již 47 Kč. V dlouhodobém horizontu stále platí, že proti roku 2020 jsou obědy v Česku dražší o 41,5 %, přičemž nejvyšší kumulovaný růst vykazuje Ostrava (+52,2 %), následovaná Prahou (+43,7 %) a Brnem (+42,9 %).

„Data za léto a podzim ukazují, že se situace kolem zdražování obědů v restauracích stabilizovala. Ceny už prakticky nerostou a meziroční nárůst je nejnižší od roku 2020. Z dlouhodobého hlediska ale pozorujeme rozdílné tempo růstu mezi regiony – zatímco v Praze vzrostly ceny od roku 2020 téměř o polovinu, v Karlových Varech nebo Zlíně to bylo přibližně o 35 %,“ říká Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred. „Faktorů, které tyto odchylky ovlivňují, je více. Může jít o rozdílné provozní náklady, dostupnost personálu nebo rozdíly v příjmech domácností a jejich ochotě utrácet.“

Návrat do „doby předcovidové“ je v nedohlednu

Podle Edenred Restaurant Indexu byl letos v říjnu počet transakcí v restauracích o 32 % nižší než na začátku roku 2020, zatímco během pandemie se propady pohybovaly až kolem 85 %. Ještě v roce 2024 se návštěvnost restaurací držela 34–44 % pod „předcovidovou“ úrovní, letos se situace mírně zlepšila a stabilizovala. Po celý rok se pokles drží v rozmezí 32-36 %. Pokud bychom však do výsledků započítali i rozvážkové služby, propad by činil přibližně 15 %, což potvrzuje, že část poptávky se natrvalo přesunula právě do tohoto segmentu.

Propad počtu transakcí

Grafika: Se svolením společnosti Endered

„Gastro segment si v posledních letech prošel mnoha výzvami – od restrikcí během pandemie přes vysoké provozní náklady spojené s energiemi až po dlouhodobý nedostatek personálu. Po všech těchto otřesech je ale konečně vidět, že se situace postupně stabilizuje. Počet plateb i návštěvnost restaurací už několik měsíců pozvolna rostou. Část strávníků se k obědům mimo domov vrací, jiní si ale osvojili nové zvyky – například objednávky přes rozvážkové služby nebo přípravu jídla doma,“ doplňuje Martišková.

Kde nejčastěji obědváme

Grafika: Se svolením společnosti Endered

Polední pauza pod tlakem cen

Česká obědová kultura se mění. Z poledního rituálu se stává spíše logistická operace mezi poradami, kdy největší roli hrají cena a čas. Zatímco někteří stále preferují „meníčko“, jiní volí krabičky nebo rozvoz. Přesto ale platí, že polední menu zůstává pro Čechy jistotou, o kterou se úplně připravit nechtějí. Podle nejnovějších dat z Barometru FOOD si 47 % strávníků vybírá podnik podle denní nabídky, která zůstává nejčastějším kritériem pro volbu restaurace. Polední menu tak nadále tvoří páteř české gastronomie – pro restaurace představuje jistotu pravidelných hostů, pro zákazníky pak způsob, jak se i při omezeném rozpočtu dostat k teplému jídlu.

„Češi si stále rádi zajdou na oběd, ačkoliv o něm přemýšlejí jinak než dřív. Respondenti v našem mezinárodním průzkumu Barometr FOOD sami uvádějí, že 37 % z nich jí díky stravenkám lépe a pravidelněji, což potvrzuje, jak velkou roli tyto benefity hrají v dostupnosti kvalitního stravování. Právě lidé, kteří mají podporu zaměstnavatele, tvoří pevné jádro strávníků, protože jsou pro ně obědy v restauraci stále finančně i časově dosažitelné,“ uzavírá Martišková. „Zároveň ale vidíme, že pro stále větší část lidí jde o otázku priorit – jestli si na oběd do restaurace vůbec mohou dovolit zajít. Ať už ale strávníci zvolí oběd z krabičky nebo v kantýně, klíčovým faktem zůstává, že hlavní jídlo dne nevynechávají.“

Podle průzkumu Češi považují za „férovou“ cenu oběda částku kolem 140 korun, avšak samotní restauratéři uvádí, že běžná útrata v době oběda se pohybuje mezi 180 a 200 korunami, což potvrzují i data z Edenred Restaurant Indexu. Stravování se tak stává pragmatičtějším a lidé častěji volí jen základní chod. Zdražování se přitom nedotklo pouze strávníků. S rostoucími náklady se potýkají i samotné restaurace – v posledním roce muselo zvýšit ceny 67 % z nich a čtvrtina začala používat levnější suroviny. Většina podniků tak hledá rovnováhu mezi dostupnou cenou pro zákazníky a zachováním kvality. Průměrná útrata za polední menu

Růst cen obědů výrazně zpomalil. Narazili Češi na svůj cenový strop?

To bylo těsné. V Číně spadl "přelomový" most, záběry kolosálního pádu obletěly svět

Kde je Jarda Pávek z Vesničko má středisková dnes: Boj s leukémií změnila Stanislavu Aubrechtovi priority. Na herectví se vykašlal

Generace Vape: Co by měli rodiče vědět o e-cigaretách

Zapomeňte na velikost chodidla: vědci odhalili, podle čeho spolehlivě odhadnete délku penisu

Nahlédněte do vily Jiřího Suchého. Stárnoucí umělec žije mezi stovkami knih v luxusní pražské čtvrti