Řidiči tápou: Proč silničáři vyměňují hladký asfalt za dlažební kostky? Na první pohled to nedává smysl, ale známe odpověď

| 4 min

Sdílet

Technologie jak ze starého Říma při moderních opravách silnic? Tohle přece nemůže nikdo myslet vážně, přesto se to děje.

Řidiči tápou: Proč silničáři vyměňují hladký asfalt za dlažební kostky? Na první pohled to nedává smysl, ale známe odpověď

Zdroj: Zdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži Pravidla soutěže

Provoz v hlavním městě je velice citlivý na všechny uzavírky, práce na silnic, změny v jinak zaběhnutém provozu. Stačí, aby se na jedné křižovatce začalo kopat do silnice a vytvoří se kolony. Který ovlivní provoz široko daleko. Řidiči začnou hledat objízdné trasy, a tak ucpou komunikace, které byly doteď relativně průjezdné. Třeba jako nedávno křižovatku ulic U Plynárny a Bohdalecká. Pokud to v Praze znáte, víte, o jakém místě mluvím.

Hlavní město trpí tím, že silničáři opravují na každém roku

Své o tom ví jistě milovníci jednoho s velkých supermarketů, který je poblíž. Anebo lidi jako já, kteří často jezdí na Registr vozidel na Bohdalci. V jedné části této křižovatky silničáři vykopali poměrně velkou díru. A teď nechci řešit to, že tím způsobili dopravní kolaps na několik dnů. Ale ano, radši jsem jezdil jinudy. Zaujalo mě, když byla stavba dokončena. Namísto, aby poměrně velký kus sinice byl opraven asfaltem, tak, aby se dosáhlo co nejbližšímu stavu před začátkem výkopu, finálním dokončením byly velké dlažební kostky.

Říkal jsem si, proč tomu tak je a jeden důvod mě napadl. Co byste si mysleli vy? Udělal jsem rychlý průzkum mezi našimi čtenáři a ptal jsem s, jak se dívají na spravování asfaltových komunikací dlažebními kostkami. Celých 66 % dotazovaných řeklo, že jim je to nepříjemné. Nepochopitelné. Nesouhlasí s tím. Silnice, které vypadají jako šachovnice, kde se hladký asfalt střídá s dlažebními kostkami, jsou zjevně pro mnohé řidiče noční můrou. A kdo by se jim vlastně divil? Představte si, že jedete po krásně hladké silnici, a najednou – bum! – narazíte na čtverec plný obřích dlažebních kostek. Někteří řidiči se dokonce uchylují k tomu, že tyto úseky objíždějí protisměrem.

To je nejen nezákonné, ale hlavně nebezpečné. Tyto „opravy“ se objevují i na místech, kde byl asfalt položen teprve nedávno. Nedává to na první pohled smysl. Nedávno postavená nová asfaltová silnice má najednou záplatu z hromady kamenných kostek. Je to pomsta silničářů, šetření rozpočtu, nebo snad něco úplně jiného? Podle toho, co jsem zjistil, má tento zdánlivě bizarní přístup své opodstatnění. V zimních měsících, kdy teploty klesají pod bod mrazu, je totiž prakticky nemožné provádět trvalé opravy vozovek s použitím asfaltových směsí.

Technologie nelze použít v zimě, tak se řeší opravy jako dřív

Obalovny, které tyto směsi vyrábějí, v zimě nefungují. Myslel jsem si to, tedy ne přímo tu věc s obalovnami, to jsem se někde dočetl. Ale sázel jsem na to, že v zimě je práce s asfaltem obtížná, ne-li nemožná. Vím, že jsou dva typy asfaltu, jeden se používá zastudena, druhý za tepla. Ten první se dá použít v domácím prostředí, kdysi jsem to zkoušel na chalupě. Vysypete asfalt, upravíte a je to. Na díru někde před vjezdem do garáže to možná stačí, ale provoz na veřejných komunikacích ne. Tam je třeba zpracovávat asfalt tepelně.

To je to, co vidíte, když jedete kolem nějaké správky. Takže jsem si říkal, že problémem jsou nízké teploty, zimní mrazy. Jednou z možností by asi bylo použít beton, ale ten by byl z estetického i funkčního hlediska horší a stejně by se musel později vybourat a nahradit. Ono ani práce s betonem v zimě není nijak snadná. A právě tady přicházejí na scénu dlažební kostky. Ty umožňují provizorní opravy, které jsou rychlé, efektivní a hlavně. A dají se snadno odstranit, jakmile to počasí dovolí. Prostě přijede parta dělníků a pár hodin práce a je to.

Přes léto se silničáři jistě zase vrátí k asfaltu, kostky odloží

Ke kameni mám blízko. Tedy jako k materiálu. Pradědeček byl kameník. Učil me s kamenem pracovat. Ano, je to nostalgie. Zamáčknu slzu a řeknu, že dlažební kostky mají několik výhod. Jejich instalace je rychlejší a méně náročná než pokládka asfaltu. Kostky se dají po dokončení trvalé opravy znovu použít na jiném místě. A i když jde o provizorní řešení, jsou poměrně odolné a vydrží až do doby, než je možné provést trvalou opravu.

Odhaduji, že je to také jednoduší, pokud se pod povrchem nachází nějaké zasíťování. Vody, plyn. Je snazší vyloupnout pár kostek než lámat asfalt. Ano, dlažební kostky mohou být nepříjemné, ale jsou lepší než hluboké výmoly nebo otravné uzavírky. Problém vidím v tom, že jde o jiný typ materiálu. Který má jinou přilnavost, zejména v zimě. Když namrzá, kostky kloužou víc než asfalt.

Je nepříjemné jet rychle, do zatáčky, a tam vjet na záplatu z dlažebních kostek. Je jisté, že s podobnými správkami a záplaty budeme potkávat stále, pokud bude zima. Jak se začne lámat rok ze zimy do jara, předpokládám, že se technologické postupy opět vrátí spíše k asfaltu. Pokud máte jiný názor nebo o věci víte víc než já, budu rád za připomínky dole v komentářích pod článkem. Hlavně ať to jezdí.

Řidiči tápou: Proč silničáři vyměňují hladký asfalt za dlažební kostky? Na první pohled to nedává smysl, ale známe odpověď

Expedice katastrofa. Bez platného pokusu nejdeme domů, líčí čeští horolezci

Filipová je po pádu stále v nemocnici. „Prodělala vážný úraz, je v péči lékařů,“ říká její dcera Lenny

Slovenský rychlostní limit na chodníku? Ve světě platí i větší bizarnosti

Záhada v Černobylu. V zakázané oblasti zachytili psy s modrou srstí

Deset článků na neděli: Od světélkujících jeskyní po tajemství císařovny Sissi