CENTRUM.CZ > ArmádníZpravodaj.cz > 2. 12. 2025, 07:46

Opakování historie? Studená válka nezačala kvůli Americe, ale Stalinovi. A stejně dnes Rusko pokračuje Západu, i když mělo být součástí

| 3 min

Sdílet

Pro světovou bezpečnost byla v posledních desetiletích problémem sovětská, a dnes i ruská rozpínavost. Výsledkem byla studená válka, která se pomalu rýsuje znovu.

Berlínská zeď

Zdroj: Zdroj fotografie: Uživatel Noir / Creative Commons / CC BY-SA

Obsah článku

V roce 1945 by se mohlo zdát, že po utrpeních druhé světové války, kterou se podařilo ukončit díky spojenectví demokratických zemí s lídrem komunistického světa, tedy Sovětským svazem, zavládne ve světě mír. Ovšem pod povrchem již bublal konflikt dnes známý jako studená válka, kdy se projevily rozdíly mezi „bloky“. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že v podobné situaci je svět i nyní, i když se částečně mění postavení aktérů.

Studená válka začala již na Jaltě

Začátek studené války není jasně definovaný, protože nezačal nějakým konkrétním konfliktem. Obecně se dá říci, že ho odstartovaly již rozpory vítězných velmocí na Jaltské, a pak Postupimské konferenci v roce 1945, kdy Sovětský svaz velmi tvrdě prosazoval, aby získal vliv ve státech osvobozených od nacistického Německa. NcPedia uvádí, že se rozpory projevily hlavně v otázce Polska, kde chtěl Západ svobodné volby, a vyvrcholily převratem v Československu.

SSSR ovládl všechna jím osvobozená území – za výjimku lze označit jen Rakousko a Jugoslávii – ale tam šlo o spor vůdců Josifa Stalina a Josipa Tita. Wikipedia uvádí, že se Sověti snažili o šíření svého vlivu i ve světě, a to i ve státech, které coby bývalé kolonie získaly svobodu, ale Západ v čele s USA se je snažil zadržovat. Ekonomicky, jedním z nástrojů v Evropě byl Marshallův plán, ale i vojensky, což byl důvod vzniku NATO a na východě Varšavské smlouvy.

Protesty proti sovětské okupaci Československa v roce 1968

Jelikož obě velmoci nakonec disponovaly jadernými zbraněmi, nikdy mezi nimi, až do rozpadu SSSR v roce 1991, nevypukl otevřený konflikt. Ale válčilo se v zástupných konfliktech – příkladem může být válka na Korejském poloostrově, ve Vietnamu i jinde. Amerika třeba velice tvrdě reagovala během umístění sovětských raket na Kubě v roce 1962, zatímco SSSR v Maďarsku v roce 1956 a v Československu v roce 1968 tvrdě potlačil pokusy o změnu režimu.

Putin se proti Západu vymezil v Mnichově

Po pádu Sovětského svazu v roce 1991 by se možná zdálo, že menší nástupnické Rusko nemusí být takovou hrozbou. Ostatně se podařilo prosadit řadu odzbrojovacích dohod, a Západ se snažil Kremlu pomoci a zapojit ho do bezpečnostních struktur. V podstatě věřil, že se stane součástí celosvětové bezpečnosti založené na domluvě a ekonomické výhodnosti. Vše se ale změnilo v roce 2007. Politico uvádí, že ruský prezident Vladimir Putin v Mnichově pronesl projev, kde se vymezil proti systému evropské bezpečnosti a Západu vedeného USA.

Akce Ruska v nové studené válce na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 2008 podniklo pod záminkou ochrany rusky mluvící menšiny invazi do Gruzie, uvádí Wikipedia, a začalo masivně zbrojit. V roce 2014 následovalo obsazení Krymu a rozpoutání povstání na východě Ukrajiny. V roce 2022 pak zahájilo plnohodnotnou válku proti Ukrajině s opakovaným tvrzením, že bojuje proti Západu, a do toho podniká různé hybridní a vlivové operace po světě.

Ruské BMP-2 v Gruzii v roce 2008

Západní země se opět snaží Rusko zadržovat a vojensky se neangažují, jenom napadenému pomáhají finančně a materiálně. Armádní Zpravodaj ale upozorňuje, že situace ve světě je dnes odlišná. Rusko má sice množství jaderných zbraní, ale nemá ekonomickou sílu prosazovat svůj vliv, který částečně ztratil i Západ, hlavně na úkor nové světové velmoci – Číny – ale i dalších. Proto je situace mnohem složitější, protože existuje vlastně více různých zájmů.

Opakování historie? Studená válka nezačala kvůli Americe, ale Stalinovi. A stejně dnes Rusko pokračuje Západu, i když mělo být součástí

Ranní show bez Hezuckého i Mareše. Rádio oznámilo, kdy proběhne poslední rozloučení

Uchvátila vyprodané O2 universum: těhotná Olga Lounová riskovala 6 metrů bez jištění

"Nestihl jsem poznat život." Dvacetiletý voják popisuje děsivý únik před smrtí

Let American Airlines 191 se zapsal do historie: Letecká katastrofa s 273 oběťmi se stala nejsmrtelnější na území USA

Vyplazování jazyka při soustředění dělá víc lidí, než si myslíme. Důvod je překvapivější, než se zdá