Lojová koule ano, plastová síťka ne. Ornitologové radí, na co si dát pozor při krmení ptáčků

Sdílet

Pozor na to, jak přilepšujete ptákům, varují ornitologové. Z některých krmítek se totiž může stát vražedná past. Řeč je třeba o plastových síťkách s lojovými koulemi. Pokud se v nich opeřencům zamotá noha, už nikdy od své dobroty nevzlétnou. Místo toho zahynou pomalou a zbytečnou smrtí.

Zdroj: gregor-frohlich-5BUsXMn_f6k-unsplash

Pozor na to, jak přilepšujete ptákům, varují ornitologové. Z některých krmítek se totiž může stát vražedná past. Řeč je třeba o plastových síťkách s lojovými koulemi. Pokud se v nich opeřencům zamotá noha, už nikdy od své dobroty nevzlétnou. Místo toho zahynou pomalou a zbytečnou smrtí.

„Síťky na lojové koule jsou skutečně špatně. A to ze dvou důvodů: jednak jde o plast, který se v přírodě prakticky nerozloží, navíc se do něj ptákům zamotávají nožky. A pak je zle,“ upozorňují na své facebookové stránce odborníci z České společnosti ornitologické.

Lojovou kouli je podle nich lepší ze síťky vyjmout a naservírovat ji opeřencům volně. Třeba v obyčejném dřevěném krmítku nebo nabodnutou na větvičce stromu.

Totéž platí i o koulích, které už někde v přírodě visí. „Také tyto síťky by měli lidé okamžitě sundat a odnést do nejbližšího kontejneru s plastovým odpadem. Rozhodně by je venku neměli nechávat. Ptáci i příroda jim za to poděkují,“ uvádějí odborníci.

To ale není všechno. Ornitologové varují ještě před jednou častou chybou: lidé krmítka nečistí. Ptákům to pak přináší zhoubu. „Potrava, která v krmítku zůstává, je totiž zamořená hnilobou, parazity a plísněmi. Je pak semeništěm nejrůznějších nebezpečných chorob,“ upozorňuje místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Ornitolog ví, o čem mluví. Právě kvůli špinavým a neudržovaným krmítkům se totiž začala v Česku šířit mezi pěvci nebezpečná nákaza – trichomonóza. „Jde o chorobu, kterou způsobuje bičenka drůbeží. Ptákům se při ní zduří trávicí trakt a poté hynou zesláblí a hladoví,“ popsala veterinářka Jana Kouřilová z VetManie. Přenos mezi ptáky je podle ní přímý a rychlý, jedinou prevencí je právě údržba krmítek v čistotě.

Se starými semeny pryč!

Totéž doporučují i pracovníci liberecké záchranné stanice Archa ZOO, kteří nedávno několik čížků a hýlů s touto infekcí taky ošetřovali. „Lidi je našli schoulené na krmítku, apatické a načepýřené. Vyšetření záhy ukázalo, že byli zcela vyhublí a trpěli průjmem. Měli nalepené nečistoty na zobáčcích,“ popsali pracovníci stanice. Ptáčky se jim bohužel zachránit nepodařilo. Všichni do druhého dne uhynuli.

Podle Jiřího Šafránka by se proto měla z krmítek odstraňovat všechna semena, která ptáci ihned nevyzobali. Pokud si některých semínek dlouhodobě nevšímají, neměli by jim je lidé napříště sypat vůbec. „Do krmítek nepatří ani zbytky z lidské z kuchyně. Třeba chleba či slané pečivo by se ptákům servírovat vůbec neměly,“ říká.

Co víte o sovách? Zkuste si náš kvíz:

Co tedy hladovým ptáčkům dopřát? Podle Jiřího Šafránka jsou nejvhodnější semínka slunečnice a drcené vlašské ořechy. Někteří opeřenci uvítají i mák, semena řepky, proso, loupaný oves nebo pšenici.

„Taková nabídka přiláká hlavně sýkorky, zvonky nebo vrabce. Ojediněle se mohou na krmítkách či v jejich okolí objevit i čížci, stehlíci, brhlíci a další ptáčci,“ vyjmenovává jen některé návštěvníky ornitolog.

Pokud by chtěl někdo vidět u svačiny i kosy, kvíčaly nebo brkoslavy, měl by k semenům přidat ještě i o ovoce – ideálně jablka a plody jeřabin. „Čím je totiž jídelníček v krmítku pestřejší, tím více druhů na něm můžete pozorovat,“ uzavírá.

Jak si vyrobit vlastní krmítko? Tady je návod na jedno čistě přírodní:

Zdroje: tisková zpráva Moravského ornitologického spolku – středomoravské pobočky ČSO, Česká ornitologická společnost, VetManie, záchranná stanice Archa ZOO.

Lojová koule ano, plastová síťka ne. Ornitologové radí, na co si dát pozor při krmení ptáčků

Okamura, jak ho neznáte. Novináři jsou překvapení, opozice zaskočená

„Agáta neudrží tajemství, proto jsem jí to neřekla,“ ozvala se Koktová po útěku z oslavy

Kdo mu to řekne? rýpla si legenda. V Kanadě nechápou Rulíkovy výroky o sudích

Cesta, ze které nebylo návratu: skutečný osud fenky Lajky

Dám vám sto tisíc, vždyť je to běžné. Místo na ministerstvu financí chtěl získat úplatkem, nakonec skončil před soudem