Když vám to nemyslí, chce to budíček pro mysl: Pokud nenajdete odlišný budík, zřejmě máte zpomalený mozek

Sdílet

Budíky jsou běžnou součástí domácí výbavy už pěkně dlouho. Někdo má stále ty klasické mechanické, většina už je ale na chytrých telefonech v podobě nejrůznějších aplikací.

Zdroj: Pixabay

Obsah článku

Jak se ale lidé budili do práce v dobách, kdy žádná taková technika neexistovala? Způsobů bylo hned několik. Dnes se nám bude nejspíš zdát nejkurióznější ten, který využíval službu tzv. klepačů. Jakmile skončilo vánoční, velikonoční a jiné sváteční volno, bylo zase potřeba chodit do práce i do školy. Na venkově nepříjemnou věc buzení zpravidla zastal kohout, případně zpěv ptáků. Příroda si zkrátka jde po svém a nějaký lidský rytmus ji příliš nezajímá.

Příroda a mechanizace

Dalším extrémem byli ti, kteří vstávat nemuseli vůbec. Pravda, budíky se daly koupit už někdy od poloviny 18. století. Šlo však o zařízení zaprvé velmi drahá, zadruhé poměrně nespolehlivá. Mechanické budíky, které si mohl dovolit obyčejný člověk, se na trhu objevily asi koncem 19. století. Vzato kol a kolem tak jde o poměrně mladý vynález. Do té doby se lidé budili opravdu všelijak. Jeden z budíků na obrázku se liší od těch ostatních. Najdete ho za 10 vteřin?

Během středověku se například ujalo buzení svíčkou. Ta přes noc hořela uvnitř domu a měla v sobě zapíchnuté hřebíky. Jakmile se vosk rozpustil, hřebíky vypadly na kovový talíř a hluk rodinu probudil. Samozřejmě tu ale bylo riziko zaspání, případně majitele vyhnala hořící chalupa. Celkem spolehlivým trikem bylo také napít se před spaním hodně vody. Plný močový měchýř vyžene leckoho i dnes. Používali to už i lovci, kteří potřebovali vyrazit za úsvitu.

Profesionální budiči

Hodně lidí se nechávalo budit jednoduše sluncem, usedlosti tak mívaly okna často na východ. Vstávání se stalo klíčovým s průmyslovou revolucí, továrnami a dochvilností zaměstnanců. Některé fabriky převzaly úlohu kostelních zvonů a budily dělníky píšťalami. Nejspolehlivější je však vždycky člověk. V Británii tak fungovali klepači, kteří brzy ráno procházeli čtvrti dělníků a zkrátka klepali na okna. Jestli stále tápete v rébusu, tady je obrázek s řešením.

U patrových budov měli k dispozici tyče, případně foukačky a hrách. Většinou takto budili penzisté nebo strážci zákona jako přilepšení k platu. Pokud se vám zdálo nalezení světleji zbarveného budíku na obrázku příliš snadné, můžete vyzkoušet i další optické testy či logické úlohy, některé z nich pro vás jistě budou dostatečnou výzvou.

Když vám to nemyslí, chce to budíček pro mysl: Pokud nenajdete odlišný budík, zřejmě máte zpomalený mozek

„Nezapomenutelný večer.“ Špičky sankcionovaného Ruského domu se baví v Praze

Kdo mu to řekne? rýpla si legenda. V Kanadě nechápou Rulíkovy výroky o sudích

Simona Krainová slaví 53: Zkrvavený zadek z džungle, panika vysoko v oblacích a pohádkové sídlo snů

Týden módy v New Yorku opět nezklamal: Prohlédněte si to nejzajímavější, co představily přední světové značky

Sbormistr znovu pod palbou: Karolína Ruppert podala žalobu, film ji prý poškozuje