Když se žába koupala v mléce: středověká metoda, která opravdu fungovala

| 2 min

Sdílet

Dávat žábu do mléka zní jako recept na problém – a ne na delikatesu. Jenže kdysi dávno to nebyl bizár, ale domácí trik proti zkažení mléka.

Když se žába koupala v mléce: středověká metoda, která opravdu fungovala

Zdroj: Žlutá kočka - Čeština

A teď přichází to nejlepší: věda potvrdila, že tahle prapodivná metoda opravdu fungovala.

Žába jako lednička středověku

Ve středověkém Finsku i Rusku lidé věřili, že žába v mléce má magickou moc. Vkládali tedy živou žábu do čerstvě nadojeného mléka, aby vydrželo déle. Z dnešního pohledu naprostá šílenost – ale tehdy žádné chladničky nebyly, a kdo chtěl uchovat mléko, musel být vynalézavý (a trochu odvážný).

Moderní věda však ukázala, že na té pověře bylo víc pravdy, než se zdálo.Výzkum finských biologů zjistil, že kůže skokana hnědého (Rana temporaria) obsahuje více než 70 peptidů s antibakteriálními účinky. Tyto látky dokázaly potlačit množení bakterií a mléko tak opravdu zůstávalo čerstvé déle. Některé z těchto peptidů jsou podle vědců srovnatelné s moderními antibiotiky.

Zjednodušeně řečeno: žába byla tak trochu přírodní hygienik. Jen to celé… trochu špatně vypadalo.

Z mléka máslo, z beznaděje naděje

Příběh o žábách a mléce má i svou poetickou stránku – i když, přiznejme si, v původní verzi se místo žab topily myši. 🐭 ... Ano, ta slavná bajka, v níž jedno zvíře vzdá boj a druhé kope tak dlouho, až z mléka udělá máslo, vznikla dávno předtím, než někoho napadlo házet žáby do vědra.

Jenže jakmile se ve Finsku objevila pověst o „konzervační žábě“, příběh dostal novou podobu. A upřímně? Tahle severská verze má něco do sebe. Protože když se kolem mléka děje něco podezřelého, žába prostě vypadá věrohodněji než myš.

Každopádně pointa zůstává stejná: „Když už jsi po krk v mléce, aspoň kopej.“

Co na to věda

Výzkum publikovaný v roce 2012 v Journal of Proteome Research analyzoval složení žabí kůže a zjistil, že mnohé z těchto peptidů mají silný účinek proti E. coli a Staphylococcus aureus, tedy bakteriím, které běžně kazí potraviny.
Vědci tehdy žertem poznamenali, že „středověcí farmáři byli možná první amatérští biotechnologové“.

Zajímavé je, že stejný princip dnes inspiruje výzkum nových antibiotik – zejména těch, která by mohla fungovat i proti rezistentním bakteriím.

Takže žába, která kdysi seděla ve vědru s mlékem, možná jednou zachrání svět.

🐾 Bobikův komentář

„No teda,“ odfrkl si Bobik s výrazem psa, který právě slyšel největší nesmysl roku. „Žába v mlíku? To se pak jako pije? Fuj! Ale uznávám, že když to fungovalo, klobouk dolů. Jen doufám, že lidi nikdy nepřijdou na to, že pejska v polívce taky něco konzervuje…“ 🐶

🧠 Fun fact

Žáby se do mléka přidávaly hlavně v chladnějších oblastech severní Evropy. Nešlo o kouzla, ale o přežití – mléko tehdy mělo hodnotu zlata a každá hodina čerstvosti se počítala.

Když se žába koupala v mléce: středověká metoda, která opravdu fungovala

Tohle si raději nekupujte. Internetový bazar vydal nový žebříček problémových aut

V Gruzii se zřítil turecký vojenský letoun, všech 20 lidí na palubě zemřelo

Češi objevily tyto triky na míchaná vajíčka dle Pohlreicha a Gordona Ramsayho. Chutnají 10x lépe

Hřbitov vesmírných objektů. V Tichém oceánu skončí i Mezinárodní vesmírná stanice

Půl milionu obětí a zrození nového státu. Jak cyklon Bhola zabíjel a přepsal dějiny