Jedna z nejhrůznějších zbraní všech dob byla po celém světě rychle zakázána. Nelze se jí ubránit a až se zpožděním působí obrovskou bolest

Sdílet

K jejímu masivnímu nasazení došlo už před více než 100 lety, ačkoliv pravděpodobně vznikla mnohem dříve. I přes plošný zákaz byla přitom nasazena i v moderní době.

Voják zasažený yperitem

Zdroj: Public Domain

Obsah článku

Chemické zbraně začaly armády masivně nasazovat během první světové války, a patřily bezesporu mezi nejstrašnější z celého konfliktu. Různých jedovatých látek zkoušeli vojáci mnoho, ale jedna z nich byla zdaleka nejhorší – ovšem ani ne schopností zabít, jako spíše tím, jak strašně dokázala lidi zranit, neboť se jednalo o tzv. zpuchýřující látku. Podle prvního místa, kdy byla použita, je nazývána yperit, ale známá je také jako hořčičný plyn.

Plynová maska byla proti yperitu k ničemu

Britští vojáci umístění poblíž belgického města Ypres (též Ypry) zažili 12. července 1917 strašlivý šok, když se na ně začala valit nová chemická zbraň s charakteristickým zápachem, která dostala později název yperit, uvádí Wikipedie. Ačkoliv byli vybaveni plynovými maskami, zjistili, že proti látce neúčinkují – aby člověka zranila, nemusel se jí vůbec nadýchat – stačilo, aby ulpěla na kůži. Snadno pronikala i látkou, takže nepomáhala ani uniforma (účinný by nejspíše byl hermeticky uzavřený speciální oblek, ten však vojáci běžně nemívali). Na zasažených místech se vojákům začaly dělat puchýře, a postižené byly také oči a plíce.

Dělostřelecká munice s Yperitem

I když yperit zabíjí, NationalArchives uvádí, že se jeho účinky začínají projevovat až po několika hodinách. Kůže se zanítí a později se na ní vytvoří puchýře, které se velmi obtížně hojí. Častým projevem je zánět spojivek či edémy očních víček, a při zasažení plic záněty průdušek. Úmrtnost není až tak vysoká, ale lidé dlouhodobě trpí a vyžadují stálou péči. Jedovaté je pak velmi dlouho území, kde byl yperit nasazen, takže i proto bylo jeho používání Ženevským protokolem z roku 1928 zakázáno, ovšem mohl být nadále vyráběn a skladován.

Yperit je cítit po hořčici a česneku

Yperit, ačkoliv je nazývaný hořčičný plyn, není vlastně plyn, ale olejnatá tekutina rozprašovaná ve formě aerosolu, a poznat ji lze i tak, že je cítit po hořčici nebo česneku. Látku lze relativně jednoduše vyrobit, vynalezena byla asi již v první polovině 19. století. I proto byla často používána, ačkoliv byla od roku 1928 zakázána. Dosud proti ní neexistuje žádný protijed a k jejímu masivnímu nasazení došlo v letech 1963 až 1967 ve válce mezi Egyptem a Severním Jemenem, nebo Íránem a Irákem v 80. letech 20. století, uvádí ScienceDirect.

Definitivní zákaz používání i výroby a skladování yperitu přinesla až Úmluva o chemických zbraních z roku 1992. Ovšem ani to nebyl definitivní konec této strašné zbraně. Hrw uvádí, že byla využita i v posledních letech, kdy ji například Islámský stát nasadil proti Kurdům. Jeho vlastníkem může být ale pravděpodobně i Severní Korea. I přes zákaz tak není vyloučeno, že látku někdo vyrábí, ačkoliv není příliš pravděpodobné, že by to byl státní aktér, jako spíše nějaké extremistické ozbrojené hnutí, i když vyloučit nelze nic.

Jedna z nejhrůznějších zbraní všech dob byla po celém světě rychle zakázána. Nelze se jí ubránit a až se zpožděním působí obrovskou bolest

„Nezapomenutelný večer.“ Špičky sankcionovaného Ruského domu se baví v Praze

Kdo mu to řekne? rýpla si legenda. V Kanadě nechápou Rulíkovy výroky o sudích

Simona Krainová slaví 53: Zkrvavený zadek z džungle, panika vysoko v oblacích a pohádkové sídlo snů

Týden módy v New Yorku opět nezklamal: Prohlédněte si to nejzajímavější, co představily přední světové značky

Sbormistr znovu pod palbou: Karolína Ruppert podala žalobu, film ji prý poškozuje