DRBNA HISTORIČKA: Olomouc má unikátní světové prvenství na poli medicíny. Plastiku rohovky

Sdílet

Olomouc má unikátní prvenství na poli medicíny. Eduard Konrad Zirm zde uskutečnil první plastiku rohovky na světě. Unikátní operaci olomoucký lékař realizoval ještě v časech Rakouska-Uherska na místních Zemských ústavech. Potřeboval nejen odborné znalosti a chirurgickou zručnost, ale musela se sejít také velmi vzácná shoda okolností.

Fakultní nemocnice Olomouc

Zdroj: Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Olomoucká nemocnice na Tabulovém vrchu, dnes Fakultní nemocnice Olomouc, je spojená s významnými osobnostmi očního lékařství. V jejich čele bychom našli Václava Vejdovského, po kterém je kromě ulice pojmenována i tramvajová zastávka. Jeho působení v Olomouci předcházelo ordinování muže, který se zapsal do světové historie medicíny unikátní operací.

Pokud měl někdo na Moravě přelomu 19. a 20. století závažné problémy s očima, rozhodně mu nestačilo dojít k očaři do nejbližšího okresního města. Dlouho byl v zemi jediným oftalmologem František Plenk v Brně. Pokud někdo potřeboval odbornou pomoc, nejčastěji cestoval do Vídně díky dobrému vlakovému spojení Severní dráhou císaře Ferdinanda mezi Ostravou a Rakousko-Uherskou metropolí.

Eduard Konrad Zirm přišel do Olomouce v 90. letech 19. století a svou oční ambulanci začal provozovat ve svém bytě na Dolním náměstí. O služby lékaře, který vystudoval na vídeňské univerzitě, byl velký zájem a dveře jeho ordinace si podávali pacienti jeden za druhým.

Lékař měl však ambice stát se primářem v olomouckých Zemských ústavech, které patřily k nejmodernější nemocnici v zemi. Aby dostal příležitost, nejdříve zde pracoval jako externí ordinář zadarmo.

Postupně se stal Zirm řádným ordinářem a v roce 1905 se v olomoucké nemocnici otevřel nový oční pavilon, který patřil k nejmodernějším na světě. Záhy se místní oční klinika a především Zirm zapsali do světové historie medicíny.

Právě roku 1905 totiž Zirm zrealizoval první úspěšnou transplantaci oční rohovky. Pětačtyřicetiletý Alois Glogar si poleptal oční rohovky při hašení vápna a byl takřka odsouzen k doživotní slepotě, jenže měl štěstí, že se dostal do rukou Eduarda Zirma.

Štěstěna mu přála ještě v neštěstí jiného. Více než rok po jeho zranění muselo být vyoperováno oko jedenáctiletému Karlu Bauerovi, aby po zranění oka nedošlo k autoimunitnímu poškození jeho druhého oka. Jeho poraněné oko mělo podstatnou část rohovky plně funkční, Zirm z ní byl schopen vytvořit dva štěpy a voperovat je postiženému Glogarovi.

Jedna rohovka se ujala a Glogar byl schopen vidět na blízko i číst, a to po více než patnácti měsících po úrazu. Šlo o unikátní operaci, kterou bylo však velmi obtížné zopakovat, jelikož jen vzácně se v dosahu poraněného vyskytoval vhodný dárce, jemuž bylo nutné amputovat oko s funkční rohovkou, tak jako v uvedeném případě. Průkopník oční medicíny, ruský lékař Vladimir Petrovič Filatov, operaci po Zirmovi zopakoval až v roce 1912.

Zirm zemřel v roce 1944 a těžce nesl skutečnost, že se jeho syn nemohl stát členem místní pobočky NSDAP (tedy nacistické strany) kvůli nedostatečně čistému árijskému původu. Jeho ostatky jsou uloženy v rakouském Grazu, kam je nechali převézt jeho synové, kteří sem přesídlili.