Žraloci v maltském akváriu jedí petržel a česnek. Krmení před turisty odhaluje jídelníček, který nikdo nečeká

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Každý den ve třináct hodin se v hlavní nádrži Malta National Aquarium rozsvítí kombinace bílého a modrého světla a chovatel vstoupí mezi žraloky s kbelíkem, ve kterém leží vedle krevet a filetovaných ryb i něco, co by člověk čekal spíš v české kuchyni.

Žraloci v maltském akváriu jedí petržel a česnek. Krmení před turisty odhaluje jídelníček, který nikdo nečeká

Zdroj: Foto: Pxhere

Doba čtení 2 min

Článek byl publikován 06.09.2026 05:00

Obsah článku

Maltské národní akvárium provozuje veřejné krmení žraloků jako součást denního programu. Návštěvníci sledují, jak personál podává predátorům pečlivě namíchanou porci: drobné rybky, korýše, měkkýše, červy, a k tomu doplňky, mezi nimiž figurují česnek a petržel. Zní to jako recept na polévku, jenže za tímhle menu stojí promyšlená chovatelská logika.

Proč žraloci na Maltě dostávají česnek a petržel ke svačině

Ve volné přírodě si každý z těchto druhů vybírá jiné sousto. Žralok černoploutvý se zaměřuje převážně na kostnaté ryby a částečně na korýše. Žralok zebrovitý preferuje měkkýše doplněné drobnými rybkami. Máčka skvrnitá prohledává mořské dno a sbírá bezobratlé, polychaety, malé hlavonožce či korýše. Společný jmenovatel? Čistě živočišná strava bez jediné stopy po zelenině.

V akváriu se ovšem pravidla mění. Chovatelský tým připravuje každé ráno krmné dávky šité na míru jednotlivým zvířatům. Podle staršího rozhovoru s někdejším hlavním akvaristou Alexem Reesonem pro Times of Malta přešlo akvárium od plošného rozhozu potravy k selektivnímu podávání, protože větší ryby přerůstaly menší a nutriční potřeby se lišily druh od druhu. Právě v rámci tohoto individualizovaného přístupu se do krmné směsi dostávají i funkční doplňky rostlinného původu.

Co říká věda o česneku a petrželi v krmivech pro vodní živočichy

Odborná literatura z oboru akvakultury nabízí solidní oporu pro to, proč by česnek a petržel v žraločím jídelníčku dávaly smysl. Přehledová studie publikovaná v databázi PubMed Central shrnuje, že česnek u vodních živočichů stimuluje chuť k příjmu potravy, podporuje aktivitu trávicích enzymů a vykazuje antimikrobiální i antiparazitární účinky. Výzkum s petrželovými semeny u tilapií zase prokázal pozitivní vliv na kondici, růst a odolnost ryb.

Přenášet výsledky ze sladkovodních tilapií na mořské žraloky by bylo zjednodušující. Princip funkčního krmného doplňku ale zůstává stejný: malá dávka rostlinné složky v jinak masožravém režimu může plnit roli podpůrného „servisního“ prvku, podobně jako vitamínové přípravky u lidí. Podle nás právě tady leží jádro celého překvapení: i u ikonického predátora může být nejzajímavější detail schovaný v drobné příměsi, kterou divák z ochozu hlavní nádrže vůbec nepostřehne.

Maltský tým, který zachránil 350 žraloků a vrátil je do moře

Důvěryhodnost celého krmného programu podtrhuje širší kontext maltské péče o žraloky. Organizace Sharklab-Malta ve spolupráci s akváriem provozuje program záchrany žraločích vajíček z mrtvých samic, jejich odchov v kontrolovaných podmínkách a následné vypuštění do Středozemního moře. K dnešnímu dni uvádí 350 odchovaných a navrácených jedinců. Sami označují projekt za světově průkopnický, a několik zahraničních institucí ho mezitím převzalo.

Tenhle záchranný program ukazuje, že maltský chovatelský tým pracuje s žraloky na úrovni, která přesahuje běžnou akvaristiku. Řízená dieta s funkčními doplňky do takového rámce logicky zapadá.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: contento

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Rozbor krve při mrtvici trvá až hodinu, mozek přitom odumírá každou minutu. Čip s DNA sondou zkrátí čekání na zlomek času

Ježčata se rodí ve dvou vlnách bodlin. První sada je bílá a schovaná pod blankou, druhá tmavší vyroste do 48 hodin po porodu

Novorozené ježče přichází na svět se stovkou bodlin ukrytých pod tekutinou naplněnou ochrannou tkání, a do...

Dva druhy vačnatců existovaly jen jako fosilie staré 6 000 let. Fotka z roku 2019 spustila expedice, které potvrdily přežití v jednom pralese

Z těchto tří střípků vědci složili důkaz, že na poloostrově Vogelkop v indonéské Papui dosud přežívají dva...

Pražská čtvrť si drží vesnický ráz 100 let po připojení k městu. Za anomálií stojí urbanistický detail z roku 1922, který jinde nefungoval

Když se projdete kolem Litovického potoka směrem k Džbánu, narazíte na uličky a parcely, jejichž měřítko...

Sběratelé shánějí bakelitové telefony z ČSSR. Cenu zvedá barva, která vznikla díky bílkovině z mléka

10. dubna 1881 propojil první telefonní drát v českých zemích důl v Ledvicích s nádražím v Duchcově. O...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Žraloci v maltském akváriu jedí petržel a česnek. Krmení před turisty odhaluje jídelníček, který nikdo nečeká

Polská policie podezírá instalatéra ze série vražd seniorek ve Varšavě

„Nechci být zapšklá ženská, co zůstane sama.“ Klára Issová přiznala, čeho se ve vztazích bojí

„Zvedněte pravici, Heil Hitler.“ Tohle neměl nikdo vidět, premiér malé země se kaje

„Chtěl jsem to napálit do budovy letiště.“ Kopilot popsal šílený plán, trest se rýsuje

Co kdyby Hitler zemřel na Sommě? Jedna střepina mohla změnit dějiny, ale nezaručila by Evropě mír