3 min

Zlatý poklad, nebo kletba bohů? Šumavský vrchol Svatobor skrývá tajemství, které nesmí být odhaleno

Sdílet

Dennívýzva

Nad Sušicí se zvedá kopec, pod jehož povrchem se podle staletých pověstí ukrývá poklad tak obrovský, že by z něj město postavili třikrát znovu, a přesto ho nikdo nedokázal vynést na světlo.

Zdroj: Foto: gampe - licence CC0 1.0

Obsah článku

Svatobor není jen další šumavský vrch s rozhlednou a chatou. Je to místo, kde se na jednom svahu potkávají kamenné nástroje lovců z doby ledové, slovanské hroby s perlami a denáry, národní symbolika základního kamene pro Národní divadlo, a k tomu všemu hustá síť legend o podzemních síních, tajném jezeře a vojsku, které čeká na chvíli, kdy bude Sušice v ohrožení. Právě ten souběh reálné archeologie a živého folkloru dělá ze Svatoboru jedno z nejpozoruhodnějších tajemných míst v Čechách. A nejzajímavější na tom je, že obě vrstvy se navzájem posilují.

Poklad pod růžovými keři

Nejznámější svatoborská pověst vypráví o starém muži, který na svahu narazil na vstup do jeskyně ukrytý pod dvěma růžovými keři. Uvnitř prý spatřil síň plnou zlata a drahokamů, bohatství tak nepředstavitelné, že by stačilo na trojí vybudování celé Sušice. Chtěl se vrátit v létě s pomocníky, ale přes zimu onemocněl. Na smrtelné posteli už nedokázal přesně popsat, kde vchod hledat. Klasické folklorní schéma: poklad se ukáže, ale zůstane nedosažitelný.

K tomu se přidávají další motivy. Uvnitř hory má existovat obrovské skryté jezero obývané bytostmi, které v případě nepřátelského útoku zaplaví údolí a ochrání město. A konečně, vojsko spící v podzemí, připravené povstat na obranu Sušice. Kdo zná blanickou pověst, pozná vzorec okamžitě: hora jako spící strážce. Svatobor ale přidává vlastní ingredience, Vodolenku, jezero, růžové keře, a tím se odlišuje od prostého blanického klonu.

Co je skutečně doloženo

Legendy by samy o sobě nestačily. Svatobor je ale zajímavý právě tím, že pod vrstvou folkloru leží tvrdá archeologie.

Mezolit (cca 8 000 let př. n. l.): Na svazích byla odkryta polozemnice a štípané kamenné nástroje, jedny z nejstarších dokladů lidské přítomnosti v regionu. Model rekonstruované polozemnice je vystaven v sušickém Muzeu Šumavy.
Raný středověk: Roku 1881 se při stavbě Scheinostovy sirkárny na úpatí kopce narazilo na pohřebiště odhadované na zhruba sto hrobů. Archeologický výzkum tehdy neproběhl, většina materiálu zmizela. Zachráněné kusy, denár z doby Vratislava II. a vzácné perly, naznačují význam lokality v 11. století.
1868: Ze Svatoboru byl vybrán jeden ze základních kamenů Národního divadla, což vrch symbolicky propojilo s českou národní identitou.

Přímé důkazy slovanského kultovního místa, posvátného háje či obětiště, v otevřených pramenech chybějí. Oficiální brožura města Sušice to přiznává otevřeně. Kultovní místa typu háj nebo pramen ale zanechávají hůře zachytitelné stopy než kamenné stavby. A ztráta většiny materiálu z pohřebiště v roce 1881 ukazuje, kolik informací mohlo nenávratně zmizet.

Proč legendy přežívají

Síla svatoborských pověstí nespočívá v jednom senzačním důkazu. Spočívá v tom, že kopec nad Sušicí prokazatelně sloužil lidem tisíce let, a tam, kde je kontinuita osídlení, tam se vrství i příběhy. Mezolit dodává auru pradávnosti. Slovanské hroby potvrzují, že místo bylo důležité. Národní obrození přidalo vlastenecký rozměr. A lidová tradice to celé obalila zlatem, jezerem a spícím vojskem.

Právě tohle je podle nás důvod, proč Svatobor funguje jinak než desítky dalších záhadných kopců v Čechách: není to jen legenda hledající oporu, ani jen archeologická lokalita hledající příběh. Obojí tu existuje paralelně a navzájem se legitimizuje.

Jak se na Svatobor dostat

Z centra Sušice vede červená turistická trasa přímo na vrchol, necelé tři a půl kilometru. Alternativou je modrá a žlutá (cca 3,7 km) nebo oranžově značená Hadí stezka (asi 4 km), která vznikla ve 30. letech jako kamenná cesta budovaná nezaměstnanými ze Sušice, zarostla a znovu průchozí je od roku 2010. Na kole po cyklotrase 2031, autem přes Hrádek u Sušice a Odolenov.

Na vrcholu čeká:

Rozhledna (od roku 1934), v sezoně denně, mimo sezonu omezeně.
Chata Svatobor s občerstvením a ubytováním.
Scheinostovo zátiší a panoramatické místo v prostoru bývalé útulny.
Infotabule Hadí stezky s lavičkami a bývalý skokanský můstek.

Nejpříjemnější období pro výlet je květen až červen a září, výhledy jsou čisté, služby na vrcholu fungují a davy ještě nebo už nejsou.

Svatobor žádný zlatý depot pod růžovými keři nejspíš neskrývá. Skrývá něco vzácnějšího: osm tisíc let nepřetržité lidské přítomnosti zhutněné do jediného kopce, který si dodnes umí držet svá tajemství, i kdyby byla jen vyprávěná.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Lukáš Jírovec

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Zlatý poklad, nebo kletba bohů? Šumavský vrchol Svatobor skrývá tajemství, které nesmí být odhaleno

Proč našli Češi smrt ve vlnách Jadranu: okolnosti tragédie v pěti bodech

Praskla jí achilovka přímo na jevišti: Bez pomoci druhých si herečka Regina Řandová neuvaří ani kávu!

Hvězda StarDance čeká miminko: Veronika Lálová se pochlubila těhotenskými fotkami i partnerem

Účastníka MS dostihla prapodivná kletba. Magie znovu udeřila, píší za mořem

„Bylo to, jako by na mě spadl barák.“ Linda Finková popsala okamžik, který jí změnil život