2 min

Židovské muzeum v Praze slaví 120 let. Vzniklo jako reakce na bourání Josefova

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Praha na začátku 20. století snila o proměně v Paříž východu. Velkolepý asanační plán měl z města vymazat středověký Josefov, bývalou židovskou čtvrť. Spolu…

Pinkasovasynagoga

Zdroj: Náš REGION | Všude doma

Praha na začátku 20. století snila o proměně v Paříž východu. Velkolepý asanační plán měl z města vymazat středověký Josefov, bývalou židovskou čtvrť. Spolu s chudinskými domy a nevyhovujícími stavbami ale mizely i synagogy a staleté artefakty. Právě tato demoliční vlna přiměla skupinu odhodlaných členů pražské židovské obce k činu.

Na začátku byla silná myšlenka několika vytrvalých členů pražské židovské obce, v čele s historikem Salomonem Hugo Liebenem, kteří se rozhodli založit Spolek pro založení a vydržování Židovského musea v Praze. Dvojjazyčné stanovy, sepsané česky i německy, byly schváleny Místodržitelstvím Království českého (nejvyšším orgánem rakousko-uherské státní správy na území Českého království v letech 1850–1918) právě 29. srpna 1906.

Z této skromné iniciativy vyrostla instituce, která dnes spravuje několik unikátních budov a její sbírky judaik patří k nejrozsáhlejším na celém světě. Součástí muzea je například Staronová synagoga, gotická stavba z poslední třetiny 13. století a zároveň jedna z nejstarších synagog v Evropě. Maiselova synagoga přibližuje dějiny židů v Čechách a na Moravě od 10. do 18. století, zatímco Španělská synagoga se věnuje 19. a 20. století.

Obzvláštní místo zaujímá Pinkasova synagoga. Od roku 1960 slouží jako památník obětí holokaustu, její zdi pokrývají ručně zapsaná jména zavražděných. Součástí expozice je rovněž soubor 4 387 dětských kreseb pocházejících z terezínského ghetta z let 1942 až 1944. K muzejnímu komplexu náleží i Starý židovský hřbitov, kde se pohřbívalo od roku 1439 do roku 1787 a kde stojí více než 12 tisíc náhrobků.

Dějiny muzea nejsou prosty temných kapitol. Za druhé světové války nacisté zřídili takzvané Židovské ústřední museum, do nějž byl v letech 1942 až 1945 svezen téměř veškerý movitý kulturní majetek Židů z protektorátu. Po válce spravovala sbírky rada židovských obcí, jenže roku 1950 přešlo muzeum do rukou státu. Teprve v roce 1994 byly budovy vráceny Židovské obci v Praze a sbírky Federaci židovských obcí ČR.

Výročí 120 let od vzniku instituce připomene od listopadu výstava v Národním muzeu.

Autorský text / ČTK

Reklama

Další články z Náš REGION

Cyklostezka Ohře má nový web, plánování trasy bude snazší

Učiliště v Chroustovicích oživuje starou vodní elektrárnu

Do Chroustovic se vrací vodní energie. Odborné učiliště tam obnovuje malou vodní elektrárnu, jejíž původní...

Tunelbus 145 od září zastaví na Kuchyňce, studenti získají přímé spojení s Dejvicemi

Autobusová linka 145, přezdívaná tunelbus, přestane od 29. září 2026 míjet univerzitní areál na...

Vrtulník letěl pro těžce zraněného motocyklistu u Starých Hamrů

Těžká dopravní nehoda zaměstnala v podvečer 9. září záchranáře ve frýdecko-místeckém okrese. Krátce po...

Dobrovolníci pomáhají pacientům po mozkové příhodě

Pokles koutku úst, náhlá slabost nebo necitlivost poloviny těla a nesrozumitelná řeč patří mezi typické...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Náš REGION

Portál Náš REGION přináší aktuální dění z jednotlivých krajů České republiky s důrazem na lokální témata. Každý region má své vlastní sekce a redaktory, takže čtenář najde nejen zprávy o politice a ekonomice, ale i informace o kultuře, dopravě, školství nebo životním stylu přímo ze svého...

Židovské muzeum v Praze slaví 120 let. Vzniklo jako reakce na bourání Josefova

Konec „sovětského“ stylu. Nový velitel radikálně změnil systém války proti Rusku

Co se stane s tělem, když na měsíc úplně přestanete pít kávu. Zázrak, tvrdí vědci

Ostrý konflikt Gemrotové s Rytmusem. Zpěvačku rozčílilo video, pak ji zablokoval

Inspekce varuje před nebezpečným masem z Penny. Lidé ho mají doma, ihned ho vraťte

Když někdo řekne, že už nechce být na světě: co opravdu říct a čemu se raději vyhnout