2 min

Ženy si s vědou hrály dávno před Marií Curie. Seznamte se s renesanční alchymistkou Isabellou Cortese

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Když se mluví o ženách ve vědě, často se začíná až u Marie Curie. Historie je však podstatně delší – a složitější. Jedním z nejzajímavějších příkladů je Isabella Cortese, autorka renesančního spisu o alchymii, chemii a praktických receptech, který byl ve své době mimořádně populární.

Ženy si s vědou hrály dávno před Marií Curie. Seznamte se s renesanční alchymistkou Isabellou Cortese

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Její jméno dnes zná jen málokdo. V 16. století však její kniha kolovala po Itálii v opakovaných vydáních.

Tajemná autorka

Isabella Cortese je spojována s dílem I secreti della signora Isabella Cortese, poprvé vydaným v Benátkách roku 1561. Text obsahoval recepty na výrobu parfémů, léčiv, kovových směsí i barviv. Nešlo o pouhou sbírku domácích rad – publikace pracovala s postupy, které dnes označujeme jako proto-chemické.

Otázka, zda Isabella skutečně existovala jako konkrétní historická osoba, zůstává otevřená. Někteří badatelé se domnívají, že jméno mohlo být pseudonymem. Jiní argumentují, že ženské autorství bylo v dané době méně výhodné a proto bylo zahaleno do určité míry tajemství.

Ať už byla Cortese konkrétní osobou či literární konstrukcí, samotný text dokládá aktivní účast žen na předmoderním experimentování.

Alchymie jako předstupeň chemie

Renesanční alchymie nebyla pouze mystickou disciplínou. Byla také praktickou technologií práce s materiálem. Destilace, extrakce, rafinace kovů či výroba pigmentů představovaly experimentální procesy vyžadující pozorování, opakovatelnost a technickou zručnost.

V této oblasti nebyla hranice mezi „vědou“ a „řemeslem“ pevně stanovena. Ženy se často pohybovaly právě v tomto prostoru – v domácích laboratořích, při výrobě léčiv či kosmetiky.

Cortese tak zapadá do širší tradice ženské experimentální kultury, která zůstala dlouho mimo oficiální vědecké dějiny.

Popularita a vliv

Kniha byla vydávána opakovaně, což naznačuje, že existovala čtenářská poptávka. Text byl praktický, srozumitelný a zaměřený na konkrétní postupy. Právě tato kombinace jej odlišovala od čistě teoretických traktátů.

Je důležité si uvědomit, že renesanční věda nebyla institucionalizovaná tak, jak ji známe dnes. Univerzitní struktury byly převážně mužské, ale experimentální kultura probíhala i mimo jejich rámec.

Přepis dějin vědy

Isabella Cortese nepředstavuje izolovaný případ. Historie vědy postupně odhaluje další jména žen, které pracovaly s materiálem, léky či přírodními látkami dávno před 19. stoletím.

Jejich příspěvky byly často marginalizovány, anonymizovány nebo připisovány mužským kolegům. Moderní historiografie se snaží tuto perspektivu korigovat.

Cortese je symbolem toho, že vědecká aktivita žen není moderním vynálezem. Je pouze moderněji dokumentována.

Proč je její příběh důležitý

Debata o zastoupení žen ve vědě bývá někdy rámována jako otázka současné rovnosti. Případ Isabelly Cortese však ukazuje, že jde i o otázku historické paměti.

Věda nikdy nebyla čistě mužským projektem. Byla projektem lidským – jen ne všechny hlasy byly zaznamenány stejně hlasitě.

A právě proto stojí za to se k těmto zapomenutým jménům vracet. Ne kvůli symbolice, ale kvůli přesnějšímu obrazu minulosti.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

U zrodu paleontologie byla žena. Její jméno se do učebnic dlouho nedostalo

Ženy ve vědě: Gerty Cori – rodačka z Prahy, která pomohla celému světu pochopit, jak tělo hospodaří s energií

Žena, která objevila klíč ke štěpení jádra. Nobelovka ale odešla jinam. Jak by vypadal svět bez Lise Meitner

Dnes oslavujeme její genialitu. Ve své době byla poctivou dělnicí vědy – Marie Curie, jak ji neznáte

Zdroj: Britannica, World History, img ai generated leonardo ai

Reklama

Další články z Kód Enigma

Neandertálci zmizeli před 40 000 lety. Jejich gen nám ale dodnes přidává trochu svalů

Panenství je společenská kategorie, ne tělesný stav. Přesto po staletí rozhodovalo o sňatcích, majetku i lidských životech

Po staletí se lidé snažili zjistit něco, co lidské tělo neumí spolehlivě prozradit. Zkoumali svatební...

Hotelový pokoj nevypadá špinavě. Kterých míst se ale dotýkat raději opatrně

Hotelový pokoj může na první pohled působit dokonale uklizeně. Čisté povlečení, složené ručníky a naleštěná...

U pece zůstalo těsto, které nikdo neupekl. O 8.600 let později ukazuje, jak dávno jsme znali kváskování

Někdo smíchal obilí, připravil těsto, nechal ho pracovat a položil vedle pece. Potom se ale něco stalo a...

Lidské bestie: Livia měla otrávit Augusta i jeho dědice. Důkazy se po dvou tisících letech rozpadají

Jeden zemřel během epidemie. Druhý náhle onemocněl na cestě do Hispánie. Třetí podlehl následkům zranění...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Ženy si s vědou hrály dávno před Marií Curie. Seznamte se s renesanční alchymistkou Isabellou Cortese

Japonka pobláznila Slováky kouzelným rozhovorem v jejich řeči. Nevěděli, kde se vzala

Co by se stalo, kdyby se spojila Jižní Amerika a Afrika dohromady?

Hygienici objevili v prodeji nebezpečnou kosmetiku: Varování se týká pěti konkrétních výrobků

Až 30 poptávek měsíčně a statisícové honoráře. Majitelka agentury prozradila, kolik si účtují české celebrity za večer moderování

Neandertálci zmizeli před 40 000 lety. Jejich gen nám ale dodnes přidává trochu svalů