2 min

Zemědělská krajina řídne. Vědci hledají řešení, jak zvýšit výnosy a zachránit ohrožené druhy

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Vzhled polí na jižní Moravě a to, jak se na nich hospodaří, není dlouhodobě udržitelné. Hrozí snížení výnosů i vymření polních druhů zvířat. Klíčem je návrat k přírodě, menší políčka a jejich šetrnější obhospodařování.

landscape-588235_1280

Zdroj: Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje

Šetrnější zemědělství

Na zemědělství má v současnosti velký vliv klimatická změna. Přináší s sebou vysoké teploty, ranní mrazíky nebo přívalové srážky. Aktuálně zemědělce na jižní Moravě trápí nejvíce sucho.

Že je sucho však neznamená, že by se celkové množství spadlé vody snižovalo. „Problémy se suchem způsobuje variabilita srážek. Máme období, kdy jich je nedostatek a naopak období, kdy spadne velké množství srážek najednou,“ popsal Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Druhým problémem je nárůst teplot. „Dneska můžeme předpokládat oteplení až o 3°C, což přinese za hlavní sezónu ztrátu téměř 150 mm. Na jižní Moravě to může být až polovina vody, která bude ve vegetaci chybět,“ doplnil Klem.

Půda navíc intenzivním obděláváním ztrácí obsah organické hmoty a s ní i schopnost zadržet vodu. Podle Klema je za posledních 30 let tato ztráta v některých místech jižní Moravy až 25 procent. Přitom ale, pokud se s půdou správně hospodaří, zelené rostliny tyto látky tvoří samy.

Řešením může být například regenerativní zemědělství. „Znamená to, že plodiny pěstujeme nejen tři až šest měsíců, ale co nejdéle a zapojujeme například meziplodiny. S půdou bychom měli co nejméně hýbat a využívat například bezorebné technologie. Posledním pilířem je podpora půdního mikrobiomu. Nejvhodnější jsou vyzrálé a nepřekopávané komposty,“ vysvětlil Klem.

Funkčnost této technologie prokázal tým vědců z Akademie věd v rámci téměř sedmiletého pokusu. Ačkoli je výnos v prvních třech letech nižší, již po pěti jsou vidět pozitivní výsledky. Metoda je navíc poměrně náročná a dovolí spoustu chyb. Vědci na tyto chyby ve své studii však upozorňují.

Polní druhy zvířat vymírají

Samotná zemědělská krajina byla v minulosti mnohem různorodější než dnes. Políčka byla velmi členěná a život polních druhů byl bohatší. Velká část polních zvířat je dnes ohrožená. Návrat k různorodosti a členěné krajině by jim mohl pomoci.

Na krajině se výrazně podepsala kolektivizace, kdy zemědělská družstva spojila menší políčka do velkých celků. Zanikly tak meze, remízky a sady, které pole oddělovaly. Právě tato místa byla velmi důležitá pro polní živočichy.

Velké množství dříve typických polních druhů je dnes na pokraji vymření. „Rapidně ubývají například sýček chocholouš, sova pálená nebo čejka a skřivan. V celé Evropě populace ptáků poklesly o 60 procent, u lučních motýlů je to o polovinu,“ přiblížil Martin Šálek, z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Důvodem jsou změny krajiny za posledních 70 let. Pomoci by mohl návrat k menším polním blokům dělenými mezemi, biopásy, nebo větrolamy. Podle studií Šálka, je k zastavení úbytku polních ptáků, třeba navýšit množství těchto nezemědělských prvků až o 12 procent. Společně s ptáky však pomáhají výskytu také dalších zvířat jako jsou zajíci nebo křečci.

Reklama

Další články z Brněnská Drbna

Záložník Boháč po dvou měsících v Plzni přestoupil do Artisu Brno

Fanoušci fotbalové Zbrojovky se urvali ze řetězu, cestou do Prahy zdemolovali vlak

Včerejší cesta fanoušků za fotbalovým utkáním brněnské Zbrojovky a pražskou Slavií nabrala divoký směr....

Památkově chráněná Rychta v Krásensku prošla po desetiletém úsilí velkou proměnou

Historická Rychta v Krásensku má za sebou po deseti letech příprav rozsáhlou rekonstrukci. Památkově...

Nemocnice Znojmo zahájila stavbu nového urgentního příjmu za 221 milionů korun

Znojemská nemocnice v pátek zahájila stavbu nového urgentního příjmu. Projekt má přinést novou organizaci...

Archeogenetička z Masarykovy univerzity bude zkoumat otroctví v raném středověku

Archeogenetička Zuzana Hofmanová z brněnské Masarykovy univerzity bude zkoumat otroctví v raném středověku....

Tento článek byl publikován ze zdrojů Brněnská Drbna

Články z Brněnské Drbny přinášejí aktuální zpravodajství z jihomoravské metropole a jejího okolí – od politiky přes dopravu, kulturu, školství až po bezpečnostní a společenská témata. Obsah se zaměřuje na události, které přímo ovlivňují každodenní život místních obyvatel, ať už jde o nové...

Zemědělská krajina řídne. Vědci hledají řešení, jak zvýšit výnosy a zachránit ohrožené druhy

Zemřel Richard Tesařík z Yo Yo Bandu. Bylo mu 80 let

Na jezeře se objevil záhadný ostrov, pak beze stopy zmizel. Už se ví, co se stalo

Takto člověk kominíky málokdy potká. A byla mezi nimi i zamilovaná kominice paní Iveta

Týden podle hvězd: Střelce čeká nový impuls, Kozorozi konečně sklidí výsledky své práce

Na pyramidě našli 2 400 let staré „loutky“ s pohyblivými hlavami. Jejich příběh sahá stovky kilometrů daleko