Z kdysi slavné Kyselky zbyly ruiny. Mattoniho lázně dnes znovu ožívají a ukazují svou zapomenutou tvář

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Mattoni vybudoval z Kyselky lázně evropského formátu. Po letech tvrdého úpadku se do zchátralých pavilonů vrací život a návštěvníci objevují skryté detaily.

Lázně Kyselka

Zdroj: FOTO:Lubor Ferenc, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Doba čtení 4 min

Článek byl publikován 05.09.2026 13:55

Obchodník Heinrich Mattoni vytvořil z malého údolí na okraji Doupovských hor jedno z nejhonosnějších míst střední Evropy. Jeho milované lázně Kyselka přivítaly na přelomu devatenáctého a dvacátého století desítky tisíc hostů ročně, pro které zde vyrostly přepychové pavilony i noblesní vily. Po znárodnění a nevydařené privatizaci na počátku devadesátých let upadl celý komplex do havarijního stavu a začal viditelně chátrat. Společné úsilí nadšenců a památkářů dnes vrací do opuštěných budov život a kdysi slavné místo pomalu získává zpět svou dřívější prestiž.

Zlatá vize zdatného podnikatele

Léčivá síla tamních pramenů v lesnatém údolí řeky Ohře přitahovala pozornost už v první polovině šestnáctého století. Lékař Václav Payer se o zřídle pod vrchem Bučina poprvé písemně zmínil v roce 1522. Vodu odborníci doporučovali k užívání široké veřejnosti a na konci osmnáctého století hrabě ze Stiebaru nechal poblíž pramene postavit výrobnu kameninových džbánků.

Zásadní zlom v rozvoji místa nastal v roce 1867. Heinrich Mattoni si nejprve pronajal vývoz Ottova pramene, hrdě pojmenovaného po dřívější návštěvě řeckého krále Otty, a o šest let později koupil rovnou celé panství. Podnikatel měl velmi přesnou představu o budoucnosti areálu.

Rychle zavedl plnění léčivé vody do praktických skleněných lahví ozdobených tištěnou etiketou se symbolem červeného lva a zahájil masivní stavební expanzi. Pravidelně vypisoval architektonické soutěže a zval nejlepší tvůrce z celé tehdejší monarchie. Na konci devatenáctého století Kyselka patřila k nejznámějším evropským adresám a minerální vodu s typickým znakem lva pil bez nadsázky celý svět.

Noblesní sídlo s nádechem Itálie

Mattoni žil s rodinou primárně v Karlových Varech v místech dnešního hotelu Thermal, zalesněné údolí ale brzy přijal za svůj druhý domov. Pro potřeby početné rodiny si v sedmdesátých letech devatenáctého století nechal přestavět původní klasicistní lázeňský dům hraběte Neuburga na obrovskou vilu.

Návrh italské novorenesanční podoby s asymetrickou schodišťovou věží svěřil proslulému vídeňskému ateliéru Fellner a Helmer. Tento tým architektů stál také za stavbou karlovarského divadla a Mattoni jim zjevně plně důvěřoval. Ze zahrady v přírodním krajinářském stylu se ozýval šum velkého vodotrysku napodobujícího karlovarské Vřídlo a rodina si zde užívala absolutní komfort své doby.

Podnikatel investoval obrovské částky i do bezprostředního okolí. Vystavěl dvanáct kilometrů vyhlídkových tras pro lázeňské hosty, romantická odpočívadla jako byla Vilemínka pojmenovaná po jeho manželce a v roce 1894 vybudoval rovnou vlastní železniční trať z nedalekých Vojkovic nad Ohří. Kyselku tehdy navštěvovalo přes čtyřicet tisíc hostů ročně a obdivovali fascinující propojení novobaroka, secese i historizujících regionálních forem.

Zkáza a záchrana na poslední chvíli

Po velkolepém vzestupu přišel tvrdý střet s realitou. Po druhé světové válce přešel areál do rukou státu a místo noblesních hostů areál fungoval výhradně jako dětská léčebna. Ve vile rodiny Mattoni se ještě v roce 1929 vybudovalo ústřední topení pro potřeby zámeckého hotelu, nakonec se tu ale na mnoho desítek let usadili malí pacienti. Skutečný zlom k horšímu nastal po roce 1989. Během divoké privatizace se vlastníci areálu opakovaně střídali a kdysi luxusní budovy bez potřebné péče extrémně rychle chřadly.

Situace dospěla do stadia těžké havárie a reálně hrozila demolice veškerých zdejších památkově chráněných staveb. V roce 2013 se pod obrovským tlakem veřejnosti spojili zástupci státní správy, města Karlovy Vary, obce Kyselka i soukromých firem a založili obecně prospěšnou společnost na záchranu komplexu. Během úvodních prací dobrovolníci i dělníci vyklidili nahromaděnou suť, zakryli děravé střechy plachtami a podepřeli bortící se nosné konstrukce masivními dřevěnými trámy.

Vilemínka (též Vilemínin dvůr nebo Wilhelminenhof) je historická budova v zaniklém, částečně obnoveném areálu lázní Kyselka nedaleko Karlových Varů. FOTO: Lubor Ferenc, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Dnešní turistické oživení

Aktuální podoba lázní vybízí k výletu i bez kompletně obnovených fasád. Příchozí si mohou nabrat vodu rovnou z Ottova pramene, který volně vyvěrá do uměle vytvořené jeskyně přímo pod lázeňským pavilonem procházejícím rozsáhlou rekonstrukcí. Odtud pramenitá voda přirozeně stéká přes umělou kaskádu dolů do parku. Cesta po žluté a červené turistické značce po chvíli dovede zájemce do kopce až na třináct metrů vysokou kamennou rozhlednu Bučina. Z jejího zastřešeného ochozu vede fantastický výhled do údolí řeky Ohře i na vzdálenější hřebeny Krušných a Doupovských hor.

Pozornost poutá také pečlivě opravený Löschnerův pavilon z roku 1907. Původní stáčírna minerálky s výraznými prvky švýcarské alpské architektury dnes ukrývá muzeum věnované historii celého areálu i samotnému slavnému zakladateli. Zapomenuté údolí dál lemuje zrekonstruovaná stezka po stopách skřítků, dřevěné Jindřichovo sedátko nebo nenápadný kinosál skrytý za ocelovým železničním mostem.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Vyletarium.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (novinky, npu, vary.rozhlas).

Reklama

Další články z Výletárium

Lokace z komedie Tankový prapor se za roky výrazně proměnily. Z dřevěné pozorovatelny u Vroutku zůstává jen pouhé torzo

Dokonalý relax kousek od Prahy. Poděbrady spolehlivě vrací ztracenou energii

Lázně Poděbrady nabízejí ideální kombinaci odpočinku, léčivých procedur a kultury. Minerální pramen na...

Dědictví se natáčelo v Olšanech i v Brně. Z Irenčina působiště se stal skautský dům a hospoda stále stojí na svém místě

Komedie Dědictví aneb Kurvahošigutntag vznikla v Brně a v Olšanech. Zjistěte, kde stála slavná cihelna a...

Babovřesky ukazují jednu vesnici, ve skutečnosti jich bylo několik. Část známých filmových míst dnes vypadá jinak

Komedii Babovřesky vidělo v kinech přes 650 tisíc diváků. Fiktivní vesnici filmaři poskládali z obcí, které...

V Jeseníkách mají lázně, kam proudí vzduch od Baltu. Pacienti spali při 14 stupních a zakladatel zakazoval i punčochy

Priessnitzovy lázně leží v pohoří Hrubý Jeseník. Nabízejí volně přístupný balneopark a horské prameny....

Tento článek byl publikován ze zdrojů Výletárium

Web přináší tipy na výlety po České republice i do zahraničí, inspiraci pro víkendové pobyty, rodinné cestování i objevování méně známých míst. Čtenáři zde najdou doporučení na zajímavé destinace, přírodní krásy, historická místa i praktické rady, které se hodí před každou cestou.Obsah propojuje...

Z kdysi slavné Kyselky zbyly ruiny. Mattoniho lázně dnes znovu ožívají a ukazují svou zapomenutou tvář

Polská policie podezírá instalatéra ze série vražd seniorek ve Varšavě

„Nechci být zapšklá ženská, co zůstane sama.“ Klára Issová přiznala, čeho se ve vztazích bojí

„Zvedněte pravici, Heil Hitler.“ Tohle neměl nikdo vidět, premiér malé země se kaje

„Chtěl jsem to napálit do budovy letiště.“ Kopilot popsal šílený plán, trest se rýsuje

Co kdyby Hitler zemřel na Sommě? Jedna střepina mohla změnit dějiny, ale nezaručila by Evropě mír