4 min

Vypouštějí vám do trubek dým a pak chtějí 100 tisíc! Neuvěříte, jak rafinovaně teď úřady loví majitele domů

Sdílet

Kontrola svodů už v Česku nepatří do říše fám. Strašák plošných razií ale zkresluje realitu a skutečný problém často začíná dávno před návštěvou u domu.

Zdroj: Foto: Pxhere

Obsah článku

U domu je sucho, ale z okapu se najednou valí bílá mlha. Přesně tak vypadá chvíle, kdy kouřová metoda, technika pro odhalení nepovolených napojení, během minut ukáže chybu, která na pozemku vydržela roky. Nejde o internetovou historku, ale o doloženou praxi.

Bílá mlha ukáže chybu během minut

Podle dat PVK zkontrolovaly Pražské vodovody a kanalizace kouřovou metodou 17 kilometrů splaškové kanalizace a našly 21 neoprávněných napojení srážkových vod.

Technický popis kouřové metody PVK říká, že provozovatel vhání do splaškové kanalizace zdravotně nezávadnou umělou mlhu a chybné napojení vyžene mlhu třeba do okapu nebo vpusti. Viditelný oblak proto nehraje divadlo, ale ukazuje reálný problém.

Paniku ale brzdí důležitý detail. Když jsem v redakci VědaŽivě prošla pražský popis prohlídek stok od PVK, vyšel mi střízlivější obraz než představa, že každá obec plošně obchází domy: kontrolu často rozjíždí provozovatel kanalizace nebo vodárna v rámci provozní smlouvy a v některých agendách spolupracují úřady či inspekce.

Samotné stáří domu nic neprokazuje, protože problém nevzniká z data kolaudace, ale z konkrétního svodu nebo rozporu s pravidly. A právě pravidla rozhodují víc než bílá mlha u okapu.

Stáří domu samo o sobě nic nedokazuje

Zákon řadí kroky jasně. Podle vodního zákona § 5 odst. 3 musí majitel nebo stavebník srážkovou vodu nejdřív využít, akumulovat nebo vsakovat na pozemku; akumulace znamená zadržení vody třeba v nádrži, vsak její vpouštění do půdy a regulovaný odtok až řízené odvádění dál, když předchozí řešení nestačí nebo nepřipadá v úvahu.

Teprve potom přichází na řadu zadržení a řízené odvádění nebo jejich kombinace. Neplatí tedy absolutní zákaz odvést dešťovku do kanalizace, ale závazné pořadí, které zákon staví nad zvyk.

U novostavby rozhoduje projekt, u staršího domu papíry

U novostavby ten pořadník nekončí u dobré rady. V redakci VědaŽivě jsem porovnal zákon s podklady MMR, MŽP a MZe k nakládání se srážkovými vodami a vychází z nich tvrdý dopad: bez splnění těchto podmínek úřad nepovolí stavbu ani její užívání.

Text Vsakování srážkových vod od MMR navíc už pro dokumentaci požaduje geologický průzkum, vsakovací zkoušku, posouzení vlivu na okolní stavby a návrh vsakovacího zařízení. U nového domu tak větší problém často vznikne v projektu dřív, než kdokoli dorazí s kontrolou do ulice.

Starší dům zase často naráží na papíry, které majitel roky neotevřel. Oddílná kanalizace vede splaškovou a dešťovou vodu zvlášť, jednotná kanalizace obě vody spojuje a kanalizační řád určuje pravidla, co a za jakých podmínek do sítě smíte pustit.

Zákon o vodovodech a kanalizacích označuje za neoprávněné vypouštění i stav, kdy voda odtéká bez písemné smlouvy, v rozporu s ní nebo proti kanalizačnímu řádu; provozovatel pak může odvádění odpadních vod omezit či přerušit. Zapomenutý svod po předchozím majiteli proto nikoho neomlouvá a teprve tady dává smysl otázka, jaké sankce opravdu hrozí.

Automatických 100 tisíc se nekoná

Ne, automatických 100 tisíc to není. Když jsem v redakci VědaŽivě zkontrolovala § 32 až § 34 zákona o vodovodech a kanalizacích, vyšlo jasně, že u fyzické osoby jako odběratele míří neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace běžně do pásma pokuty do 50 000 Kč.

Hranice 100 000 Kč se v témže zákoně váže na jiné skutky a u právnické nebo podnikající fyzické osoby jako odběratele zůstává tento typ neoprávněného vypouštění také v pásmu do 50 000 Kč; opakovaný přestupek může horní hranici zvýšit. Jedna univerzální sazba proto neexistuje.

Stejně přehnaný je i motiv „napojím to tam, ať ušetřím“. Podle § 20 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích se povinnost platit za odvádění srážkových vod nevztahuje na plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení ani na domácnosti.

U rodinného domu tedy nejde primárně o dešťové stočné, protože to se běžně neplatí, ale o to, zda svody odpovídají povolenému a smluvnímu režimu. VědaŽivě proto v tomhle tématu nevidí hlavní riziko v účtu, ale v nesouladu.

Verdikt zůstává střízlivý. Kouřová kontrola není mýtus, starý dům ale sám o sobě nikoho neusvědčí a ani pokuty nefungují podle jednoho strašáku pro všechny. Ještě dnes si proto otevřete projekt nebo smlouvu a ověřte tři věci: kam vedou svody, co dovoluje smlouva a kanalizační řád a zda pro dům máte legální vsak, nádrž nebo regulovaný odtok.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Tereza Říha

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Všechny články tohoto autora