3 min

Výbojní Evropané, považováni zprvu za bohy, vybudovali v incké říši nevídaný „barokní klenot And"

Sdílet

Dennívýzva

Když do úzkého andského údolí ve výšce 2818 metrů, 24 km jižně od rovníku, přišli roku 1533 Španělé, zničili incké město Quito, jež zde vzkvétalo, a o rok později na jeho zříceninách začali budovat vlastní stejnojmenné sídlo. To je dnes dvoumilionovým hlavním městem Ekvádoru.

Zdroj: Kostel de la Compañía, Quito. zdroj: Diego Delso / Creative commons, CC-BY-SA

Quito, hlavní město Ekvádoru, je považováno za jedno z nejkrásnějších měst Latinské Ameriky. Je druhým nejvýše položeným hlavním městem na světě, rozkládá se v kruhu andských vrcholků a sopek a na pravděpodobně jednom z nejkrásnějších míst na světě. Původně osídleno kmenem Quitu v prvním tisíciletí bylo důležitou součástí říše Inků, než bylo zničeno a znovu založeno španělským conquistadorem Sebastiánem de Benalcázarem v roce 1534.

Video k článku ZDE

Pupek světa

O původu jména města existuje několik teorií, nejpřijatelnější se týká toho, že pochází z jazyků tsa'fiki a cha'fiki: „qui" (de quitsa) znamená polovina a „to" nebo „tu" znamená země. Slovo „Quito" nebo „Quitu" se tedy překládá jako: „Země uprostřed světa".

Starobylá astronomická bašta

Zimní a letní rovnodennost mají ve městě a jeho okolí zvláštní význam a nedílnou funkci. A nejenom to: Předincké jméno města se shoduje s řadou astronomických úkazů viditelných z této oblasti a blízkého údolí, což vytváří oblast zvláštního zájmu pro astronomii. Dopad těchto jevů je tak hluboký a silný, že se v blízkosti Quita nachází několik archeologických památek, kde mají výsledky pozorování Slunce, Měsíce a hvězd matematickou přesnost.

Mohlo by vás zajímat: V Peru byla objevena rozsáhlá stavba elity říše Wari. Největších pařmenů předkolumbovské Ameriky

Kde slunce nemá stín

Všechny tyto zmínky pocházejí z doby nejméně 700 nebo 800 let před příchodem Inků. Podle historických pramenů totiž tato civilizace záměrně přesunula svou říši směrem na sever, přesně do míst, „kde slunce nemělo stín“.

Moudré království

Historie města je nádherná. Předhispánské kultury s překvapivou moudrostí osídlily „království Quito". Ve skutečnosti je dnes možné navštívit v okolí místa muzea, která vystavují pozůstatky staveb a archeologické kousky - svědectví o úrovni společenské organizace, kterou starověké civilizace jako Quitové, Carasové atd. vyvinuly. Na tomto území a na posvátných místech založili Španělé město San Francisco de Quito.

Mohlo by vás zajímat: „Jsem Maya, velmi, velmi hrdý“ aneb K předkolumbovskému původu se hlásí čím dál více Mexičanů

Barokní klenot And a Staré město

Španělští conquistadoři využili domorodé stavební a astronomické znalosti k vytvoření jedinečné architektury, když se zmocnili Quita. Symbióza andských a evropských technik vyústila v tzv. barokní umění, které se promítlo do stavby budov, jež jsou součástí historického centra Quita, prohlášeného v roce 1978 organizací UNESCO za kulturní dědictví lidstva.

Sorry, but this is also a marvel, Baroque Jesuit Church of Quito, Ecuador, built between 1605-1765 https://t.co/cb1heSXWee pic.twitter.com/sy990zsmIg
— latinoblancoqueamalasnegras (@LatinAmParadise) August 5, 2023

Iglesia de la compania. Toto je také zázrak, barokní jezuitský kostel v Quitu, Ekvádor, postavený v letech 1605-1765. Zdroj: Twitter

Doposud je zde dobře udržováno v 16. století založené městské jádro s několika kláštery a kostely, které městu přinesly přízvisko,,barokní klenot And" (anglicky The jewel of the Andes). Ze severozápadu shlíží na dnešní moře budov 4776 metrů vysoký vrchol sopky Pichincho.

Mohlo by vás zajímat: Huari aneb Jihoamerická říše, která zanikla po poslední rituální pařbě

Náboženské umění ohromilo svět

Španělské dobytí poznamenalo historii města Quito v mnoha ohledech. Kromě architektury se zde zrodila také Quitská umělecká škola (Escuela de Arte Quiteña), která vychovala řemeslníky, kteří vytvořili náboženské umění, jež ohromilo celý svět. Obrazy, sochy, oltářní obrazy a další díla jsou k vidění v kostelech, klášterech a muzeích, která ukazují nádheru doby kultu katolického náboženství (16., 17. a 18. století).

Mohlo by vás zajímat: Kdo byl větší divoch? Dobyvatelé Ameriky se navzájem pojídali. Potvrzeno na ostatcích mladé Angličanky Jane

Zlaté oltáře, zlaté techniky

Je to snad jediné město na světě, které má obrovské oltáře pokryté zlatými listy, které lze navštívit a obdivovat. Většinu uměleckých předmětů vytvořili anonymní koloniální autoři. Některé se však podařilo identifikovat, jako v případě inspirativního Caspicara: Indiána, který použil techniky a materiály, jež jsou stále předmětem výzkumu.

Bohové to (bohužel) nebyli

Pokud indiáni považovali zprvu bělochy, kteří na počátku 16. století tak nečekaně zasáhli do jejich osudů, za bohy či jejich vyslance, pak si Evropani sami pospíšili, aby dali najevo, že nad nimi stojí ještě daleko vyšší moc, dokonce všemoc.