3 min

Většina Čechů tuto věc z kuchyně vyhazuje. Pod sazenice rajčat patří 1 lžíce a zbavíte se hniloby

Sdílet

Dennívýzva

Snídaně, míchaná vajíčka, rozbité skořápky rovnou do koše. Tuhle scénu zná v […]

Zdroj: Spotřebitelov.cz

Snídaně, míchaná vajíčka, rozbité skořápky rovnou do koše. Tuhle scénu zná v jarních měsících skoro každá česká kuchyň. Přitom stačí vysušené skořápky schovávat do plechovky u dřezu a do pár týdnů z nich máte zdarma hnojivo, po kterém sazenice rajčat v létě porostou zdravě a s lepší šancí na úrodu. A nic to nestojí.

Co se ve skořápce vlastně skrývá

Vaječná skořápka je téměř čistý uhličitan vápenatý, který tvoří kolem devadesáti pěti procent její hmoty. Zbytek doplňují stopy hořčíku, fosforu a dalších minerálů jako draslík, zinek nebo měď. Pro rostliny je zdaleka nejdůležitější právě vápník. Ten jim pomáhá stavět pevné buněčné stěny, bez kterých by rostlina rostla sice do výšky, ale pod tíhou vlastní úrody by se pomalu lámala.

Skořápky tvoří z velké části uhličitan vápenatý, právě ten chybí rajčatům nejčastěji. Ilustrační foto. Zdroj: Eva Bronzini / Pexels.

U rajčat, paprik a lilků hraje vápník ještě jednu roli. Přímo určuje, jestli se na plodech objeví typické černé skvrny od spodu.

Přečtěte si také: Tolik musíte mít odloženo, abyste v důchodu v pohodě vyžili. Pro 90 % seniorů je to zcela nedosažitelné

Co je hniloba plodů

Když na spodku dozrávajícího rajčete najdete tmavou, měknoucí skvrnu, která se pomalu rozlézá dál, je řeč o hnilobě plodů. Občas se jí říká také temné dno. Vzniká tak, že rostlina potřebuje při tvorbě plodu velkou dávku vápníku, a když ho nemá dost, plod se tvoří vadný a začne od květu tlít. Jde o čistě výživovou vadu, kterou rostlina takhle signalizuje.

Proč samotná lžíce hnilobu nevyřeší

Tady je háček, o kterém mnoho zahrádkářských rad mlčí. Podle pracoviště Mississippi State University Extension Service totiž rostlině chybí vápník i v situaci, kdy je ho v půdě dost. Problémem bývá nerovnoměrná zálivka. Když se střídá vyschlá půda s náhlým zalitím, rostlina vápník z půdy nedokáže vytáhnout a začne projevovat příznaky, jako kdyby ho v zemi nebylo. V praxi to tedy znamená zalévat rajčata pravidelně a stejnoměrně, ideálně tak, aby půda u kořenů byla pořád lehce vlhká. Skořápky tedy záhon dlouhodobě obohatí a hniloba je pak méně pravděpodobná, ale bez pravidelného zalévání se problém nevyřeší. Laboratoř v Mississippi radí před sypáním vápenatých hnojiv nejdřív nechat udělat rozbor půdy. Bez testu se totiž nedá poznat, jestli vápník v půdě opravdu chybí, nebo jestli ho rostlina jen nedokáže využít.

Jak skořápky připravit a kam s nimi

Sběr je banální a má tři kroky:

skořápky opláchněte pod studenou vodou,
nechte je uschnout na vzduchu,
rozdrťte je co nejjemněji, ideálně v mlýnku na koření nebo v malém kuchyňském robotu.

Přečtěte si také: Obří změny pro české důchodce. Ministerstvo už vydalo první návrh a 90 % seniorů to nezaregistrovalo

Čím jemnější prášek vznikne, tím rychleji se vápník uvolní do půdy.

Pod sazenici rajčete, papriky nebo lilku dejte při výsadbě zhruba lžíci prášku do jamky, promíchejte se zeminou a teprve potom rostlinu vsaďte. Drcená vrstva zároveň půdě trochu pomůže s provzdušněním kolem kořenů. Během sezóny se vyplatí dávky opakovat. Jeden osvědčený recept zní takto: lžíci drceného prášku nasypte do deseti litrů vody, nechte přes noc odstát a touhle vodou zalijte. Pro průběžné přihnojování během sezóny platí, že šest skořápek z jednoho balení vajec vystačí zhruba na tři až čtyři rostliny.

Komu skořápky svědčí a kdo je nesnese

Vápník zvedá pH půdy směrem do zásadité, a to vyhovuje rostlinám, které zásaditou nebo neutrální půdu milují. Kromě rajčat, paprik a lilků sem patří také růže, šeříky, levandule, rozmarýn a ovocné stromy jako jabloně nebo hrušně. Naopak kyselomilné rostliny jsou skořápkami trápeny. Borůvky, brusinky, rododendrony, azalky nebo vřesovce potřebují půdu kyselou a vápník jim může uškodit. Než tedy lžíci hrnete do záhonu, zkontrolujte, co v něm roste.

Přečtěte si také: Zahrádkáři dávají sbohem dřevěným obrubám. Nový materiál nehnije, nepraská a vydrží i 50 let

Přehledně to shrnuje následující tabulka:

Skořápky prospívají	Skořápky škodí
rajčata, papriky, lilky	borůvky, brusinky
růže, šeříky, levandule, rozmarýn	rododendrony, azalky, vřesovce
jabloně, hrušně

Zdroje: https://www.denik.cz/zahradkareni/vajecne-skorapky-hnojivo.html, https://living.iprima.cz/zahrada/vajecne-skorapky-vyziva-rajcata-ochrana-pred-slimaky, https://www.ceskestavby.cz/clanky/vajecne-skorapky-v-zahrade-kam-se-hodi-kde-pomohou-a-kde-na-ne-zapomenout-28450.html, https://extension.msstate.edu/blogs/extension-for-real-life/can-eggshells-prevent-blossom-end-rot, https://www.ireceptar.cz/zahrada/proc-davat-vajecne-skorapky-pod-sazenice-rajcat/

Reklama

Další články z Spotřebitelov.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Spotřebitelov.cz

Web se zaměřuje na spotřebitelská témata, testy produktů a poradenství. Čtenáři zde najdou články o domácích spotřebičích, elektronice, potravinách, ale i o službách, financích či ochraně spotřebitele. Obsah upozorňuje na kvalitní výrobky, odhaluje slabiny některých produktů a přináší rady, jak...

Většina Čechů tuto věc z kuchyně vyhazuje. Pod sazenice rajčat patří 1 lžíce a zbavíte se hniloby

„Další na řadě je Kuba.“ Šéf CIA přiletěl do Havany s tvrdým Trumpovým ultimátem

„Byl to čistý nerozum.“ Místo demolice zachránili starou školu v Křižanech

Eurovizi vyhrála Dara z Bulharska. Vystoupení Čecha Daniela Žižky provázely problémy

„Doufám, že mi doma nezapálí auto.“ Horák ujišťuje, že teď už je zase Čech

Četla knihy Fialy, pomohl jí prezident Pavel. Teď hájí jako poslankyně Turka s Macinkou