4 min

Vědci odhalili nejčastější příčinu smrti v roce 2050. Co dnes považujeme za banalitu, stane se metlou lidstva

Sdílet

Dennívýzva

Byla to jedna z největších revolucí v dějinách medicíny. Alexander Fleming si v roce 1928 všiml, že plíseň Penicillium ničí bakterie namnožené v Petriho misce. O deset let později byl z plísně izolován čistý penicilin, který zázračně léčil infekce, na které se do té doby běžně umíralo. Dnes jsou pro nás antibiotika běžným lékem. Problém ale je, že přestávají zabírat.

Test citlivosti antibiotik

Zdroj: Creative Commons / CC BY-SA 4.0 / Ajay Kumar Chaurasiya

Ještě před sto lety jste mohli zemřít, pokud jste šlápli na rezavý hřebík nebo jste se nedopatřením škrábli při holení. Děti umíraly na angíny a záněty středního ucha, ženy někdy kvůli infekcím nepřežily porod. Amputace končetiny byla jako ruská ruleta - možná přežijete, možná zemřete na sepsi. Lékaři nemohli nic zaručit.

S antibiotiky ale přišel převrat. Lidé se najednou uzdravovali z fatálních nemocí, vojáci na frontě za druhé světové války měli po zranění mnohem větší šanci na přežití. Dnes vnímáme penicilin jako běžnou tabletku, která zlikviduje veškeré bakterie v těle během pár dní. To se ale pomalu mění. Bakterie se totiž přizpůsobily a antibiotika na ně přestávají zabírat.

Zabiják, o kterém se nemluví

Infektologové už několik let varují, že si bakterie vůči antibiotikům vytvářejí odolnost. Tzv. antibiotická rezistence je tichý zabiják, který už dnes stojí za desítkami tisíc úmrtí ročně. V Evropě zemře každý rok přes 30 000 lidí na infekce, které šlo dříve snadno léčit. A pokud se trend nezmění, v roce 2050 budou banální nemoci typu angína nejčastější příčinou smrti na světě – s odhadem až 10 milionů obětí ročně.

Čtěte také Tato maličká země má nejlepší kuchyni v Evropě. Zdravá není, ale maso dělají fantastické

Podle primářky Václavy Adámkové z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze už tento vývoj nelze úplně zvrátit – dá se jen zpomalit. "Problém je, že nám ubývají možnosti, jak léčit i banální infekce. Je to tichý zabiják," varuje lékařka.

Na problém jsme si zadělali sami

Antibiotika se v Česku i jinde v Evropě často používají zcela zbytečně – lékaři je předepisují na nachlazení, kašel, rýmu nebo i drobná kožní onemocnění, která s bakteriemi nemají nic společného. Mnozí pacienti si je u lékařů doslova vynucují, protože mají pocit, že bez nich se nevyléčí.

Čtěte také Italové rovnají Šikmou věž v Pise. Nejedná se o vtip, už podnikli první kroky

Podle výzkumu společnosti Engage Hill a REMMARK je třetina mladých lidí přesvědčena, že antibiotika zabíjejí viry. A víc než třetina se domnívá, že zkracují dobu nachlazení. Jinými slovy, velká část populace vůbec netuší, jak antibiotika fungují. Penicilin a další druhy antibiotik jsou schopny zabít pouze bakterie, zatímco proti virovým infekcím lze bojovat jen očkováním nebo přirozenou imunitou. Jak ukázal výzkum, mnoho lidí mezi viry a bakteriemi nevidí rozdíl a míchá jablka s hruškami.

Jenže každá zbytečná tableta pomáhá bakteriím stát se silnějšími. Rezistence jednoho druhu se pak rychle šíří – v nemocnicích, potravinách i v životním prostředí. Antibiotika se totiž používají ve velkém množství i v chovu zvířat a jejich zbytky se pak mohou dostat na náš talíř.

Čtěte také Rybáře zaujal ve vodě bílý kámen a odnesl si ho domů. Za 10 let zjistil, že má cenu 3 miliardy Kč

Test bakteriální rezistence / CC BY-SA 4.0 / Dr Graham Beards

Superinfekce z nemocnic

Nejpříznivějším prostředím pro vznik superodolných bakterií jsou ovšem nemocnice. Pacienti s oslabenou imunitou, invazivní zákroky, otevřené rány a časté používání antibiotik – to všechno bakteriím vytváří dokonalé podmínky pro to, aby se naučily přežít.

Typicky je to vidět na chronických infekcích, které se vracejí. Možná jste někdy měli infekci močových cest, na kterou vám lékař předepsal antibiotika. Měsíc vám bylo dobře, ale infekce se najednou zase vrátila. Tentokrát už na ni prášky nezabraly. Trápili jste se s ní dobrého půl roku, než se tělo umoudřilo a imunita se s bakteriemi vypořádala. Možná s pomocí čajů, vitamínů a brusinkové šťávy.

Takové případy nejsou nijak neobvyklé. Teď si ale představte, že je vaše imunita natolik oslabená, že bakterie tělo zcela převálcují. Může se to stát zejména ve vyšším věku nebo po operaci. Výhra bakterií nad organismem bohužel znamená to nejhorší - sepsi a následně smrt.

Co se stane, až antibiotika přestanou fungovat?

Stačí se podívat o sto let zpátky. Tehdy lidé běžně umírali na angínu, zápal plic, poporodní horečku, zánět slepého střeva nebo drobné poranění, které se zanítilo.

Bez účinných antibiotik se vrátíme právě do tohoto stavu. I banální škrábnutí při stloukání kůlny na zahradě se může proměnit v otravu krve. Operace, porod nebo zubní zákrok se stanou vážným nebezpečím.

Jedinou možností, jak tento proces zpomalit, je odpovědný přístup. Antibiotika by se v první řadě neměla brát zbytečně a neměla by být ani masově využívána v chovu zvířat. Pokud tento trend nezměníme, za 25 let budeme pohřbívat své blízké na zdánlivě banální nemoci. A odmítneme si přiznat, že je to naše vlastní chyba.

Zdroje: irozhlas.cz, medium.seznam.cz, universitas.cz

Reklama

Další články z Život cestovatele

Tento článek byl publikován ze zdrojů Život cestovatele

ZivotCestovatele.cz přináší autentický obsah ze světa cestování s důrazem na osobní zkušenosti, praktické rady a inspiraci k objevování. Nejde jen o přehled destinací, ale o sdílení skutečných příběhů, které ukazují cestování jako životní styl – se všemi jeho krásami i výzvami. Články kombinují...

Vědci odhalili nejčastější příčinu smrti v roce 2050. Co dnes považujeme za banalitu, stane se metlou lidstva

„Otevřel třináctou komnatu.“ Babišův tah generálem oživil starou Zůnovu ránu

Ani Madeta, ani Olma. Nejlepší značka másla zaskočila i samotné odborníky

Jurský park na jihu Francie: Našli hnízdiště se stovkami vajec. Paleontologové přiznávají: „Nic takového jsme v životě neviděli!"

Proč rodinu nikdy neukázal? Kryštof Hádek vysvětlil, proč svou ženu a tři děti tají před světem

Ženská prsa jako mužský antistres? Co je pravda a co mýtus