Když v roce 2000 vědecká expedice Atlantis mapovala Atlantský masiv , pozoruhodnou podmořskou horu, která se tyčí do výše 4 237 metrů, objevila její průzkumná sonda něco, co do té chvíle nikdy oko žádného člověka nespatřilo. Kousek pod vrcholem hory se tyčily obrovské bílé věže připomínající středověké katedrály . "Vůbec jsme netušili, na co se to díváme,“ vzpomíná na objev geochemička Gretchen Früh-Greenová.
Jedinečný přírodní zázrak Ztracené město (Lost City Hydrothermal Field), jak jej výzkumníci příznačně pojmenovali, je aktivní hydrotermální pole , kde do puklin na mořském dně zatéká voda, aby následně ohřátá vyvěrala zpět. Taková místa najdeme ve všech světových oceánech. Možná znáte tzv. černé kuřáky (black smokers) z kterých prýští minerály obohacená voda o teplotě až 400 °C a při kontaktu s chladnou mořskou vodou vytváří tmavé, vysoké struktury podobné kouřícím komínům.
Nic podobného těmto bílým věžím se doposud nepodařilo objevit. Zdroj: IFE, URI-IAO, UW, Lost City Science Party; NOAA/OAR/OER; The Lost City 2005 Expedition., Wikimedia Commons Bílé věže Ztraceného města jsou jiné, některé z nich jsou vysoké jako Petřínská věž a doposud nikde jinde nebyly pozorovány . Vyvěrající voda zde není tak horká, její teplota je výrazně nižší – okolo 40 až 90 stupňů Celsia . Je to dáno tím, že není ohřívána magmatem, ale zvláštní chemickou reakcí zvanou serpentinizace . Také není kyselá a nedominuje jí síra jako u černých kuřáků, ale naopak zásaditá a bohatá na vodík, metan a vápník. Proto i složení a barva věží je odlišná. Netvoří ji sulfidy kovů, ale vápenec .
Čtěte také Tato maličká země má nejlepší kuchyni v Evropě. Zdravá není, ale maso dělají fantastické
A je tu ještě jeden významný rozdíl. Životnost černých kuřáků se odhaduje na desítky, maximálně stovky let, Ztracené město je ale aktivní už po více než 120 tisíc let . Jde tak o nejstarší známý podmořský hydrotermální systém ve světových oceánech , který poskytl zdejším ekosystémům dostatek času na evoluci a adaptaci .
Ztracené město jako kolébka života? Právě toto upoutalo pozornost mnoha vědců. Když byl před lety objeven v nehostinném prostředí podmořských hydrotermálních průduchů bohatý život , musely se přepisovat učebnice biologie. Najednou bylo jasné, že k životu není třeba ani slunce, ani fotosyntéza . Dokonce i černí kuřáci jsou středem celých bohatých ekosystémů, jejichž základem jsou mikroorganismy schopné přeměnit metan a síru na živiny.
Čtěte také Italové rovnají Šikmou věž v Pise. Nejedná se o vtip, už podnikli první kroky
VIDEO
Také ve Ztraceném městě kypí život, od nejjednodušších organismů přes korály až po plže, mlže, korýše a mořské ježky. Mnozí odborníci se domnívají, že podobné podmínky jako zde panovaly na Zemi před asi 4 miliardami let, tedy v době, kdy vznikl život. Podle nich tehdejší oceány byly bohaté právě na vodík, metan a jednoduché organické molekuly produkované výše zmíněnou serpentinizací. Členitý povrch vápencových bílých věží s mnohými kanálky a komůrkami mohl poskytovat ideální podmínky ke vzniku prvních molekul, a tedy života jako takového.
Pokud by tomu tak opravdu bylo, není vyloučeno, že podobným způsobem může existovat život i mimo naši planetu . V hledáčku vědců je především Saturnův měsíc Enceladus a Jupiterův měsíc Europa , kde se pod ledovým krunýřem předpokládá existence oceánů, které jsou v kontaktu se skalnatým jádrem, a tedy i možnost existence dalších "ztracených měst.“
Čtěte také Rybáře zaujal ve vodě bílý kámen a odnesl si ho domů. Za 10 let zjistil, že má cenu 3 miliardy Kč
Laboratoř života v ohrožení Protože se hydrotermální pole Atlantského masivu nachází na odlehlém a nehostinném místě Atlantského oceánu , bylo zde za 25 let od jeho objevení vysláno jen 9 vědeckých expedic . Vedle vědců se ale o místo zajímají také komerční společnosti zabývající se těžbou přírodních zdrojů . Ačkoliv jejich cílem není samotné Ztracené město, těžba v jeho okolí by jej mohla nenávratně poškodit.
Vědci proto burcují odbornou i laickou veřejnost a volají po speciální ochraně této unikátní, ale velice křehké prehistorické laboratoře života. "Stojíme před rozhodnutím, zda tuto podmořskou laboratoř zachováme pro budoucí generace, nebo ji obětujeme krátkodobému zisku,“ upozorňují a dodávají: "Byla by obrovská škoda, kdybychom zničili takové místo dříve, než plně porozumíme jeho tajemstvím a významu.“
Zdroje: culturacolectiva.com, Greenpeace.org, medium.seznam.cz