V Praze se skrývá čtvrť, která vypadá jako anglické předměstí. Bydleli v ní učitelé, domky mají i sklepy a prádelny

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Stačí odbočit z Plzeňské do strmějších ulic a za pár minut se ocitnete mezi řadami drobných domků s malými zahrádkami, úzkými uličkami a měřítkem, jaké v Praze prakticky nenajdete.

V Praze se skrývá čtvrť, která vypadá jako anglické předměstí. Bydleli v ní učitelé, domky mají i sklepy a prádelny

Zdroj: Foto: Aktron / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 05.09.2026 06:00

Obsah článku

Učitelská kolonie na Malvazinkách, jak jí říkají místní, zabírá jen pár bloků severně od Smíchovského hřbitova, ohraničených ulicemi Přímá, Pravoúhlá a Xaveriova. Uvnitř tohoto čtverce se vine ještě Malá Xaveriova, která rozděluje soubor na dvě části. Celek působí tak kompaktně a cizorodě uprostřed pražské zástavby, že kolemjdoucí často zastaví a začnou fotit fasády, aniž by tušili, co přesně vidí.

Proč malvazinské uličky připomínají anglické předměstí

Dojem britského dělnického města tu nevzniká z žádného dekorativního prvku. Žádné tudorovské hrázděné štíty, žádné viktoriánské arkýře. Kouzlo spočívá v kompozici: nízké přízemní domky seřazené těsně vedle sebe, parcely úzké sotva na pár metrů, miniaturní předzahrádky a uliční profil tak stísněný, že si sousedé přes cestu mohou podat ruku z okna. Právě tenhle rytmus, opakující se modul domu, zahrádky a plotu, vytváří atmosféru, kterou ministerský návrh na památkovou ochranu výslovně přirovnává k historické zástavbě anglických předměstí.

Domky vznikaly ve třech velikostních variantách. Ložnice bývaly vtěsnané do podkroví, přízemí sloužilo jako hlavní obytný prostor a pod každým stavením se táhne sklep, který pravděpodobně nesl veškeré skladovací a provozní funkce; v tak stísněné dispozici pro ně jinde zkrátka místo nezbývalo. Jednotný dobový výraz fasád, shodná výška hřebenů a pravidelné rozestupy oken dodávají celku až filmovou kulisovitost.

Městská odpověď na bytovou krizi dvacátých let

Po první světové válce Praha zoufale hledala způsoby, jak ubytovat tisíce rodin bez střechy nad hlavou. Obec vykoupila pole severně od malvazinského hřbitova, pozemky pojmenované po Tomáši Malvazovi, který je držel už kolem roku 1628, a nechala na nich vystavět řadové domky pro nižší střední vrstvy. Zatímco jinde po Smíchově rostly provizorní nouzové kolonie z prken a plechu, malvazinský soubor dostal zděné stěny, pevnou uliční frontu a jasné parcelní uspořádání. Právě tahle solidnost mu zajistila přežití. Sousední provizorní osídlení dávno zmizelo; učitelská kolonie stojí dodnes.

Označení „učitelská“ přitom funguje spíš jako vžité místní pojmenování. Oficiální podklady mluví opatrněji o bydlení pro méně majetné vrstvy a přesný přidělovací klíč, který by potvrzoval výhradně pedagogické obsazení, se v dostupných archivech zatím nepodařilo dohledat. Legenda je to ale hezká.

Památková ochrana, která stále visí ve vzduchu

Okolí kolonie chrání stát už dávno: Smíchovský hřbitov, kostel sv. Filipa a Jakuba, usedlost Santoška i barokní socha Flory figurují v seznamu kulturních památek Prahy 5. Samotný obytný soubor ale plošnou ochranu dosud postrádá. Městská část v září 2025 podpořila návrh ministerstva kultury na vyhlášení samostatné památkové zóny, Národní památkový ústav doporučil Malvazinky i sousední kolonii Cibulka jako dva samostatně cenné urbanistické celky. Jenže v přehledu památkových zón MK k 31. srpnu 2026 malvazinský soubor mezi nově vyhlášenými zónami nefiguruje.

Metropolitní plán přitom pro okolí Xaveriovy výslovně požaduje zachování specifického měřítka zástavby. Bez formální ochrany ale stačí jediná necitlivá přestavba, zvýšení podlaží, předimenzovaná přístavba či rozboření uliční čáry, a křehká harmonie celku se nenávratně naruší. Právě v drobnosti a kompaktnosti tkví hodnota místa, a zároveň jeho zranitelnost.

Procházka kolem Malvazinek: co dnes návštěvník potká

Praha 5 sama lokalitu nabízí jako výletní trasu nazvanou „Kolem Malvazinek“ , která vede přes zahradu Santoška ke hřbitovu. Kdo si chce projít celý okruh, může začít u usedlosti Santoška s barokní sochou Flory, pokračovat svahem do parku Na Pláni (otevřeného 4. 6. 2025 s novými cestami, osvětlením, dětským hřištěm a komunitní zahradou) a odtud zamířit do ulic Xaveriova a Malá Xaveriova, kde stojí jádro kolonie. Závěr patří Smíchovskému hřbitovu, kde leží Jakub Arbes, Egon Bondy, Karel Gott, Jan Janský či Ondřej Sekora.

Zázemí pro návštěvníky zůstává skromné. Kolonie je čistě obytná, bez kavárny či obchodu. Spolehlivě fungující toalety najdete na hřbitově.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Oheň se řítil jako bouře a lidé utíkali do vlaků. Hinckley shořelo během pár hodin

Lom Amerika ukazuje, co s krajinou udělala těžba vápence. Opět je přístupný veřejnosti

Stěny bývalých lomů u Mořiny čtou geologickou historii spodního devonu jako otevřenou knihu. Vstoupit dolů...

Posílali si intimní dopisy, ale drželi si odstup. Čajkovský se se svou největší láskou nesměl nikdy vidět

Přes tisíc dopisů za čtrnáct let, roční renta šest tisíc rublů, a ani jeden společný oběd. Příběh...

Publikum nevědělo, co si s Carmen počít. Bizet se světové slávy své opery nedožil

Pařížská premiéra Carmen neskončila potleskem, ale šokem. Než si ji svět zamiloval, musel její autor zemřít.

U Černé Vody se koupete v zatopeném žulovém lomu s hloubkou 21 metrů. Tyrkysovou barvu nevytváří čistota, ale chemie horniny

Zatopený žulový lom Rampa na Jesenicku vypadá za slunečného dne jako kousek Středomoří. Jenže jeho...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

V Praze se skrývá čtvrť, která vypadá jako anglické předměstí. Bydleli v ní učitelé, domky mají i sklepy a prádelny

Skončili jsme. „Zrazený" Zelenskyj se vzepřel Trumpovi, stanovil mu jasnou podmínku

Tragický osud překonal a pobláznil Česko. Příběh pardubické senzace má smutnou tečku

Češi při zazimování chat opakují zásadní chybu. Kvůli ní mohou přijít o peníze od pojišťovny

Lidé šli spát 4. října a probudili se 15. října. Kam zmizelo deset dní z kalendáře?

Richard Müller věřil, že má nemoc za sebou. Pak se všechno vrátilo