3 min

V Polsku našli upírku. Dívka byla pohřbená se srpem okolo krku, kdyby obživla

Sdílet

Dennívýzva

V polské obci Pieň vědci zrekonstruovali tvář šlechtičny ze 17. století, kterou pohřbili se srpem u hrdla kvůli strachu z upírství. DNA odhalila její původ.

Kostra "upíra"

Zdroj: FOTO:Bin im Garten, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

V polské obci Pieň narazili archeologové v roce 2022 na hrob, který i po 400 letech vyvolává racionální úžas nad silou tehdejších lidových pověr. Dívka, pohřbená s ostřím srpu u hrdla a visacím zámkem na noze, zosobňuje hluboce zakořeněný strach raného novověku z návratu mrtvých. Moderní věda nyní díky analýze DNA a práci forenzních umělců vrací této domnělé upírce lidskou tvář a odkrývá její pravděpodobný skandinávský původ.

Železo u hrdla

Vesnice Pieň v severním Polsku vydala v roce 2022 svědectví o praktikách, které měly zajistit klid živým i mrtvým. Archeologové pod vedením Dariusze Polińského odkryli ostatky ženy, jejíž hrob vybočoval z běžných dobových standardů použitím železných nástrojů k fixaci těla.

Ostrý srp položený napříč krkem sloužil jako primitivní, ale účinná past. V případě, že by se nebožka pokusila posadit, čepel by jí oddělila hlavu od trupu. Tento nález doplňuje visací zámek na palci levé nohy, který v symbolické rovině uzavíral pozemskou cestu a bránil v nechtěném odchodu z rakve.

The body was found during archaeological work at a 17th century cemetery in the village of Pien, in south-eastern Poland 🇵🇱

She had a silk cap on her head, which indicates high social status, and a protruding tooth.

Strangely, one of her toes was also secured with a padlock 🔒 pic.twitter.com/2KooIZyKOR

— Metro (@MetroUK) September 5, 2022

Hedvábí a zlato

Navzdory rituálnímu zajištění proti zmrtvýchvstání patřila pohřbená žena k tehdejší společenské elitě. Na její hlavě se dochovaly zbytky drahé hedvábné čepice protkávané zlatou nití, což představovalo v 17. století luxus vyhrazený nejvyšším vrstvám.

Je patrné, že komunita sice pociťovala z dívky strach, přesto jí dopřála pohřeb odpovídající jejímu postavení, byť s mechanickou bezpečnostní pojistkou. Rozpor mezi bohatou výbavou a drastickým zajištěním těla ilustruje složitost dobového vnímání chorob, které lidé připisovali nadpřirozeným silám.

Tvář cizinky

Švédský forenzní umělec Oscar Nilsson využil vzorky DNA a trojrozměrný model lebky k rekonstrukci podoby této mladé ženy, které místní začali říkat Zosia. Nilsson, jenž v minulosti pracoval i na rekonstrukci muže z období neolitu u Stonehenge, se zaměřil na navrácení lidskosti osobě, kterou historie označila za démona.

Výsledkem je tvář dívky ve věku 18 až 20 let, jejíž rysy nyní můžeme studovat bez nánosu staletých mýtů o upírech.

Genetická analýza přinesla zjištění o původu pohřbené, která podle vědeckých dat nebyla místní. DNA ukazuje na severní Skandinávii, pravděpodobně Švédsko, což v kontextu 17. století dává nálezu nový politický rozměr. Polsko a Švédsko v té době procházely obdobím vleklých válečných konfliktů a cizinka s neobvyklým chováním nebo vizáží se snadno stala terčem podezření. Její osud zřejmě zpečetila kombinace neznámého původu a náhlého úmrtí, které si vesničané neuměli vysvětlit jinak než působením nečistých sil.

Pole upírů

Lokalita v okolí obce Pieň se ukázala být rozsáhlejším pohřebištěm, kde se podobné rituální zásahy vyskytovaly častěji. Výzkumníci zde identifikovali další těla se srpem u krku nebo zámky na končetinách, což vede k označení místa jako pole upírů. Nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou obranu komunity proti entitám, které považovala za hrozbu pro své bezpečí. Železo hrálo v těchto představách hlavní roli díky své předpokládané moci odrážet nadpřirozené zlo a fixovat neklidné duše v zemi.

Dariusz Poliński předpokládá, že hrob mladé ženy lidé v určitém okamžiku po pohřbu znovu otevřeli. Podnětem k takovému kroku bývalo neštěstí v obci, úhyn dobytka nebo série úmrtí, za které musel být někdo zodpovědný. Dodatečné umístění srpu mělo zastavit řetězec tragédií, který mrtvá údajně spustila ze svého hrobu. Tato forma postmortální exekuce byla v raném novověku běžnou reakcí na strach z neznámých infekcí, které se šířily bez viditelné logiky.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (ciekawostkihistoryczne.pl, wionews, eu.usatoday).

Reklama

Další články z kroniQa

Tento článek byl publikován ze zdrojů kroniQa

Web nabízí aktuální články z oblasti moderních technologií, vědy, společnosti i životního stylu. Obsah kombinuje praktické tipy s přehledy trendů a novinek, které ovlivňují každodenní život – od digitálních inovací přes zdraví až po kuriozity ze světa. Články jsou psané srozumitelně a přístupně,...

V Polsku našli upírku. Dívka byla pohřbená se srpem okolo krku, kdyby obživla

„Naše armáda tohle nedělá.“ Rusové mají jasno v tom, kdo pálil na chrám v Kyjevě

Tělo může před infarktem vysílat jasné signály: Čtyři z nich lidé často zamění za únavu nebo stres

Bonnie Tyler se probrala z umělého spánku. Její stav je vážný, zpěvačka ale dál bojuje

Záhada nad Vranovem. Armáda tajila střet se záhadným létajícím předmětem

Brooklyn Beckham pobouřil fanoušky. V reklamě si podle nich vystřelil z vlastních rodičů