4 min

V Papui objevili žraloka, který chodí po dně jako pes. Žije jen na malém útesu a hrozí mu brzké vyhynutí

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Desátý druh „chodícího“ žraloka byl formálně popsán v červnu 2026. Vědci zároveň varují, že má nejmenší známý areál ze všech příbuzných, a okno na jeho záchranu se rychle zavírá.

V Papui objevili žraloka, který chodí po dně jako pes. Žije jen na malém útesu a hrozí mu brzké vyhynutí

Zdroj: Foto: Public Domain Pictures

Obsah článku

Představte si žraloka, který nepluje vodním sloupcem, ale šourá se po korálovém dně na čtyřech ploutvích jako líný pes. Přesně tak se pohybuje rod Hemiscyllium, skupina malých žraloků z tropického Indo-Pacifiku, kterým angličtina říká „walking sharks“. Teď k nim přibyl nový člen: druh Hemiscyllium dudgeonae, popsaný z mělčin jihovýchodní Papuy-Nové Guineje. Je to první nově popsaný chodící žralok od roku 2013, a zároveň kandidát na jedno z nejrychlejších zařazení mezi ohrožené druhy v historii rodu. Tým vedený Jess Blakeway z australské University of the Sunshine Coast publikoval formální popis v Journal of the Ocean Science Foundation a rovnou v něm upozornil, že bez okamžité ochrany může druh lokálně vymizet dřív, než ho stihne IUCN poprvé ohodnotit.

Chůze místo plavání

Když se řekne žralok, většina lidí si vybaví torpédovitý tvar prořezávající otevřený oceán. Chodící žraloci jsou jiný svět. Měří v průměru kolem šedesáti centimetrů, žijí na mělčinách a korálových plošinách a v noci loví bezobratlé ze dna: červy, korýše, drobné měkkýše. Klíčový rozdíl je v pohybu: místo klasického laterálního vlnění těla a pohonu ocasní ploutví se opírají o prsní a břišní ploutve a využívají je jako čtyři opěrné body. Výsledkem je pomalý, kolébavý pohyb připomínající spíš mloka než predátora. Při odlivu se takhle dokážou přesouvat mezi izolovanými tůněmi na obnažených útesech, kde jiní žraloci nemají šanci.

Nejde o kuriozitu jednoho druhu. Celý rod Hemiscyllium (devět dosud známých druhů plus nově desátý) sdílí tuto adaptaci. Právě ona je ale zároveň pastí: chůze po dně znamená silnou vazbu na konkrétní typ habitatu a minimální schopnost překonávat hlubší úseky moře. Každá populace tak zůstává izolovaná na svém kousku pobřeží.

Objev v zálivu Milne Bay

Příběh nového druhu začal nenápadně. Během průzkumů v provincii Milne Bay na jihovýchodě Papuy-Nové Guineje si výzkumníci všimli žraloků, kteří nevypadali jako žádný z dosud popsaných druhů. Místo očekávaných leopardích skvrn měli na hnědém těle nápadné bílé čárky a drobné tečkování, vzor, který neodpovídal ničemu v klíčích k rodu Hemiscyllium.

Samotný vzhled ale k popisu nového druhu nestačí. Tým provedl genetickou analýzu, která potvrdila, že jde o samostatnou vývojovou linii odlišnou od všech devíti známých příbuzných. Celkem bylo zdokumentováno dvanáct jedinců o délce 39 až 78 centimetrů, většina z nich byla po odběru vzorků vrácena zpět do moře. Potvrzený výskyt zahrnuje pouhých pět lokalit:

tři v oblasti Amphlettových ostrovů (včetně Yabwaia Island a Watota/Nubwageta),
dvě u Trobriandských ostrovů, kde existuje i starší muzejní exemplář z ostrova Munuwata.

Místní rybáři přitom žraloka znali dávno. Na Amphlettových ostrovech mu říkají kadedekedewa, „psí žralok“ nebo „líný žralok“. Na Trobriandech ho znají jako botabota. Věda druh teprve standardizovala a geneticky oddělila; místní ekologická znalost ji předběhla o generace.

Nejmenší areál, největší riziko

Tady se příběh objevu mění v příběh ohrožení. Autoři studie výslovně uvádějí, že H. dudgeonae má nejmenší známé rozšíření ze všech chodících žraloků. Pět potvrzených lokalit v jednom zálivu jedné provincie, to je celý známý svět tohoto druhu.

U rodu Hemiscyllium přitom právě malý areál rozhoduje o stupni ohrožení. Podle přehledové kapitoly IUCN z roku 2024 spadlo sedm z devíti dříve hodnocených druhů do kategorií „téměř ohrožený“ nebo „zranitelný“ především kvůli kritériu B, tedy malé ploše skutečného výskytu. Na omezenou geografii se pak vrství lokální hrozby:

destruktivní rybolov a noční sběr na mělčinách,
sedimentace z odlesňování a zemědělství,
znečištění pobřežních vod,
pobřežní výstavba,
odbělování korálů v důsledku klimatické změny,
odběr jedinců pro mezinárodní obchod s akvarijními rybami.

Jeden lokální zásah (rozšíření vesnice, úhyn korálu po teplotní vlně, intenzivní rybolov) může zasáhnout podstatnou část celé světové populace. Autoři studie připouštějí, že na některých místech už mohlo dojít k lokálnímu vymizení.

Závod s časem: expedice a Červený seznam

Blakeway a její tým nečekají se založenýma rukama. Podle vyjádření University of the Sunshine Coast se na říjen 2026 chystá další expedice do Milne Bay, jejímž cílem je nasbírat data potřebná pro první formální hodnocení druhu na Červeném seznamu IUCN. Půjde především o zpřesnění rozsahu výskytu, odhad početnosti, míru fragmentace populací a kvantifikaci konkrétních hrozeb, tedy přesně ty parametry, které rozhodují o zařazení do kategorie „zranitelný“ versus „ohrožený“.

Celý výzkum přitom přepsal i dosavadní představu o rozšíření ostatních papuánských chodících žraloků. Tým provedl přes sedmdesát průzkumů na pětatřiceti lokalitách a zjistil, že se areály jednotlivých druhů ve východní Papui-Nové Guineji mohou geograficky překrývat, aniž by se druhy na stejném místě vyskytovaly společně. Východní část země byla dosud z hlediska těchto žraloků překvapivě málo prozkoumaná.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Lukáš Jírovec

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Ze 129 mužů, kteří v květnu 1845 vypluli z Anglie, se nevrátil jediný. Mrtvé v ledu i kanibaly prozradily deníky

Mládě medojeda je světovou raritou. V zajetí mu komplikuje život jeho vlastní inteligence

V Safari Parku Dvůr Králové se 26. června narodilo mládě medojeda kapského. Podle zoo jde o jediný odchov...

Glioblastom miluje cukr. Vědci toho využili a nabídli mu spolu s ním lék. Účinná léčba je na cestě

Lipidové nanočástice potažené cukrem dokázaly v myším modelu zmenšit glioblastom na zlomek původní...

Nebezpečné mateřské znaménko? Stačí si všimnout jediné změny včas a máte vyhráno

Většina z nás má na těle desítky znamének a nikdy se z nich nic nestane. Americký Národní onkologický...

Pět gepardích mláďat drží Praha mimo oči návštěvníků. Rozhodují první týdny jejich života

Pět gepardích mláďat se narodilo 18. června 2026, poprvé po osmi letech. Teď bojují o přežití za zavřenými...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

V Papui objevili žraloka, který chodí po dně jako pes. Žije jen na malém útesu a hrozí mu brzké vyhynutí

V Německu vyhradili hodiny v bazénu jen pro černé. Experiment okamžitě spustil spory

Po letech závislosti přišel další pád. Kateřina Bradáčová otevřeně o heroinu, bydlení pod stanem i snaze začít znovu

Jak by dnes vypadal Jiří Pomeje podle umělé inteligence: Fanouškům z této fotky ukápne slza

Monika Babišová se pochlubila dovolenkovými snímky: V bikinách ukázala postavu, na skútru i zadeček

Lidské bestie: Torquemada nemusel stát u každé hranice. Pomohl vybudovat systém, který ničil lidi i bez něj