4 min

V klimatizovaných sálech se rozhoduje o tom, co v Kyjevě dopadne na domy

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Zdroj: Proboha!

Ještě před několika dny jsem stála v kyjevské čtvrti, kde se mezi troskami obytných domů lidé snažili zachránit alespoň to, co po nočním ruském raketovém útoku zůstalo. Fasády byly roztrhané výbuchy balistických raket, okna vysypaná do ulic a mezi hromadami betonu pracovali záchranáři i dobrovolníci. V některých domech už nebylo koho zachraňovat.

O tři dny později sedím v moderním kongresovém centru v Ankaře, kde začíná summit NATO. Klimatizované sály, bezpečnostní kontroly, precizně připravený program, stovky televizních štábů a politici přicházející na jednání o budoucnosti evropské bezpečnosti. Jen několik hodin letu od Kyjeva, přesto mám pocit, jako by mezi těmito dvěma světy ležela mnohem větší vzdálenost.

Právě ten kontrast mě během prvních hodin summitu nepřestává pronásledovat. Na jedné straně město, které se každou noc připravuje na další letecký poplach a kde se civilisté schovávají do metra před balistickými raketami. Na druhé straně diplomatický svět dlouhých jednání, formulací závěrečných deklarací a pečlivě zvažovaných politických signálů. Oba světy spolu úzce souvisejí, ale když mezi nimi člověk během několika dní přejede, působí… zvláštně.

V Kyjevě mají stejná témata mnohem konkrétnější podobu. Děsivou, devastující. Znamenají otázku, kolik balistických raket se podaří zastavit dřív, než dopadnou na obytné domy.

Sami ji označovali za svatou, pak ji poslali do plamenů. Reportáž z kyjevské Lávry dva týdny po útoku ruského dronu

Kyjevu dochází střely do systémů Patriot

Poslední rozsáhlý ruský raketový útok na ukrajinské hlavní město, při němž zahynulo nejméně dvanáct lidí a téměř padesát dalších bylo zraněno, znovu ukázal, že Kyjevu kriticky docházejí střely do systémů Patriot. Právě ty jsou v současnosti jediným prostředkem schopným spolehlivě ničit ruské balistické rakety.

Situace se navíc v posledních týdnech výrazně zhoršuje. Jen během prvního červencového týdne se ukrajinské protivzdušné obraně podařilo zachytit pouze čtyři ze čtyřiceti devíti balistických raket vypálených Ruskem. Dva rozsáhlé útoky na Kyjevskou oblast si během jediného týdne vyžádaly nejméně 57 mrtvých civilistů a stovky dalších zraněných. Rusko zároveň stále častěji kombinuje útoky balistickými raketami s masivními nálety dronů, čímž ukrajinskou protivzdušnou obranu dále přetěžuje.

Není proto náhodou, že právě protivzdušná obrana patří mezi hlavní témata letošního summitu NATO. Prezident Volodymyr Zelenskyj během vystoupení na fóru obranného průmyslu vyzval spojence, aby dodávky systémů protivzdušné obrany a střel do Patriotů učinili jedním z hlavních výsledků jednání.

Podle ukrajinského prezidenta je země dnes schopná vyrábět nebo zajistit většinu zbraní, které potřebuje k vedení války. Jednu oblast ale sama vyřešit nedokáže. „Všechno ostatní zvládneme sami. Pokud jde o protivzdušnou obranu, potřebujeme odhodlání našich partnerů,“ vzkázal spojencům na byznys fóru. Zároveň vyzval evropské státy, aby urychlily vývoj vlastních protibalistických systémů, protože současná výroba amerických střel Patriot nestačí pokrývat rostoucí poptávku.

Malý Čech se pozná podle toho, že prohraje i s kusem látky

Ukrajina chrání celou Evropu

Zelenskyj přijel do Ankary také s dalším cílem. Chce přesvědčit spojence, že Ukrajina už není pouze příjemcem bezpečnostní pomoci, ale sama významně přispívá k bezpečnosti celé Evropy. Připomíná především zkušenosti ukrajinského obranného průmyslu, rychlý vývoj bezpilotních technologií i schopnost během války vybudovat jednu z nejmodernějších armád na evropském kontinentu. Právě proto znovu otevřel otázku budoucího členství Ukrajiny v NATO.

První výsledky summitu už přitom přicházejí ještě před závěrečným jednáním hlav států. Kyjev během jediného dne podepsal tři dohody o spolupráci v oblasti bezpilotních technologií s Dánskem, Nizozemskem a Estonskem. Dokumenty počítají se společným vývojem a výrobou dronů, sdílením technologií i rozšiřováním obranné výroby.

Kanada oznámila nový balík vojenské pomoci v hodnotě 900 milionů kanadských dolarů, jehož součástí jsou prostředky protivzdušné obrany, munice, vojenské vybavení i podpora ukrajinské energetické infrastruktury. Belgie zároveň potvrdila, že po dokončení přezbrojení svých vzdušných sil na letouny F-35 plánuje předat Ukrajině prakticky celý svůj park stíhaček F-16.

Ještě významnější ale mohou být další rozhodnutí. Lídři členských států mají schválit závěrečnou deklaraci obsahující dlouhodobý závazek financování ukrajinské obrany. Podle návrhu by státy NATO měly Kyjevu poskytnout nejméně 70 miliard eur v roce 2026 a stejnou částku také o rok později. Celkem by tak Ukrajina během dvou let získala minimálně 140 miliard eur na obranu proti pokračující ruské agresi.

Evropa pro svůj klid ignoruje vlastní realitu

Stejně důležitý je i politický rozměr dokumentu. NATO by mělo vůbec poprvé označit Ukrajinu za „přispěvatele bezpečnosti“ – tedy stát, který aktivně posiluje bezpečnost euroatlantického prostoru. Jde o formulaci, kterou Aliance dosud vůči Ukrajině nepoužívala a kterou řada analytiků interpretuje jako další krok v postupném sbližování Kyjeva s NATO.

O definitivní podobě závěrečné deklarace i nových závazcích členských států se rozhoduje právě dnes. A zatímco v Ankaře pokračují jednání, v Kyjevě se už znovu připravují na další noc.

Reklama

Další články z Proboha!

Učme se kultivovanému nesouhlasu

Prosím, ztište svět. O městském stresu, který běžně nevnímáme

Ráno jsem se probudila docela brzo. Spánek ve vlastní posteli je po nějaké době vždycky sladký. Včera večer...

Bez odvahy se víra i občanská odpovědnost stávají prázdnými slovy

Polarizace společnosti se přelévá i do církví a podle historika Tomáše Petráčka mění křesťanství v nástroj...

I zranitelnost na sítích může být marketing. Faleš dnes vypadá jako naaranžovaný kolaps

„Autenticita na sociálních sítích neznamená ukazovat celý svůj život ani natáčet videa bez přípravy....

„Jiné církve mi nevadí, ale ta naše je jediná pravá… “ I takhle vypadají projevy etnocentrismu v církvi

Ekumenické snahy a mezináboženský dialog vypadají lákavě. Proč ale v realitě křesťanského života tak často...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Proboha!

Proboha.cz otevírá témata, která nejsou jen pro neděli. Věnuje se otázkám víry, hodnot, etiky, společnosti i mezilidských vztahů – ale nikoli způsobem, který káže nebo moralizuje. Nabízí dialog, přemýšlení, kontext. A často klade otázky, na které si odpovídáme každý trochu jinak. Najdete tu...

V klimatizovaných sálech se rozhoduje o tom, co v Kyjevě dopadne na domy

Ukrajinského vlastizrádce zabila luxusní společnice. Málem unikla

„Nejtěžší bylo překonat samu sebe.“ Dominika shodila 65 kilo a její proměna dojímá

Sucho řeší i Pavel. Rýpl si kvůli němu do Babiše i Macinky

Nultá léta volají zpět. Jeden ikonický trend spodního prádla se vrací v nové podobě

Nemocnice, která nikdy nepřijala jediného pacienta. Přesto se v ní umíralo