Kdo má doma levný květový med z oblíbeného obchodu s nízkými cenami, měl by se podívat do spíže. Stejný výrobek při laboratorním rozboru neobstál už nejméně potřetí. A látky, které ho prozradily, do medu od včel nepatří.
Stejný med, třetí nevyhovující šarže Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) vede tento 350gramový květový med z Actionu mezi falšovanými potravinami už nějakou dobu. Na portálu Potraviny na pranýři u něj uvádí šarži, kterou inspektoři odebrali v srpnu 2025 v pražské prodejně řetězce. Laboratoř v ní našla amylázy cizí pro med a inspekce uzavřela, že o med vůbec nešlo.
V září 2026 inspekce zveřejnila další nález. Inspektoři tentokrát odebrali šarži téhož výrobku v prodejně Action v Českých Budějovicích a rozbor v ní odhalil dva cizí enzymy. Ani v tomto případě podle inspekce výrobek neměl nést označení med a šlo o falšovanou potravinu.
Přečtěte si také: V Česku můžete mít klidně důchod 50 000 Kč. Víme, kolik byste museli vydělávat, abyste na něj dosáhli
Začátkem října přišel třetí případ a ozval se přímo řetězec Action. Na svém webu 5. října oznámil, že stahuje další šarži. Rozbor v ní našel tytéž dvě cizí látky jako v září.
Které balení hledat ve spíži Aktuální stažení se týká jedné konkrétní šarže. Med se prodává v plastové lahvičce s dávkovacím uzávěrem a poznáte ho podle těchto údajů na etiketě:
Výrobek: květový med, 350 g, na etiketě anglický nápis flower honey Šarže: 219198 Minimální trvanlivost: do 17. března 2027 Číslo produktu u Actionu: 2535903 Přečtěte si také: Čeští senioři zbytečně v lékárnách přeplácí za léky. Stačí říct tuhle 1 věc a účet se sníží klidně o 40 %
Kdo tuhle šarži doma najde, může ji zanést zpátky do jakékoli pobočky Actionu. Peníze dostane zpět v plné výši, i když už účtenku nemá. Podle řetězce med zdraví neškodí. Ani inspekce u zářijového nálezu bezprostřední zdravotní riziko nezmiňovala a případ řešila jako falšování potraviny.
Zářijová kontrola se přitom týkala jiné šarže, označené LOT 218914 s trvanlivostí do 7. října 2026. Fotku obalu i přesný název výrobku zveřejnil Action ve svém oznámení, odkaz na něj najdete ve zdrojích pod článkem.
Enzymy, které včely nevyrábějí Obě látky jsou amylázy, tedy enzymy štěpící škrob na cukry. První pochází z plísně Aspergillus oryzae, druhou produkuje bakterie Bacillus amyloliquefaciens. V potravinářství patří k běžným pomocníkům. Včely si je ale samy nevyrábějí, takže v pravém medu by se objevit neměly.
Přečtěte si také: Češi přišli na způsob, jak ušetřit za plyn: Na kotli stačí změnit jediná věc, spotřeba pak klesne o 12 %
Pravý med přitom vlastní amylázy obsahuje, protože je do něj při zpracování nektaru přidávají samy včely. Jejich aktivita se měří jako takzvané diastázové číslo, které slouží jako ukazatel kvality a čerstvosti. Česká vyhláška o medu pro něj stanoví minimální hodnotu a med, který ji nesplní, se nesmí prodávat jako běžný květový nebo medovicový med.
Včely přidávají do medu vlastní amylázy. Enzymy z plísní a bakterií proto v pravém medu nemají co dělat. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Právě tady vzniká prostor pro podvod. Když se med naředí levným sirupem nebo dlouho leží, aktivita včelích enzymů klesne. Přidaná průmyslová amyláza ji uměle vytáhne zpět a výrobek pak v běžném testu vypadá jako poctivé zboží.
Proč na to zákazník sám nepřijde Doma v kuchyni se takový zásah poznat nedá. Laboratoře dlouho sledovaly hlavně to, jaké cukry a v jakém poměru med obsahuje, takže jim přidaný enzym snadno unikl. V roce 2021 ale čeští vědci popsali postup založený na proteomice, tedy na rozboru bílkovin v medu.
Přečtěte si také: Houbaři tato místa neradi prozrazují: Do 7 českých oblastí se v říjnu 2026 jezdí pro plné košíky
Česká inspekce rozbor zařadila do kontrol medu v roce 2025 a v rámci Evropské unie s ním začala pracovat jako první. Výsledek ukáže, jestli všechny enzymy v balení pocházejí od včel, nebo jestli některý přidal až člověk. Takový nález je pro inspekci signálem, že s medem někdo manipuloval. Za zásahem často stojí snaha zakrýt přimíchaný sirup nebo zkrátit dobu, kterou med potřebuje k dozrání.
Falšovaný med není výjimka Případ z Actionu zapadá do širšího obrazu. Tým Tomáše Erbana z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu letos v odborném časopise Journal of Proteomics popsal rozbor 74 medů, z nichž většinu koupil v běžných obchodech v Česku i v dalších zemích. Cizorodé bílkoviny našel ve více než 40 procentech z nich.
Ne za každým takovým nálezem musí stát úmyslné falšování. Podle autorů se stopy cizích bílkovin mohly do některých vzorků dostat i tak, že včelaři své včely intenzivně přikrmovali sirupy nebo bílkovinnými náhražkami. I takový med je ale méně kvalitní.
Přečtěte si také: Za tyhle hodinky po dědovi sběratelé platí přes 150 000 Kč: Češi je mají v šuplících, rozhoduje číslo na víčku
Zdroje: https://www.action.com/cs-cz/zakaznicky-servis/dulezite-informace-o-produktu/, https://potravinynapranyri.cz/Detail.aspx?id=201861&lang=cs, https://www.forum24.cz/inspekce-odhalila-v-jiznich-cechach-falsovane-medy-obsahovaly-latky-ktere-v-nich-rozhodne-byt-nemely, https://www.businessinfo.cz/clanky/nova-metoda-ceskych-vedcu-odhali-falesny-med-i-zemi-puvodu-pomuze-spotrebitelum-i-poctivym-vyrobcum/, https://www.prirodovedci.cz/aktuality/odhalit-falesny-vceli-med-bude-snazsi, https://cooky.cz/zavadny-med-v-obchodech-obsahoval-nevhodne-latky/, https://www.blesk.cz/clanek/841839, https://www.szpi.gov.cz/soubor/34-2026-redigovano.aspx, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-76, https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/658448-obchodni-retezec-varuje-sve-zakazniky-do-prodeje-se-dostal-zavadny-med