Skoro v každé domácnosti se za minulého režimu našla těžká skleněná mísa s výrazným geometrickým vzorem. Používala se na všední i sváteční stolování a mezitím roky odpočívala v kredenci. Málokdo tehdy tušil, že o pár takových kousků jednou svedou sběratelé tichou bitvu.
Poznáte je podle váhy, barvy a ostrých hran Tyhle mísy se s ničím dnešním nespletou. Jsou nezvykle těžké, protože jde o silnostěnné lisované sklo. Barvy sahají od kouřově šedé přes lahvovou zeleň a modř až po sytě fialovou nebo jantarovou. Povrch zdobí ostré reliéfy, žebra, hranoly a optické čočky, které lámou světlo do všech stran.
Většina z nich sloužila úplně obyčejně a denně se z nich jedlo. Ty zdobnější a sytěji zbarvené kusy se ale používaly málokdy. Stály spíš jako ozdoba v prosklené kredenci a braly se do ruky jen výjimečně.
Přečtěte si také: Velký plech nemusíte drhnout drahým čističem za 150 Kč. Stačí dřez, 1 běžná surovina a 10 minut práce
Sytě barevné zdobné kusy lisovaného skla stály v kredencích spíš jako ozdoba než na denní stolování. Ilustrační foto. Zdroj: Magda Ehlers / Pexels. Levná náhražka, ze které je dnes designový poklad Při výrobě se rozžhavená sklovina pod tlakem pístu vtlačí do kovové formy, kde ztuhne do konečného tvaru. Proti ručně broušenému sklu šlo o mnohem levnější variantu, a tak se dostalo úplně všude. V obchodech s domácími potřebami se dalo pořídit za pouhé desítky korun a koupit ho mohl kdokoliv.
V roce 1965 se tuzemské sklárny spojily do koncernu Sklo Union, který zastřešil prakticky všechny domácí výrobce lisovaného skla. Jádrem byla teplická Rudolfova huť, kde krátce předtím vzniklo umělecké centrum právě pro tenhle typ skla. Že se velká část mís lisovala ručně, ostatně poznáte i dnes: jednotlivé kusy se nepatrně liší a dva úplně stejné nenajdete.
Za nejlepšími kusy stojí konkrétní jména Že tyhle věci vypadají dobře, není náhoda. Vzory kreslili školení výtvarníci a v šedesátých letech udávala tón trojice František Vízner, Vladislav Urban a Rudolf Jurnikl. Právě z Jurniklovy tvorby pochází řada dnes ceněných mís. K nejznámějším patří dortová mísa z roku 1961, do níž je vybroušený hustý klínový vzor.
Přečtěte si také: Po 30 letech je zpátky. Tahle pomůcka na pečení z 50. let se vrátila do obchodů a lidé ji vykoupili
Paradoxně jim ke svobodě pomohl sám komunistický režim. Užitkové předměty pro domácnost ideologie příliš neřešila, takže návrháři skla mohli tvořit bez cenzury, kterou snášeli malíři nebo spisovatelé. Sklu se tak dařilo i v době, kdy jiná umění dusila politika.
Kolik dnes sběratelé skutečně platí A teď to hlavní. Běžné mísy, kterých se vyrobily statisíce, dnes seženete za stovky až nižší tisíce korun. U vzácných vzorů a žádaných jmen ale cena prudce roste. Ty nejhledanější retro mísy se u sběratelů mohou vyšplhat až k částce kolem 45 000 korun.
Úplný vrchol trhu tvoří autorské skleněné objekty Františka Víznera. Za ty v aukcích padají statisíce a výjimečně i více než milion korun. Ke sběratelské vlně přispěl i designér Maxim Velčovský z Lasvitu, jemuž patří jedna z vůbec nejrozsáhlejších soukromých kolekcí tohoto skla.
Přečtěte si také: Nemáte ve skříni tento starý cedník z ČSSR? Vypadá obyčejně, ale sběratelé za něj dají až 2 000 Kč
Přehledně shrnuje ceny podle typu mísy následující tabulka:
Typ mísy Kolik dnes stojí běžné mísy vyrobené ve statisících kusech stovky až nižší tisíce korun vzácné vzory a žádaná jména jednotky až desítky tisíc, u nejžádanějších až kolem 45 000 autorské objekty Františka Víznera statisíce, výjimečně přes milion korun
Jak poznáte, jestli máte doma ten dražší kus O výsledné ceně rozhodují hlavně tři věci:
kdo vzor navrhl, jak vzácný daný model je, v jakém je stavu. Kusy vyráběné v milionech mají hodnotu spíš symbolickou, zato zkušební série a prototypy sběratelé shánějí zoufale. Každý odštípnutý okraj nebo hlubší škrábanec cenu výrazně srazí.
Přečtěte si také: Tahle zapomenutá příloha se za první republiky podávala ke každé pečeni. Dnes její recept nezná skoro žádný domácí kuchař
Než tedy starou mísu odnesete do kontejneru na sklo, raději ji vyfoťte a porovnejte se sběratelskými skupinami na sociálních sítích nebo s nabídkami na internetových aukcích. Klidně se může ukázat, že zaprášená mísa na ovoce je ta nejcennější věc ve vašem sklepě.
Zdroje: https://techsvet.cz/zajimavosti/nektery-z-techto-predmetu-mel-doma-kazdy-cechoslovak-bez-vyjimky-tenkrat-staly-od-10-do-200-kc-dnes-maji-cenu-az-od-3-500-do-50-000-kc/vaclav-bartusek/, https://www.sklo-union.eu/fenomen, https://www.sklo-union.eu/jurnikl, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/stara-vaza-skrdlovice-vizner/, https://www.tvguru.cz/tezka-retro-misa-z-doby-husaka